Predikce pádů u pacientů po cévní mozkové příhodě - korelace klinického nálezu a posturografického vyšetření

Mgr. Iva FIEDOROVÁ

Doctoral thesis

Prediction of Falls in poststroke patients - correlation of clinical findings and posturographic examination

Abstract:

Úvod: Následky cévní mozkové příhody (CMP) mohou vést k poruše balančních schopností spojených s vysokým rizikem pádu v prostředí nemocnice i po propuštění. I přes uznávaný význam prevence rizika pádu je dosud existující výzkum týkající se hodnocení korelace a prediktivních schopností nástrojů posuzujících riziko pádu omezený a výsledky nejsou jednoznačné. Cíl: Primárním cílem bylo hodnocení vztahu mezi vybranými nástroji používanými v klinické praxi rehabilitačního prostředí, hodnotící riziko pádu u pacientů po CMP. Sekundárním cílem bylo potvrzení platnosti zjištěného vztahu při kognitivní dysfunkci a stanovení prediktivních schopností vybraných testů. Metodika: Prospektivní průřezová studie analyzovala pacienty přijaté na rehabilitační oddělení v letech 2018 do 2021 po ischemické CMP ? 3 měsíce. Všichni pacienti podstoupili posturografické vyšetření (test somatosenzorické organizace; SOT), klinický test (Berg Balance Scale; BBS), ošetřovatelský screening (Riziko pádu dle Juráskové; RPJ) a dotazník subjektivního hodnocení strachu z pádů (Falls Efficacy Scale-International; FES-I). Kognitivní funkce byly posouzeny Montreálským kognitivním testem. Sledování pádů probíhalo v období hospitalizace do šesti měsíců od propuštění. Korelace mezi sledovanými testy byla stanovena Spearmanovým korelačním koeficientem. Ke srovnání mezi skupinami pacientů s ohledem na kognitivní deficit a mezi skupinami pacientů padajících a nepadajících byl použit Mann-Whitney test. Na základě skutečných pádů byly stanoveny prediktivní vlastnosti použitých testů - senzitivita (se), specificita (sp), cut-off byl stanoven pomocí Youdnova indexu. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 % s použitím SW Stata verze 13. Výsledky: Studie zahrnula 84 pacientů (42 žen), medián věku 68,5 let a medián doby od CMP 22 dní. Primárně byla korelace posouzena na celém souboru a následně u skupin s potvrzeným a nepotvrzeným kognitivním deficitem. Ve všech uvedených případech byla prokázána statisticky významná střední míra negativní korelace mezi SOT a FES-I; BBS a FES-I, střední míra pozitivní korelace mezi SOT a BBS. Ošetřovatelský screening RPJ prokázal nízkou úroveň korelace se SOT pouze v případě hodnocení skupiny s nepotvrzeným kognitivním deficitem a ve vztahu k FES-I a BBS u skupiny s potvrzeným kognitivním deficitem, v ostatních případech byla korelace statisticky nevýznamná. Za celé sledované období od hospitalizace do šesti měsíců od propuštění utrpělo pád 32 (38,1 %) jedinců. Nejlépe identifikoval riziko pádu SOT (p< 0,001), optimální cut-off 60 bodů (se 71,9 %; sp 65,4 %). Pro BBS (p = 0,003) byly stanoveny dvě hodnoty cut-off 35 a 42 bodů (se = 43,8 resp. 56,3 %; sp = 88,5 resp. 67,3 %). Hraniční skóre pro FES-I (p = 0,003) bylo stanoveno 27 a 29 bodů (se = 81,3 resp. 71,9 %; sp 55,8 resp 63,5 %). Pro RPJ (p = 0,024) byly stanoveny hodnoty cut-off 6 a 7 bodů (se 90,6 % resp. 62,5 %; sp 38,5 % resp 57,7 %). Závěr: Zvýšené obavy z pádu u studované populace pacientů po CMP mají statisticky významnou souvislost s nízkou úrovní balance, což je platné v celém souboru, ale i ve skupině pacientů s potvrzeným kognitivním deficitem. Ošetřovatelský screening nevykazoval statisticky významnou korelaci s nástroji k posuzující balanci a strach z pádu. Tato studie stanovila optimální hraniční skóre pro SOT, BBS, FES-I a RPJ. Všechny testované nástroje vykazují dobrou diskriminační schopnost klasifikovat pacienty po CMP, kteří jsou ohroženi pádem. Přístrojové vyšetření SOT dokládá nejslibnější výsledky.

