Socioeconomic and environmental impact of the use of natural resources in Ghana

Ing. Inez Naaki Vanderpuye

Disertační práce

Sociálně-ekonomické a environmentální dopady využívání přírodních zdrojů v Ghaně

Anotace:

Ghana, západoafrický národ oplývající bohatými přírodními zdroji, čelí složité interakci socioekonomických a environmentálních faktorů, které výrazně ovlivňují využívání a správu těchto zdrojů. Tento abstrakt se zabývá složitým vztahem mezi těmito faktory a jejich vlivem na udržitelné využívání přírodních zdrojů v Ghaně. Klíčové přírodní zdroje v centru pozornosti zahrnují nerosty (zlato), dřevo a ornou půdu. Socioekonomický dopad na využívání přírodních zdrojů v Ghaně je mnohostranný, zahrnující ekonomické výhody, sociální nerovnosti a živobytí komunit. Těžební sektor, zejména těžba zlata, je hlavním přispěvatelem k HDP Ghany, poskytuje pracovní příležitosti a generuje značné příjmy. Přínosy jsou však nerovnoměrně rozděleny, přičemž značné bohatství je soustředěno v rukou několika, často zahraničních, investorů. Tato nerovnost zhoršuje sociální nerovnosti, zejména v těžebních komunitách, kde místní obyvatelé často čelí nedostatečné kompenzaci a špatným životním podmínkám. Navíc příliv těžebních aktivit vedl k vysídlení místních obyvatel, ztrátě orné půdy a narušení tradičních způsobů obživy, zejména zemědělství a rybolovu. Environmentální dopady jsou stejně významné. Těžební operace vedly k rozsáhlému odlesňování, degradaci půdy a znečištění vod, zejména kyanidem a rtutí, používanými při těžbě zlata. Tyto environmentální problémy představují vážná rizika pro biodiverzitu a lidské zdraví. Podobně těžba dřeva, poháněná legálním i nelegálním kácením, vedla k významnému odlesňování, ohrožujícímu přirozené prostředí volně žijících živočichů a přispívající ke změně klimatu. Rámec správy a politiky, regulující využívání přírodních zdrojů v Ghaně, hrají klíčovou roli při utváření těchto socioekonomických a environmentálních výsledků. Ačkoli vláda implementovala politiky zaměřené na podporu udržitelného hospodaření se zdroji, jako je Zákon o minerálech a těžbě a Politika lesů a divoké zvěře, vynucování zůstává slabé kvůli korupci, omezeným zdrojům a nedostatku politické vůle. Komunitní správa a místní účast na rozhodovacích procesech byly navrženy jako účinnější přístupy ke správě zdrojů, zajišťující spravedlivé rozdělení přínosů z přírodních zdrojů a zmírnění environmentálních dopadů. Navíc nelze přehlédnout interakci mezi globálními tržními dynamikami a místním využíváním zdrojů. Poptávka po zlatě, dřevu a dalších zdrojích na mezinárodních trzích pohání jejich využívání v Ghaně, často na úkor místních komunit a environmentální udržitelnosti. Změna klimatu přidává další vrstvu složitosti, zhoršující zranitelnost přírodních zdrojů a komunit, které na nich závisí. Závěrem lze říci, že využívání přírodních zdrojů v Ghaně je hluboce ovlivněno kombinací socioekonomických a environmentálních faktorů. Ačkoli využívání těchto zdrojů významně přispívá k národní ekonomice, představuje také značné výzvy, včetně sociální nerovnosti, degradace životního prostředí a problémů s řízením. Řešení těchto výzev vyžaduje holistický přístup, který integruje principy udržitelného rozvoje, robustní rámce správy, zapojení komunity a mezinárodní spolupráci. Tímto způsobem může Ghana lépe využívat své přírodní zdroje ku prospěchu všech svých obyvatel, při zachování svého environmentálního dědictví pro budoucí generace.

Abstract:

Ghana, a West African nation endowed with abundant natural resources, faces a complex interplay of socioeconomic and environmental factors that significantly impact the exploitation and management of these resources. This abstract delves into the intricate relationship between these factors and their influence on the sustainable use of natural resources in Ghana. The key natural resources in focus include minerals (gold), timber, and arable land. The socioeconomic impact on natural resource use in Ghana is multifaceted, encompassing economic benefits, social disparities, and community livelihoods. The mining sector, particularly gold mining, is a major contributor to Ghana's GDP, providing employment opportunities and generating significant revenue. However, the benefits are unevenly distributed, with substantial wealth concentrated in the hands of a few, often foreign, investors. This disparity exacerbates social inequalities, particularly in mining communities, where locals frequently face inadequate compensation and poor living conditions. Additionally, the influx of mining activities has led to the displacement of local populations, loss of arable land, and disruption of traditional livelihoods, notably farming and fishing. Environmental impacts are equally profound. Mining operations have resulted in extensive deforestation, soil degradation, and water pollution, particularly from cyanide and mercury used in gold extraction. These environmental issues pose severe risks to biodiversity and human health. Similarly, timber exploitation, driven by both legal and illegal logging, has led to significant deforestation, threatening wildlife habitats and contributing to climate change. The governance framework and policies regulating natural resource use in Ghana play a critical role in shaping these socioeconomic and environmental outcomes. While the government has implemented policies aimed at promoting sustainable resource management, such as the Minerals and Mining Act and the Forest and Wildlife Policy, enforcement remains weak due to corruption, limited resources, and lack of political will. Community-based management and local participation in decision-making processes have been proposed as more effective approaches to resource governance, ensuring that the benefits of natural resources are equitably shared and that environmental impacts are mitigated. Moreover, the interplay between global market dynamics and local resource use cannot be overlooked. The demand for gold, timber, and other resources in international markets drives their exploitation in Ghana, often at the expense of local communities and environmental sustainability. Climate change adds another layer of complexity, exacerbating the vulnerability of natural resources and the communities that depend on them. In conclusion, the use of natural resources in Ghana is profoundly influenced by a combination of socioeconomic and environmental factors. While the exploitation of these resources contributes significantly to the national economy, it also poses substantial challenges, including social inequality, environmental degradation, and governance issues. Addressing these challenges requires a holistic approach that integrates sustainable development principles, robust governance frameworks, community engagement, and international cooperation. By doing so, Ghana can better harness its natural resources for the benefit of all its citizens, while preserving its environmental heritage for future generations.

Klíčová slova

socioekonomický dopad, přírodní zdroje, environmentální dopad, těžba, odlesňování, udržitelný rozvoj, živobytí komunit

Keywords

Natural resources, Socioeconomic Impact, environmental impact, mining, deforestation, sustainable development, community livelihoods

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 6. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.
• Oponent: Gabriela Chmelíková, Ph.D., doc. Ing., Petra Palátová, externi, Iveta Zentková, externi

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Ekonomika a management / Ekonomika a management obnovitelných přírodních zdrojů