Využití drobných zemních savců při hodnocení kvality životního prostředí

Kristýna Bělíková

Bakalářská práce

Small terrestrial mammals in the environmental quality assessment

Anotace:

Bioindikace, metoda využívající živé organismy k monitorování kvality životního prostředí (ŽP), nachází v drobných zemních savcích (DZS) cenné nástroje. Díky své citlivosti na změny v prostředí slouží DZS jako spolehlivé indikátory míry znečištění, fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů. Hraboš polní (Microtus arvalis) představuje příklad DZS, který se osvědčil jako indikátor znečištění těžkými kovy. Jeho schopnost kolonizovat raná sukcesní stanoviště z něj dělá důležitý faktor v pochopení dynamiky obnovy ekosystémů. Mezi nejčastěji používané metody studia DZS patří odchyt pomocí živochytných nebo sklapovacích pastí a následná analýza dat týkajících se morfologických znaků a obecných charakteristik populací. Výzkumy zaměřené na vliv antropogenní činnosti na DZS v různých typech ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady a městské oblasti, přinášejí cenné poznatky o dopadech antropogenní aktivity na životní prostředí. Vzhledem k nedostatku komplexních studií v této oblasti tato práce navrhuje zkoumání společenstev DZS na území Sokolovské pánve. Rekultivované plochy a sukcesní stanoviště v hnědouhelné těžební oblasti představují ideální prostředí pro studium DZS a jejich role v procesu obnovy post-industriálních území. Odchyt DZS pomocí sklapovacích pastí umožní analýzu abundance, diverzity i morfologických znaků, na jejichž základě bude možné posoudit úspěšnost obnovy ekosystémů v postižených oblastech. Výzkum DZS v Sokolovské pánvi prověří jejich reakci na změny sukcesního vývoje post-těžebních stanovišť a prozkoumá možnosti jejich využití pro efektivní sledování a vyhodnocování těchto změn.

Abstract:

Bioindication, a method using biota for monitoring environmental quality (EQ), finds valuable tools in small terrestrial mammals (STMs). Due to their sensitivity to environmental changes, STMs serve as reliable indicators of pollution levels, landscape fragmentation and other anthropogenic impacts. Common vole (Microtus arvalis) is an example of a STMs that has proven itself as an indicator of heavy metal pollution. Its ability to colonise early successional habitats makes it an important factor in understanding the dynamics of ecosystem recovery. The most commonly used methods for studying STMs include capture using live or snap traps and subsequent data analysis of morphological traits and general population characteristics. Research on the impact of anthropogenic activity on STMs in different types of ecosystems such as forests, wetlands and urban areas provides valuable insights into the environmental impacts of anthropogenic activity. Due to the lack of comprehensive studies in this area, this paper proposes to investigate the communities of STMs in the Sokolov Basin. Reclaimed areas and successional habitats in this lignite mining area represent an ideal setting for the study of STMs and their role in the process of post-industrial restoration. Trapping of STMs will allow the analysis of abundance, diversity and morphological traits to assess the success of ecosystem restoration in the affected areas. Research on small mammals in the Sokolov Basin will examine their response to changes in successional development of post-mining habitats and explore the possibilities of using them for effective monitoring and evaluation of these changes.

Klíčová slova

biomonitoring, antropogenní vliv, polutant, sukcese, hlodavci, bioindikátor

Keywords

biomonitoring, bioindicator, rodents, anthropogenic impact, pollutant, succession

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 3. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Zuzana Čadková, Ph.D. DiS.
• Oponent: Zdeňka Klimková, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Aplikovaná ekologie