Osvícenské právnictví - základ novodobého práva

JUDr. Josef Geryk, Ph.D.

Disertační práce

Enlightment Law - Basis of Contemporary Law

Anotace:

V 17. století začíná ve vývoji práva nová epocha. Do právního myšlení a vědomí počíná silně zasahovat přirozené právo. Přirozené právo počíná být zdůvodňováno samo sebou, tedy racionálně, rozumově jako právo, které platí právě proto, že je právem rozumovým, racionálně zdůvodnitelným. Otevírá se tak věk přirozeného práva, epocha jeho racionalistického chápání. Nové přirozenoprávní účení otevíralo v pohledu na právo rozsáhle možnosti. Dovolovalo v prvé řadě o právu novým způsobem soustavně uvažovat. Stanovit rozumově evidentní a obecně platnou zásadu znamenalo současně uvědomit si její spojitost se všemi ostatními podobně zdůvodnitelnými pravidly. Racionálně přirozenoprávní přístup k právu vedl tak k jeho soustavnému, systematickému třídění. Znamenalo to podporu zákonných forem práva, která pak vrcholila v požadavku legislativně uspořádat velké celky v rámci daného právního řádu v podobě systematicky pojatých zákoníků a kodifikací. Idea kodifikace se tak stává vůdčí myšlenkou této doby. První kapitola disertační práce se zabývá pojmem osvícenství. Evropu 18. století charakterizovalo nové pojetí člověka a světa, jakož i kritika poručnické role státu a církve. Tento zápas o svobodu, vědecké poznání světa, stejně jako o uspořádání společnosti podle zásad zdravého rozumu se nazývá osvícenstvím. Ústředním bodem osvícenského myšlení byl lidský rozum. Osvícenci prezentovali lidský rozum jako jedinou instanci, která rozhoduje o všech normách. Přirozená pravidla, poznatelná nezávislým intelektem, měla mít navrch nad pravdou zjevenou. Druhá kapitola je nazvána Tereziánský předstupeň osvícenského absolutismu. Pojednání o reorganizaci státního aparátu, který znamenal centralizaci státu a byrokratizaci státních orgánů. Vrcholem osvícenského absolutismu u nás je doba vlády Josefa II. (kap. III.). Josefem II. vrcholí centralismus a germanizace. Císař své plány realizuje bez ohledu na místní podmínky, lokální zvyklosti. Jedna z nejvýznamnějších reforem, které Josef II. Uskutečnil ihned po nastoupení své vlády, bylo vydání Patentu o zrušení nevolnictví v českých zemích dne 1. listopadu 1781. Čtvrtá kapitola „Přeměna osvícenské ideologie v hnutí“ etapisuje pronikání osvícenské ideologie do oblasti práva v závislosti na společensko-ekonomickém rozvoji. Toto vývojové období si můžeme rozdělit do tří etap: 1. Etapa protireformace a doba předtereziánská - (od 2. pol 17. stol. – do pol.18. stol.) - tato etapa je charakterizována v oblasti ekonomické prvními projevy merkantelismu, rozptýlenou manufakturou a od 18. stol. Zakládáním koncentrovaných manufaktur – v oblasti právní je to pak pronikání přirozenoprávní teorie. 2. Etapa tereziánská (50. a 60. léta 18. století) - v rámci koncentrovaných manufaktur existují již jasné kapitalistické vztahy – přirozenoprávní teorie získává oficiální postavení. 3. Etapa josefinismu a období následující - (70. a 80. léta 18. století – do roku 1811) - dosaženým ekonomickým vývojem se zvyšuje napětí mezi starými a novými společenskými silami – osvícenské nauky se dostávají ze sféry literární do sféry politické praxe. Pátá kapitola je jakýmsi exkursem o počátcích právnického studia na Moravě. Na počátku 18. století směřují snahy stavů a státu o vytvoření takového moderního studia, které by chudším šlechticům nahradilo zahraniční studijní cesty. Ve druhé polovině 18. století již existuje zájem státu na výchově spolehlivých úředníků a tomuto zájmu je podřízena i činnost školství. Proto r. 1714 je při olomoucké universitě zřízena profesura práva. V šesté kapitole je podán přehled o vývoji soudní organizace, přičemž zvlášť pozorn

