Inflace a měnová politika: lekce z poslední inflační epizody

Pavel Morda

Disertační práce

Inflation and Monetary Policy: Lessons from the Recent Inflationary Episode

Anotace:

Cílem práce je zhodnotit vývoj inflace na pozadí globálních faktorů a efektivnost měnové politiky v posledních desetiletích. Od konce osmdesátých let dvacátého století začalo ve světové ekonomice docházet k významnému snížení inflace. Na tento vývoj mělo pozitivní vliv, kromě všeobecně uznávaného příspěvku přechodu k měnově-politickému režimu cílování inflace, několik faktorů. Prvním z nich byla globalizace a digitalizace světové ekonomiky, která zapříčinila zvýšení konkurence a produktivity práce v kombinaci se snížením regulace, celních bariér a administrativní zátěže. Pozitivně na vývoj inflace působil také trh práce. Díky příznivé demografické situaci v kombinaci s globalizací bylo na světovém trhu práce dostatečné množství pracovní síly v produktivním věku, které udržovalo mzdy a náklady firem relativně nízké. Zároveň bylo po dlouhém období dosaženo také geopolitické stability. Zmíněné faktory však v současnosti vyprchávají a pro budoucí vývoj inflace mohou představovat riziko. Z hlediska efektivnosti měnové politiky práce shledává tři hlavní nedostatky. Změna měnově-politického rámce způsobila vyloučení peněz z měnově-politického rozhodování. Peníze v krátkém ani dlouhém období však nejsou neutrální a zejména v době vysoké inflace poskytují důležité informace o dění v ekonomice. Druhým nedostatkem je nedostatečná role fiskální politiky v měnově-politickém rámci. Práce dokazuje, že fiskální deficity jsou za značnou část nárůstu inflace přímo odpovědné. Třetím nedostatkem je role inflačních očekávání, která současný měnově-politický rámec považuje za racionální. Práce na datech z české ekonomiky prostřednictvím Grangerovy kauzality dokazuje, že inflační očekávání, přinejmenším v tuzemské ekonomice, jsou adaptivní a silně ovlivněna současnou mírou inflace. Ekonomické subjekty svým očekáváním navíc nepřizpůsobují své chování. Jejich špatná interpretace a příliš silná role v měnově-politickém rámci může vést k nesprávnému rozhodování.

Abstract:

The aim of the dissertation is to assess the evolution of inflation against the background of global factors and the effectiveness of monetary policy in recent decades. Since the late 1980s, the world economy has experienced a significant reduction in inflation. Several factors have had a positive impact on this development, in addition to the widely acknowledged contribution of the shift to a monetary-policy regime of inflation targeting. The first has been the globalisation and digitalisation of the world economy, which has caused an increase in competition and labour productivity combined with a reduction in regulation, tariff barriers and administrative burdens. The labour market also provided a positive influence on inflation. Thanks to favourable demographics combined with globalisation, there was a sufficient working-age labour force on the world labour market to keep wages and costs relatively low for firms. At the same time, geopolitical stability was achieved for the first time in a long period. However, these factors are now fading away and may pose a risk to future inflation developments. In terms of the effectiveness of monetary policy, the dissertation finds three main limitations. The change in the monetary policy framework has resulted in the exclusion of money from monetary policy decisions. However, money is not neutral in either the short or long run, and especially during periods of high inflation, it provides important information about economic developments. The second limitation is the insufficient role of fiscal policy in the monetary policy framework. The thesis shows that fiscal deficits are directly responsible for a significant part of the rise in inflation. The third limitation is the role of inflation expectations, which the current monetary policy framework considers rational. The dissertation uses data from the Czech economy to show through Granger causality that inflation expectations, at least in the domestic economy, are adaptive and strongly influenced by the current inflation rate. Moreover, economic agents do not adapt their behaviour to their expectations. Their misinterpretation and overly significant role within the monetary policy framework can lead to incorrect decision-making.

Klíčová slova

inflace, měnová politika, fiskální politika, globalizace, trh práce, peníze, inflační očekávání

Keywords

inflation, monetary policy, fiscal policy, globalization, labour market, money, inflation expectations

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 9. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 10. 2024
• Vedoucí: Eva Zamrazilová
• Oponent: Petr Teplý, Vladimír Tomšík

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doktorský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Hospodářská politika