Vliv sociálního učení na výcvik psa v programech AAI a vztah se psovodem

Vendula Žwaková

Bachelor's thesis

Effect of social learning on dogs featured in AAI programs and the dog-handler relationship

Abstract:

Sociální učení, tedy získávání informací pozorováním jiného jedince a jejich následné použití, je v různé míře a podobě rozšířené napříč celou živočišnou říší a zvířatům i lidem v mnoha situacích usnadňuje život. Promítá se i do společného soužití člověka a psa, kde může hrát důležitou roli v budování vztahu, komunikaci i výcviku. Vztah mezi lidmi a psy je poměrně neobvyklý a snaha o jeho jasnější definování stále pokračuje. Hraje v něm totiž pravděpodobně roli jak hierarchie (přičemž člověk je v postavení dominantního jedince, ale nechová se tak, jak by se choval dominantní pes), tak pevné citové pouto ve formě attachmentu (jaké si ke svým pečovatelům vytvářejí děti). Lidé své psy často považují za členy rodiny a interakce s nimi v nich vyvolává příjemné pocity a stejně tak psi jsou na své majitele obvykle citově navázáni a považují je nejen za zdroj potravy, ale také za sociální partnery, kteří jim poskytnou oporu. To, jak jsou psi ve vytváření vztahů s lidmi specifičtí, se odráží především v jejich schopnosti vzájemné komunikace a sociálního učení, ve které psi předčí i schopnosti lidoopů. Jedná se o široké spektrum dovedností od chápání ukazovacích gest člověka, přes napodobování manipulace s předměty a obcházení zátaras, až po propracované tréninkové metody postavené na imitaci. Sociální učení psů lze relativně úspěšně použít k nácviku minimálně některých úkonů, a to jak učení psů od lidí, tak učení psů od psů. V sociálním učení se psům daří především při nácviku komplexních a nepřirozených prvků, které se skládají z manipulace s objekty nebo prvky prostředí, případně jsou aktivně pohybové. Naopak se jim příliš nedaří učit se skrz sociální učení statické pozice. Také v AAI, které stojí na tom, že vhodná interakce mezi psem a člověkem může mít pozitivní dopad na oba zúčastněné, má sociální učení potenciál. A to nejen v tréninku, ale i v neustálém upevňování vztahu s psovodem i lidmi obecně a také v úpravě sociálních schopností a vztahů klientů, kterým pes díky své osobnosti poskytuje výbornou zpětnou vazbu k jejich chování.

Abstract:

Social learning, the acquirement of information by observing another individual and then using it, is widespread in various levels and forms throughout the animal kingdom and makes life easier for animals and humans in many situations. It is also involved in human-dog interaction, where it can play an important role in relationship building, communication and training. The relationship between humans and dogs is quite unusual and efforts to define it more clearly are ongoing. Both hierarchy (whereby the human is in a position of dominance but does not behave as a dominant dog would) and a strong emotional bond in the form of attachment (such as children form with their caregivers) are likely to play a role. People often consider their dogs as family members and interacting with them evokes pleasant feelings, and dogs are also usually emotionally attached to their owners, considering them not only as a source of food but also as social partners who provide support. The specificity of dogs in forming relationships with humans is reflected in their ability to communicate with each other and to learn socially, in which dogs outperform even great apes. These skills range from understanding human pointing gestures, to imitating object handling and barrier circumventing, to sophisticated training methods based on imitation. Canine social learning can be used relatively successfully to train at least some of the tasks, both in learning dogs from humans and in learning dogs from dogs. In social learning, dogs are particularly successful in training complex and unnatural tasks that consist of manipulating objects or elements of the environment or are actively motoric. Conversely, they are not very good at learning static positions through social learning. Social learning also has potential in AAI, which is based on the idea that appropriate interaction between dog and human can have a positive impact on both participants. And not only in training, but also in the constant strengthening of the relationship with the handler and people in general, and in the modification of the social skills and relationships of the clients, to whom the dog, thanks to its personality, provides excellent feedback on their behaviour.

Keywords

Sociální učení, Pes, Vztah psa a psovoda, AAI, DAI

Keywords

Social learning, Dog, Dog-handler relationship, AAI, DAI

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 23. 4. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 26. 5. 2023
• Supervisor: Ing. Petra Eretová, Ph.D.
• Reader: Lenka Jurčová, Ing.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Animal-assisted Therapies and Activities