Transfer poznatků z pedagogického výzkumu mezi akademiky a učiteli

Mgr. et Mgr. Michaela Spurná, Ph.D.

Doctoral thesis

The educational research knowledge transfer between academics and teachers

Abstract:

V disertační práci jsem se věnovala oblasti transferu poznatků z pedagogického výzkumu mezi akademiky a učiteli. Cílem práce bylo zjistit, jak čeští akademici pracující na pedagogických fakultách a učitelé působící na základních, středních školách a gymnáziích vnímají transfer poznatků z pedagogického výzkumu, sociální kontext, vlastnosti výzkumných poznatků a své vlastní charakteristiky přispívající procesu transferu poznatků. K usazení stanoveného cíle do konkrétního teoretického rámce jsem využila základní myšlenky sociologie vědění a sociálního konstruktivismu. S pomocí využití teorií Rogerse (2003) a Havelocka (1971) a modelového transferu autorů Becheikha et al. (2010) jsem se snažila naplnit stanovený cíl a odpovědět na položené výzkumné otázky. Rozsáhlé výzkumné šetření jsem realizovala pomocí dvou separovaných dotazníků, které jsem distribuovala akademikům i učitelům. Psychometrické vlastnosti dotazníků jsem ověřila jak v pilotním šetření, tak i v hlavním šetření. Hlavního výzkumu se zúčastnilo celkem 129 akademiků (27 % návratnost) a 475 učitelů (60 % návratnost dotazníků). Potvrdilo se, že akademici i učitelé se vidí jako dva rozdílné světy, které vyžadují rozdílná komunikační pole (Rogers, 2003). Ke komunikaci poznatků učitelé vyžívali osobní (individuální) média, která se týkala především vlastních zkušeností, zkušeností kolegů a zkušenosti ze školy, na níž působí. Akademiky upřednostňovaná psaná média (odborné časopisecké texty) zvyšovala u učitelů zájem o poznatky, a to více než osobní komunikace. Proto je nezbytné, aby akademici texty v odborných časopisech přizpůsobovali jazyku a objemnosti myšlenek učitelům, popřípadě se věnovali kvalitě výzkumných textů (Cochran-Smith, 1999). Zájem učitelů o poznatky (popř. hledání poznatků, jejich čtení aj.; fáze recepce) dosahovala nejnižších hodnot ze tří (recepce, adopce, využívání) fází transferu. Akademici se zase soustředili především na tvorbu výzkumných poznatků pro praxi, aniž by je přizpůsobovali učitelské praxi a efektivně šířili – komunikovali médii. Zvednout u akademiků i učitelů aktivity v jednotlivých fázích transferu je možné uskutečňovat pomocí podpory pracovního prostředí, na kterém působí. U akademiků hraje roli i to, že se v minulosti angažovali v regionálním školství. U učitelů se zase ukázalo, že pokud se učitelé vnímali jako adopteři výzkumných poznatků (alespoň podnikavci a experimentátoři), tak dosahovali zlepšení v transferových aktivitách a považovali využívání poznatků jako užitečné. Za podstatné v procesu transferu se ukázaly i výzkumné poznatky a jejich vlastnosti. Lze říci, že učitelé vnímali všechny vlastnosti (efektivita, sociální výhoda, komplexita, kompatibilita, testovatelnost a pozorovatelnost) u všech typů poznatků (procesy, konstrukty, kontext, subjekty, výsledky a obsahy edukace) negativněji než akademici. Učitelé nevnímali žádný z uvedených typů poznatků jako přímo využitelný v jejich praxi. Zvýšit povědomí o výhodách a možnostech transferu poznatků u akademiků a učitelů je vhodnou cestou k zahájení procesu transferu poznatků mezi nimi.

Abstract:

In my thesis, I concentrate on educational research knowledge transfer between the academics and the teachers. The objectives of my work were to explore how the Czech academics work at the faculties of education and how the teachers at the primary and secondary level of education system perceive the transfer of knowledge based on pedagogical research, its social context, knowledge attributes and their own characteristic that contribute to the process of knowledge transfer. To embed the objectives into a specific theoretical framework, I used the basic ideas from the sociology of knowledge and social constructivism. The theories by Rogers (2003) and Havelock (1971) and also the model transfer by Becheikh et al. (2010) enabled me to accomplish my objectives and answer the posed research questions. I conducted a widespread research survey by quantitative approach. The survey was driven by two complex research instruments that were developed and collected in random sample of 475 teachers (40 % response rate) and 129 academics (27 % response rate) in the Czech Republic. The psychometric properties of the questionnaires were verified in the pilot survey and in the main survey. The survey proved that the groups of the academics and the teachers perceive one another as coming from two different worlds, i.e. two different communication groups (Rogers, 2003). The teachers prefer personal communication (individual media) that were directed at their own practice and their colleagues´ or school´s experience. However, the media favoured by the academics, such as the academic articles, increased the teachers´ interest in knowledge. Teachers´ interest as an aspect of knowledge reception (together with searching, reading etc.) reached the lowest score out of the three phases (receiving, adopting, and utilizing) of the transfer. On the other hand, the academics concentrated mainly at creating the research knowledge for the practice (generating phase) without adjusting them (phase adapting) to the teachers' practice and effective diffusion (disseminating phase), i.e. communicating via effective media. It is therefore inevitable for the academics to adjust their scientific knowledge (writing in the scientific journals) to the language and knowledge volume to the teachers, or eventually to concentrate on the quality of the research papers (Cochran-Smith, 1999). The growth in the activities of the academics and the teachers in all six phases (generating, adapting, disseminating, receiving, adopting and utilizing) is achievable when the workplace supports this. With the group of academics, one of the aspects that influences their activities (dissemination phases) is the fact that their engagement in regional education. The respondents from the group of teachers demonstrate improvement in transfer activities only when the perceived themselves as adopters of research knowledge (as innovators and experimenters). The survey also shows that one of the key aspects of the transfer process is the attributes of the educational research knowledge. The teachers perceived all attributes (relative advantage, social advantage, complexity, compatibility, trialability, observability) in all types of knowledge (the process of education, the construct of education, the context of education, the subject of education, the outcome of education, the content of education) more negatively and critically than the academics. The teachers did not perceive any of the given types as directly applicable in their practice. It indicates low rate of adoption of all types of knowledge was low. Increasing the awareness about the benefits and opportunities of knowledge transfer with the academics and the teachers is an efficient way how to open the knowledge transfer process between them.

Keywords

akademici, učitelé, vnímání, transfer poznatků, šíření poznatků, využívání poznatků, potencialita využití poznatků, bariéry, komunikace poznatků, adopter poznatků, vlastnosti poznatků, heterofilie, homofilie, poznatky z pedagogického výzkumu, kvantitativní výzkum, dotazníky, pedagogické fakulty, základní školy, střední školy, gymnázia, academics, teachers, perceptions, knowledge transfer, knowledge diffusion, knowledge utilization, knowledge rate of adoption, barriers, knowledge communication, knowledge adopter, knowledge attributes, heterophily, homophily, educational research knowledge, quantitative research, questioners, faculties of education, primary schools, grammar schools, secondary schools

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 7. 3. 2019

Thesis defence

• Date of defence: 19. 6. 2019
• Supervisor: prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr.
• Reader: doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D., doc. RNDr. Jana Straková, CSc.

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / field:
Education (4-years) / Education