Poživatelné i nepoživatelné části jedlých rostlin použitelné při barvení textilních materiálů

Bc. Tereza Pitrmanová

Diplomová práce

Edible and inedible parts of edible plants useful in the dyeing of textile materials

Anotace:

Barviva přírodního původu mohou pocházet z rostlin, živočichů či minerálů. Rostlinná barviva lze získat z různých druhů rostlin, jedlých i nejedlých a také z různých částí jedné rostliny. Barva vzniká absorpcí části viditelného spektra elektromagnetického záření mezi 360 nm a 760 nm. Vnímaná barva závisí na interakci mezi elektromagnetickým zářením a objektem. Světlo může být objektem pohlceno, odraženo nebo propuštěno, většinou se jedná o souběh těchto interakcí. K měření barevných vzorků se používají spektrální přístroje, mezi nejpřesnější se řadí spektrofotometr. Rostlinná barviva se v barvířském řemeslu často používají v kombinaci s mořidly. Mořidla nejen že mohou měnit výslednou barvu, ale také podporují vazbu na textilním vláknu, například při vystavení světlu, při praní či při otěru. Proces barvení rostlinnými barvivy může mít dva až čtyři kroky. Základními kroky jsou praní, moření a barvení. Před samotným barvením je nutné určit charakter textilního vlákna, které bude obarveno, a podle toho zvolit vhodné barvivo. Barviva totiž nerozlišujeme pouze podle chemické struktury, ale i podle fyzikálních vlastností. Nejdůležitější pro barvicí proces je rozpustnost barviva. Pro přírodní textilní vlákna jsou vhodnější barviva rozpustná ve vodě. Vlněné vlákno bylo barveno deseti rostlinnými barvivy rozpustnými ve vodě a mořeno šesti různými mořidly. Spektrofotometricky byl měřen rozdíl mezi obarvenými vzorky po vystavení slunečnímu záření po dobu jednoho kalendářního roku. Výsledky měření byly zaznamenány pomocí barevného systému CIELAB. Hodnocena byla barevná diference E mezi jednotlivými mořidly, jestli má mořidlo vliv na stabilitu barviva na vláknu. Efekt žádného mořidla nebyl tak významný, aby se prokázal jako statisticky průkazný. Nicméně hodnota barevné diference byla dostatečně průkazná, aby bylo statisticky potvrzeno, že interakce mezi barvivem a mořidlem měla různou citlivost k vystavení slunečnímu záření. Hodnoty CIELAB byly převedeny do systému RGB a podle hodnot z RGB systému a hodnoty L z CIELAB byla hodnocena sytost po expozici záření. Vzorky mořeny cínatým mořidlem měly před vystavením záření průměrnou hodnotu L* 50,42 a po vystavení záření 52,21. Cínaté mořidlo mělo tedy statisticky nejmenší vliv na stabilitu sytosti barviv.

Abstract:

Dyes of natural origin can come from plants, animals or minerals. Vegetable dyes can be obtained from different types of plants, edible and inedible, as well as from different parts of one plant. Color is produced by the absorption of part of the visible spectrum of electromagnetic radiation between 360 nm and 760 nm. The perceived color depends on the interaction between electromagnetic radiation and the object. Light can be absorbed, reflected or transmitted by an object, usually a combination of these interactions. Spectral instruments are used to measure color samples, the most accurate being the spectrophotometer. Plant dyes are often used in the dyeing trade in combination with mordants. Stains not only can change the final color, but also support the bonding to the textile fiber, for example when exposed to light, washing or abrasion. The process of dyeing with plant dyes can take two to four steps. The basic steps are washing, pickling and dyeing. Before dyeing itself, it is necessary to determine the nature of the textile fiber to be dyed and to select the appropriate dye accordingly. We do not distinguish dyes only according to the chemical structure, but also according to the physical properties of the fiber. The most important for the dyeing process is the solubility of the dye. Water-soluble dyes are more suitable for natural textile fibers. The wool fiber was dyed with ten water-soluble plant dyes and pickled with six different mordants. The difference between the stained samples after exposure to sunlight for one calendar year was measured spectrophotometrically. The measurement results were recorded using the CIELAB color system. The color difference E between the individual mordants was evaluated as to whether the mordant affects the stability of the dye on the fiber. The effect of any mordant was not significant enough to prove statistically significant. However, the color difference value was conclusive enough to statistically confirm that the dye-mordant interaction had different sensitivities to sun exposure. The CIELAB values were transferred to the RGB system and the saturation after radiation exposure was evaluated according to the values from the RGB system and the L value from CIELAB. Samples stained with tin mordant had an average L* 50,42 before radiation exposure and 52,21 after radiation exposure. Thus, the tin mordant had statistically the least effect on the saturation stability of the dyes.

Klíčová slova

juglon, karotenoidy, mořidlo, spektrofotometr, stabilita barvy, anthokyany

Keywords

juglon, carotenoids, mordant, spectrophotometer, color stability, anthocyanins

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Matyáš Orsák, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Kvalita potravin a zpracování zemědělských produktů