Anotace:

ost je zde věnována moravskému královskému tribunálu. Tento byl v 17. a 18. století nejdůležitějším orgánem na Moravě. Označoval se jako královský úřad zemského hejtmanství a od počátku 18. století také jako zemské gubernium. Vznikl jako orgán převážně soudní, o čemž svědčí i jeho název. Stále více ale nabýval charakter orgánu správního, a to v důsledku nutnosti zabezpečit zájmy pracovníka v dalších oblastech veřejného života. Později je změněn tereziánskými reformami v instituci pouze soudní a za Josefa II. získává nový charakter. Je přetvořen v odvolací instanci společnou pro všechno obyvatelstvo bez ohledu na stavovskou příslušnost. Nejvýznamnější místo v celé práci zaujímá sedmá kapitola o osvícenském právu. Z nových jevů ve vývoji našeho práva jsou příznačné především změny formální tj. přesunutí těžiště právního řádu od obyčejů k jiným formám práva, písemná fixace předpisů v zákonech, přechod od konkrétních norem k abstraktním. V období absolutismu se zásadním způsobem měnil charakter pramenů práva, systém členění právního řádu, obsah právních norem i četnost právních předpisů. Právo absolutistického státu jednoznačně směřovalo k unifikaci a k vytvoření jednotného právního řádu pro celou monarchii. Kodifikují a unifikační úsilí přináší své plody v podobě občanského zákoníka k r. 1811, který kodifikuje soukromé právo, trestního zákona z r. 1787 a trestního řádu z r. 1788 a obchodního zákoníku z r. 1862. Výsledkem celkové modernizace právního řádu je i vznik nových právních odvětví obchodního a směnečného práva. V závěru disertační práce je akceptován vliv přirozenoprávní teorie na vznik teorie o nezadatelných přirozených lidských právech, která charakterizuje novověk.

Abstract:

In the 17th century, a new era began in the development of law. Natural law began to strongly impact legal thought and consciousness. Natural law started being justified by itself, e.g. rationally and understandably as a law that is valid because it is reasonable and rationally justifiable. And thus began the age of natural law, an era of its rationalistic understanding. The new teachings of natural law opened up vast possibilities in terms of law. Firstly, it allowed systematic study of law in a brand new way. To establish a rationally evident and generally valid principle meant to concurrently realize its correlation with all other similarly justifiable rules. A rational, natural-law approach to law thus led to its methodical and systematic approach to classification. This meant support for legal forms of law, which then culminated in the demand to legislatively arrange major entireties within the framework of the given legal order in the likeness of systematically conceived codes and codification. The idea of codification thus emerges as the leading theory of this period. The first chapter of the dissertation deals with concept of the Enlightenment. There was a new conception of man and the world in 18th-century Europe. Criticism spread of the role of the state and church alike as a trustee. This battle for freedom, scientific understanding of the world, as well as the order of society according to the principles of healthy reason, is termed enlightenment. The heart of enlightened thinking was human reason. The fathers of the Enlightenment presented human reason as the only authority deciding upon all norms. Natural conventions, recognizable by independent intellect, should rise above revealed truth. The second chapter is entitled Early Stage of Theresian Enlightened Absolutism. It discusses the reorganization of the state apparatus, which meant centralization of the state and bureaucratization of state bodies. The apex of enlightened absolutism occurred in our lands during the reign of Joseph II. (Chapter three) Under Joseph II, Centralism and Germanization Reach Their Peak. The emperor realized his plan regardless of the local conditions and customs. One of the most important reforms that Joseph II implemented immediately after gaining power was his Patent to Abolish Serfdom in the Czech Lands of November 1, 1781. Chapter four, Transformation of Enlightened Ideology in Movements, categorizes the permeation of enlightened ideology into law in relation to social and economic development. This developmental period may be broken down into three phases: 1. The phase of the Anti-Reformation and the period before Maria Theresa - (from latter half of 17th century to mid-18th century). - this phase is characterized in terms of economics by the first expressions of mercantilism, diffused by manufacture, and starting in the 18th century by the creation of concentrated manufacturing. In the legal aspect, this is the permeation of natural law theory. 2. The phase of the reign of Maria Theresa (1850s-1860s). - clear capitalist relationships exist within the framework of concentrated manufacture – natural law theory gains official status. 3. The phase during the reign of Josephine and the period following (1870s-1880s - up until 1811) - attained economic development increases friction between old and new social forces - the teachings of enlightenment leave the literary sphere and enter the sphere of political practice. Chapter five is a kind of excursion through the beginnings of legal study in Moravia. At the beginning of the 18th century, efforts of the Bohemian Estates and the state led towards the formation of such modern study, which would replace foreign study for poorer nobility. Already by the latter half of the 18th century, the state was keen on training reliable officials. Educational activities were also refocused to support this interest. Therefore in 1714, the professorship of law was established at the university in Olo

