Veřejný ochránce práv, jeho místo v systému záruk zákonnosti, působnost, komparace s vybranou zákonnou úpravou

Bc. Petr Voráč

Bachelor's thesis

Ombudsman, his place in the system of guaranties of legality, jurisdiction, comparison with selected legal regulation

Abstract:

Je zejmé, že pro moderní demokratickou spolenost není instituce ombudsmana zbyteným pepychem, nýbrž institucí, která má v moderním právním stát své opodstatnné místo. Veejný ochránce práv (jakožto na státních orgánech, nezávislý, relativn operativní a co nejmén formální instituce, jehož hlavní funkcí je zajištní ochrany práv a oprávnných zájm práv v oblastech, kde se oban i jiný subjekt stetává s úady státní správy) mže nevýhodné postavení adresát veejnoprávního psobení významnou mrou kompenzovat, piemž je z hlediska dostupnosti instituce dležité, že v souvislosti s využitím ochránce nejsou spojeny pro obana žádné náklady. Na rozdíl od ochrany soudní, která je na jedná stran díky vynutitelnosti rozhodnutí úinnjší, nabízí ochránce rychlejší, neformálnjší a na rozdíl od soud poplatkm nepodléhající postup, který mže pinést obdobné výsledky. Veejný ochránce práv (dále jen ochránce) dále už svou samotnou existencí psobí i preventivn. Orgány veejné správy jsou si totiž jeho existence a možného psobení vdomy, což se pozitivním zpsobem odráží v jejich innosti a v pístupu k adresátm jejich psobení. Nutno zdraznit, že instituce ochránce jde mimo samotný dohled nad zákonností ve veejné správ ponkud dále. Svou psobností se nezamuje prioritn jen na zákonnost právních procedur, nýbrž ze strany veejné správy dbá i o dodržování zásad etiky a morálky. Stát se tedy už vlastním zízením instituce veejného ochránce práv s pojetím veejné správy jako služby veejnosti ztotožuje, ímž zárove v oích veejnosti posiluje její dvru, potažmo dvru ve stát samotný. Dále bych chtl vyjádit svj názor týkající se ústavního zakotvení ochránce. Veejný ochránce práv, jak už z jeho pojmenovaní vyznívá, významnou mrou pispívá k ochran základních práv a svobod oban (jiné možné subjekty nevyjímaje) ped jednáním úad, a dalších, zákonem stanovených institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá-li principm demokratického právního státu a dobré správy, a tím pispívá k ochran základních práv a svobod. Veejnému ochránci práv, coby instituci výluného postavení, která je souástí systému záruk zákonnosti a dbá nad dodržováním zákona ze strany orgán státní správy, jejímž posláním je realizace výkonné moci ve stát, nárok na ústavní zakotvení z mého pohledu nepochybn náleží (by nedisponuje samostatnou mocenskou pravomocí). Jeví se mi jako nedostatené, aby právní úprava nezávislé instituce volené Poslaneckou snmovnou, která výkonem své psobnosti k ochran základních práv a svobod pispívá, byla stanovena pouze zákonem. K tomuto bych chtl poznamenat, že spolen s ústavním zakotvením Veejného ochránce práv nevidím potebu rozšíení spektra jeho psobnosti i posílení stávajících oprávnní, tyto jsou dle mého názoru dostatené. Pouze se domnívám, že už z povahy vlastní innosti a postavení této instituce je ústavní zakotvení na míst. K otázkám ústavního zakotvení ochránce se velmi výstižn vyjaduje Doc. JUDr. Vojtch Šimíek Ph.D. Tento ve svém píspvku na mezinárodní veejné konferenci uvádí, že ve prospch ústavního zakotvení tak zásadní instituce mj. hovoí princip zachování hierarchického uspoádání právního ádu, piemž zízení této instituce bžným zákonem tomuto principu zjevn neodpovídá. Inspiraci týkající se ústavního zakotvení ochránce mžeme rovnž erpat ze zahraniních právních úprav v srovnatelných moderních demokratických zemích mluvím zde o tzv. argumentu komparativním. Jako další dvod pro ústavní zakotvení instituce ochránce, považuji jakési symbolické posílení jeho vážnosti, které dle mého názoru na jedné stran posiluje dvru oban v instituci ochránce samotnou, a na stran druhé vzbuzuje ze strany orgán veejné správy po

Abstract:

tebný respekt. Otázky, týkající se ústavního zakotvení, budou nepochybn pedmtem diskuze v souvislosti s blížícím se koncem funkního období historicky prvního eského ombudsmana, JUDr. Otakara Motejla, které nastane 18. 12. 2006. Domnívám se, že proti významu instituce již mnoho hlas nezazní, Veejný ochránce práv si své urité místo našel a obhájil, nicmén otázka Veejného ochránce práv, coby instituce zakotveného normou nejvyšší právní síly, zstává nadále otevena.

Abstract:

In the first instance I introduce institution of Public Guardian of the Rights by determining its place in the system of warranty deed where it acts as an external supervisor of public administration. Then I describe the creation of the institution and its development. Here I emphasize the original mission of institution of ombudsman and its successively growing popularity in different parts of the world. Briefly I describe ombudsman as distinguished independent public agent, usually elected by parliament, who receives and solves public complaints regarding unfair and unlawful behavior of administration body. Other part of the thesis is engaged in classification of institution of ombudsman according to various existing models. First classification of ombudsman is parliamentary (legislative) or executive, according to the fact whether ombudsman is elected by legislature or appointed by government. I didnt forget to mention institution of a special ombudsman who can have both, executive and legislative character. In connection with the origin of the institution of ombudsman, there is different amount of independence which is greater if it is elected by legislature. It is possible to sort according a different approach which can be direct, according to a Scandinavian model or indirect, according to British model, which means that people are dealing either directly with ombudsman or through a representative. I have also mentioned quite unusual model of this institution, African model. The next chapter describes Public Guardian of Rights in Czech Republic. The most of the Thesis is engaged in todays legal form of Institution of Public Guardian of Rights which is rectified by act number 349/1999S about Public Guardian of Rights. In the text I am pointing at amendment of this law which is mostly related to widening of its operational range as well as way of election or appointment and cases where it looses its function. Legislative modification also pays attention to its own activity where it deals with legal essentials of the incentive as well as the way of solution. Act also distinguishes special discretions and duties of the Guardian such as, for example, informing the House of Parliament about its activities. I compare this Act with the ones in foreign countries, especial Austrian and Slovak version. In the end I evaluate the importance of the institution of Public Guardian of Rights in modern legal state and advocate its constitutional establishment, formal and contextual, which would increase the consideration of the institution. The constitution of other democratic countries similar to Czech by its form and character serves as a supporting argument for this establishment in constitution.

Keywords

Veejný ochránce práv, ombudsman, záruky zákonnosti, Public Guardian of the Rights, modern legal state

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 4. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 9. 6. 2006
• Supervisor: JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Law

Bachelor programme / field:
Legal Specializations / Public Administration