Grow, share or buy? Understanding the diverse food economies of urban gardeners

Mgr. Lucie Sovová

Disertační práce

Anotace:

Tématem této dizertační práce je samozásobitelství v městském kontextu. Prostřednictvím hloubkové studie 27 domácností zahrádkářů v Brně odpovídá na otázku, jak se samozásobitelství podílí na získávání potravin. Tato otázka je rámovaná obecnější debatou o udržitelných způsobech produkce a spotřeby. Práce reaguje na nedostatečné vědění o produkční funkci městských zahrad a na malé zastoupení regionu střední a východní Evropy v literatuře o městském zemědělství. Zároveň přispívá do literatury o alternativních potravinových sítích poznatky o netržních způsobech získávání potravin. Teoreticky je práce ukotvená v konceptu rozmanitých ekonomik (diverse economies). Inspiruje se také teorií sociální praxe a trojúhelníkem spotřebitelské volby Warrena Belasca. Metodologicky výzkum kombinuje polostrukturované rozhovory s potravinovými deníky, jež poskytují kvantitativní data o potravinových zvyklostech respondentů. Sběr dat proběhl ve čtyřech kolech během roku 2017. Výsledky výzkumu jsou představené ve čtyřech kapitolách monografie, které nabízí hloubkovou sondu do interakcí mezi zahradami, dalšími zdroji potravin, stravovacími zvyklostmi a jídelníčky respondentů. Kapitola 4 na základě kvantitativních dat shrnuje sezónní vzorce v získávání potravin a stravování, v nichž hrají domácí potraviny klíčovou roli. Kapitola 5 představuje různé zdroje potravin používané respondenty, které interpretuje jako specifické sociální praktiky utvářející různé typy ekonomik. Ukazuje přitom, že samozásobitelství se řídí odlišnou logikou, než jiné způsoby získávání potravin, protože v něm zahrádkáři uvažují nejen jako spotřebitelé, ale také jako výrobci. Kapitola 6 dále rozkrývá faktory, jež ovlivňují volbu zdrojů potravin, a analyzuje představy respondentů o „dobrém jídle“. Představuje vnímanou hieararchii zdrojů potravin, v níž je samozásobitelství a další netržní praktiky nadřazené nakupování z konvenčních zdrojů. Věnuje se také otázkám uvědomělého spotřebitelství, přičemž argumentuje, že získávání potravin má inherentní morální dimenzi. Konečně kapitola 7 podrobněji zkoumá, jakým způsobem zahrady fungují coby zdroje potravin. Na základě kvantitativních i kvalitativních dat identifikuje čtyři ideální typy vztahu mezi zahradou (pěstováním potravin) a kuchyní (obecným zacházením s potravinami, tedy získáváním, přípravou, spotřebou, distribucí atd.). Na základě těchto ideálních typů pak pojednává o obecných faktorech, jež ovlivňují zapojení samozásobitelství do získávání potravin.

Abstract:

This thesis provides insight into the role of urban gardens in people’s food provisioning practices and the mechanisms through which this role is established. It does so through an in-depth study of the food provisioning practices of 27 gardening households in Brno, Czechia. The topic is framed by the broader discussion on more sustainable ways of food production and consumption. This thesis addresses knowledge gaps on the productive function of urban gardens and the underrepresentation of Central and Eastern Europe in the urban agriculture scholarship. At the same time, it contributes to the literature on alternative food networks with insights into non-market food provisioning. The theoretical approach is grounded in the diverse economies framework, accompanied by conceptual borrowings from social practice theory and Warren Belasco‘s triangle of consumer choice. The research methodology combines semi-structured interviews with food logs which provide quantitative data on respondents‘ food provisioning. The data collection took place in four rounds in 2017. The results are presented in four chapters of the monograph, which provide an in-depth account of the interactions between gardens, other food sources, respondents’ eating habits and dietary preferences. Chapter 4 offers a quantitative summary of the seasonal patterns in respondents’ food provisioning and diets, which are strongly shaped by home-grown food. Chapter 5 presents diverse food sources used by respondents, which are interpreted as elements of distinctive social practices constituting diverse food economies. It shows that food self-provisioning is guided by a different logic than other food provisioning practices, because in this practice respondents act not only as consumers but also as producers. Chapter 6 further unravels factors shaping the choice of food sources, analyzing respondents’ understandings of ‘good food’. It introduces a perceived hieararchy of food sources, in which food self-provisioning and other non-market practices are preferred over shopping from conventional venues. It also deals with questions of conscious consumption, arguing that food provisioning has an intrinsic moral dimension. Finally chapter 7 zooms in on the functioning of gardens as food sources. Using insights from both quantitative and qualitative data, it identifies four ideal types of the relation between practices related to the garden (gardening) and to the kitchen (food provisioning, that is, acquiring, preparing, consuming and distributing food). Based on these ideal types it discusses general factors which shape the integration of food self-provisioning into food provisioning practices.

Keywords

samozásobitelství, městské zahrady, rozmanité ekonomiky, alternativní potravinové sítě, post-socialismus, food self-provisioning, urban gardens, diverse economies, alternative food networks, post-socialism

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 11. 2020
• Vedoucí: RNDr. Petr Jehlička, Ph.D.
• Oponent: prof. Ing. PhDr. Věra Majerová, CSc., doc. RNDr. bc. Jana Šiftová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Environmentální studia / Environmentální studia