Abstract:

mouc. Chapter six offers a summary of the development of judicial organization. Special attention is focused on the Moravian Royal Tribunal. In the 17th and 18th century, this was the most important body in Moravia. It was designated as the royal authority of the provincial district office, and starting at the beginning of the 18th century also as the provincial, so-called Zemské gubernium [provincial governorship]. It was mainly created as a judicial body, as evidenced by its title. But more and more it began to take on the character of an administrative body in consequence of the necessity to secure the interests of the ruler in other areas of public life. Later it was changed into merely a judicial institution by the Theresian Reforms. It gains yet a different new character under Joseph II. It was transformed into an appeal authority common for the entire population without regard to affiliation with the Estates. The most important part of the entire thesis is chapter seven, dealing with enlightenment law. Amongst the new phenomena in the development of our law, the main characteristics include formal changes, e.g. movement of the center of gravity of legal order from customs to other forms of law, written fixation of regulations in acts, and the transformation from specific to abstract norms. During the period of absolutism, the character of sources of law, the structure system of legal order, the content of legal norms and the frequency of legal regulations all changed in substantial measure. Law of the absolutist state unambiguously aimed at unification and creation of a unified legal order for the entire monarchy. Efforts for codification and unification bore fruit in the form of the civil code of 1811 that codified private law, the penal code of 1787, the code of criminal procedure of 1788, and the commercial code of 1862. The general modernization of legal order also resulted in the genesis of new legal branches of commercial and exchange law. In the conclusion of this dissertation, the influence is accepted of natural law theory on the origin of the theory of inalienable, natural human rights, which characterizes the modern period.

Klíčová slova

Osvícenství, osvícenský absolutismus, decenální reces, deputace, dvorská komora, Oberste Justizstelle, Direktorium in internis, státní rada, česká a rakouská dvorská kancelář, robotní patent, zrušení nevolnictví, toleranční patent, regulace městských magistrátů, přirozenoprávní teorie, šlechtické cesty, profesura práv, moravský tribunál, stavovská akademie, J.V.Monse. Oddělení justice od správy revizorka, hrdelní soudnictví, zemský soud, moravský královský tribunál, unifikace, kodifikační komise, Codex Theresianus, Všeobecný zákoník občanský (ABGB), manželský patent, Všeobecný obchodní zákoník, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, akciová společnost, společnost s ručením omezeným, směnečný řád, směnka, zákoník o zločinech a trestech, nezadatelná lidská práva.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 9. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 12. 2008
• Vedoucí: prof. JUDr. Eduard Vlček, CSc.
• Oponent: doc. JUDr. Jiří Bílý, Ph.D., prof. PhDr. Marie Marečková, DrSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Teoretické právní vědy / Dějiny státu a práva