Escalation of Violence in the Conflict over Nagorno Karabakh through the Lens of Early Warning Systems

Bc. Ondřej Zacha

Diplomová práce

Anotace:

Konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem zasáhla v květnu 2016 zatím největší krize od podepsání příměří, takzvaná Čtyřdenní válka. Tuto krizi neočekával žádný relevantní aktér, a pokud ano, rozhodně nebyly učiněny dostatečné kroky k předejití eskalace násilí. Tento výzkum odpovídá na otázku, zda byly existující systémy včasného varování (SVV) eskalace konfliktů schopny předpovědět eskalace v konfliktu o Náhorní Karabach v letech 2008 až 2016. Konkrétně testuje predikční schopnosti jednoho všeobecného systému – Konfliktního analytického rámce (Conflict Analysis Framework – CAF) vyvinutého Světovou Bankou – a jednoho teritoriálně specializovaného modelu – Definice analýzy konfliktů a reakce (Conflict Analysis and Response Definition – CARD) vyvinutého organizací FEWER. Výzkum je navržen jako dvě jednopřípadové studie, které upravují techniky výběru případů pro testování teorií k testování SVV. Pro CAF tento konflikt představuje typický případ a pro CARD nejpravděpodobnější klíčový případ. Výzkum dochází k závěru, že oba modely při aplikaci na případ fungují poměrně špatně a nebyly by schopny produkovat důvěryhodná varování. Model CAF jasně identifikuje pouze pět indikátorů z celkových 31, které mají nějakou prediktivní schopnost. Celkově model zvládá identifikovat dlouhodobě se zvyšující napětí, ale není schopen produkovat střednědobé a krátkodobé predikce ohledně jednotlivých případů eskalace. Tento model také trpí mnohými kontradikcemi a zavádějícím vývojem některých indikátorů. Model CARD je užitečný pro analýzu dynamických procesů v samotném konfliktu, ale trpí zejména podrozvinutostí a je nedostatečný pro tvorbu důvěryhodných varování zejména kvůli absenci prahových hodnot pro jednotlivé indikátory, absenci detailnějšího popisu jednotlivých indikátorů a podrozvinutostí sady mírových indikátorů.

Abstract:

In April 2016, the Nagorno Karabakh conflict between Armenia and Azerbaijan was hit by a large and unprecedented crisis, the so-called “Four-day war”. It was not expected by any relevant actor, and if it was, certainly no sufficient policies were introduced in an attempt to prevent the increase in hostilities. This research aims to answer whether existing conflict Early Warning Systems (EWS) could predict the escalations in the conflict over Nagorno Karabakh between 2008 and 2016. It tests the predictive abilities of one all-purpose system – the Conflict Analysis Framework (CAF) model, developed by the World Bank – and one territorially specialized model – the Conflict Analysis and Response Definition (CARD) by FEWER. The research is designed as two case studies, adapting theory testing case selection techniques for testing the EWS. While for CAF the case is typical, for CARD it is a crucial most likely case. It finds that both models perform quite poorly when tested against the case. The CAF model clearly identifies only five out of its 31 indicators as having some predictive ability in relation to the case. It manages to identify the escalatory trend of the conflict on a long-term basis but cannot account for medium to a short-term prediction of the single instances of escalation. It, moreover, suffers from many contradictions and misleading developments. The CARD model, while useful for analysis of the dynamic conflict processes, suffers from under-development and lacks the ability to make credible predictions mainly due to an absence of threshold values for indicators, absence of indicator description and under-developed peace indicator set.

Keywords

Nagorno Karabakh, Armenia, Azerbaijan, South Caucasus, Early Warning System, EWS, Conflict, World Bank, FEWER, Conflict Analysis Framework, Conflict Analysis and Response Definition, Prediction, Náhorní Karabach, Arménie, Ázerbájdžán, Jižní Kavkaz, Systémy včasného varování, SVV, konflikt, Světová Banka, predikce

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 12. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 8. 1. 2018
• Vedoucí: doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Martin Chovančík, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Mezinárodní teritoriální studia / Mezinárodní vztahy