Abstract:

Introduction: The consequences of stroke can lead to impaired balance abilities associated with a high risk of falls in the hospital setting and after discharge. Despite the acknowledged importance of fall risk prevention, existing research assessing the correlation and predictive ability of fall risk assessment tools is limited and the results are inconclusive. Objective: The primary objective was to evaluate the relationship between selected tools used in clinical practice in the rehabilitation setting to assess the risk of falls in post-stroke patients. The secondary objective was to confirm the validity of the relationship found in cognitive dysfunction and to determine the predictive capacity of the selected tests. Methods: This prospective cross-sectional study analyzed patients admitted to a rehabilitation unit between 2018 and 2021 after ischemic stroke <3 months. All patients underwent a posturographic examination (Somatosensory Organization Test; SOT), a clinical test (Berg Balance Scale; BBS), a nursing screening (Risk of Falling by Juraskova; RPJ), and a subjective fear of falling questionnaire (Falls Efficacy Scale-International; FES-I). Cognitive function was assessed with the Montreal Cognitive Test. The follow-up of falls was performed during hospitalization and for six months after discharge. The correlation between the tests was determined by the Spearman correlation coefficient. The Mann-Whitney test was used to compare between groups of patients with respect to cognitive deficit and between groups of falling and nonfalling patients. Based on actual falls, the predictive capabilities of the tests used were determined sensitivity (se), specificity (sp), cut-off using Youden index. Statistical tests were evaluated at a significance level of 5% using SW Stata version 13. Results: The study included 84 patients (42 women), a median age of 68.5 years, and a median time since the stroke of 22 days. The correlation was evaluated primarily on the entire cohort and subsequently on groups with confirmed and unconfirmed cognitive deficits. In all these cases, there was a statistically significant moderate negative correlation between SOT and FES-I; BBS and FES-I; and a moderate positive correlation between SOT and BBS. The nursing screening of RPJ showed a low correlation between SOT only in the case of the assessment group with unconfirmed cognitive deficit and a low correlation between FES-I and BBS; in the other cases, the correlation was statistically insignificant. In general, 32 (38.1%) of the 84 patients had completed all follow-up. All tests used demonstrated statistical significance in moderate performance in detecting fall risk. The SOT was the best at identifying the risk (p< 0.001), with an optimal cut-off point of 60 points (se 71.9%; sp 65.4%. For BBS (p = 0.003), two cut-off values of 35 and 42 points were determined (se 43.8% resp. 56.3%; sp 88.5% resp. 67.3%). The cut-off scores for FES-I (p = 0.003) were established at 27 and 29 points (se 81.3 resp. 71.9%; sp 55.8 resp. 63.5%). For RPJ (p = 0.024), cut-off values of 6 and 7 points were established (se 90.6 resp 62.5%; sp 38.5 resp 57.7%). Conclusions Increased fear of falling in the study population of stroke patients has a statistically significant association with low levels of balance, which is valid in the whole population, but also in the group of patients with confirmed cognitive deficits. Nursing screening did not show a statistically significant correlation with balance and fear of falls assessment tools. This study determined the optimal cutoff scores for SOT, BBS, FES-I, and RPJ. All tools tested showed a good discriminative ability to classify post-stroke patients at risk of falls. Instrumental SOT testing demonstrates the most promising results.

Keywords

cévní mozková příhoda, balance, pád, riziko pádu, predikce pádu, vyšetření stability

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 31. 8. 2022

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: MUDr. Eva Mrázková, Ph.D., MUDr. Eva Mrázková, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Doctoral programme / field:
Public Health Care / Epidemiology and Public Health Protection - Combined Study