Mezinárodní příslušnost ve věcech styku s dítětem v kontextu nařízení Evropské unie

Michaela KONOPKOVÁ

Diplomová práce

International jurisdiction in matters of access rights in the context of European Union's regulations

Anotace:

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj mezinárodní příslušnosti ve věcech stanovení styku s dítětem, a to v kontextu nařízení EU. Prvním nařízením, v němž je analyzována úprava mezinárodní příslušnosti je Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, zkráceně Brusel IIa, které bylo platné do poloviny roku 2022. Od 1. 8. 2022 nahradilo Brusel IIa nové revidované nařízení, a to Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech děti, jinak známé jako Brusel IIb. Cílem práce je vymezit právo styku s dítětem, a to jak z obecného hlediska, tak za specifických podmínek daných při styku přeshraničním, a dále podrobněji analyzovat relevantní kritérium pro určování mezinárodní příslušnosti ve věcech, v nichž vystupuje dítě, jímž je obvyklý pobyt dítěte. Těžištěm práce pak je komparace právní úpravy mezinárodní příslušnosti de lege praeterita, kterou je nařízení Brusel IIa, s úpravou lege lata, jíž je nařízení Brusel IIb. Práce je zaměřena převážně na změny provedené v současné právní úpravě a na jejich vliv při určování mezinárodní příslušnosti. Práce zahrnuje užití tří výkladových metod, jimiž jsou deskripce, analýza a komparace. Deskriptivní metodou je popsáno právo na styk s dítětem a jednotlivé příslušnosti uvedené v bruselských nařízeních. Pomocí analýzy je pak zkoumán výklad pojmu obvyklého pobytu dítěte jako relevantního kritéria pro určení mezinárodní příslušnosti soudů, jakož i preambule nařízení a úmluv či zprávy a příručky, jež v sobě zahrnují důvody pro revidování původní úpravy příslušnosti. Analytická metoda se též vyskytuje při rozboru jednotlivých příslušností. V práci je též kladen velký důraz na metodu komparace, kdy v první řadě autorka obecně porovnává bruselská nařízení mezi sebou a poté se pouští do porovnání provedených změn u jednotlivých druhů příslušností. Vzhledem ke krátké době účinnosti nařízení Brusel IIb je jeho analýza a následná komparace s předchozí právní úpravou spíše subjektivní, z důvodu neexistence dostatečného množství dostupné a ucelené literatury ohledně uplatňování právě Bruselu IIa.

Abstract:

Diploma thesis focuses on the development of international jurisdiction in matters of establishing access to the child in the context of EU regulations. The first regulation, in which the regulation of international jurisdiction is analysed, is called Council Regulation (EC) No. 2201/2003 of 27th November 2003 concerning jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in matrimonial matters and the matters of parental responsibility, repealing Regulation (EC) No 1347/2000, abbreviated as Brussels IIa, which was valid until mid-2022. On 1st of August 2022, Brussels IIa was replaced with a new revised regulation, that is, Council Regulation (EU) No. 2019/1111 of 25th June 2019 on jurisdiction, the recognition and enforcement of decisions in matrimonial matters, and the matters of parental responsibility, and on international child abduction, otherwise known as Brussels IIb. The thesis aims to define the right of access to the child, both in general terms and under the specific conditions given in cross-border contact, and further to analyse in more detail the relevant criterion for determining international jurisdiction in matters involving a child, which is the habitual residence of the child. The centrepiece of the thesis is then to compare the de lege praeterita regulation of international jurisdiction, which is the Brussels IIa Regulation, with the lege lata regulation, which is the Brussels IIb Regulation. The paper focuses chiefly on the changes made in the current regulation and their influence in determining international jurisdiction. The thesis involves the use of three interpretative methods: description, analysis, and comparison. The descriptive method is used to describe the right of access to the child and the individual jurisdictions listed in the Brussels Regulations. The analysis is then used to examine the interpretation of the concept of the habitual residence of the child as a relevant criterion for determining the international jurisdiction of the courts, as well as the preamble to the Regulation and the Conventions or reports and handbooks that include reasons for revising the original jurisdiction regulation. The analytical method also occurs in the analysis of the individual jurisdictions. There is also a great emphasis on the method of comparison, where the author first generally compares the Brussels regulations with each other and then proceeds to compare the changes made to the individual types of jurisdictions. The analysis and the subsequent comparison of the Brussels IIb Regulation appear to be rather subjective due to its short period of force since there is not enough available and comprehensive literature on the application of Brussels IIa.

Klíčová slova

mezinárodní příslušnost, rodičovská odpovědnost, právo styku s dítětem, nejlepší zájem dítěte, obvyklý pobyt, Brusel IIa, Brusel IIb

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 2. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: JUDr. Mgr. Lukáš Ryšavý, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo