Costly signaling theory of pilgrimage: The case study of pilgrimage to Santiago de Compostela

Mgr. Radim Chvaja, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Poutě jsou všudypřítomné v sekulárních i náboženských kulturách. Současně jsou s podnikáním těchto cest spojeny značné náklady, pokud jde o zdroje, čas a energii. Výzkumnou otázkou navrhované práce je, proč poutní cesty jako kulturní instituce vůbec existují. Při hledání odpovědi na tuto otázku práce vychází z teorie nákladné signalizace náboženství, která předpokládá, že nábožensky založení lidé upřímně signalizují svůj závazek k systému přesvědčení a hodnot tím, že se účastní nákladných rituálů předepsaných konkrétní náboženskou tradicí. Vzhledem k tomu, že náboženské tradice předepisují normy a hodnoty, kterými se řídí mezilidské chování, nákladné signály poskytují (v podobě rituálů) strategickou informaci o závazku jedince k těmto normám a v důsledku toho i k poctivému zacházení s ostatními souvěrci. Tato práce zkoumá, zda poutě mohou fungovat jako nákladný signál závazku ke skupinovým normám. Nejprve je pojem poutě definován způsobem, který umožňuje zacházet s poutěmi jako s kulturní institucí odlišitelnou od jiných forem lidského cestování, jako je dálkový obchod nebo válka. Poté disertační práce rozvádí teorii poutnictví vycházející z předchozích modelů nákladné signalizace a zaměřuje se na tvrzení, že poutnictví je nákladné chování neodmyslitelně spjaté s normativními kulturními systémy. Nakonec disertační práce testuje proximátní hypotézy odvozené z rozpracovaného modelu na případové studii poutě do Santiaga de Compostela. Případová studie ukazuje, že náklady, jako je námaha a nepohodlí, rezonují mezi poutníky a hrají roli v konstruování jejich poutnické identity. Tři online experimenty se španělskou populací navíc naznačují, že poutníci jsou vnímáni jako důvěryhodnější než ne-poutníci a poutníci na dlouhé vzdálenosti více než poutníci na krátké vzdálenosti. Výsledky jsou interpretovány jako podpora teorie nákladné signalizace poutnictví. V závěru disertační práce se však upozorňuji, že tato evidence je počáteční, vztahuje se k jedné pouti a poskytuje pouze přibližné porozumění funkce poutě. Celkově práce ukazuje, že poutě mohou být v dnešní době adaptivní jako signál důvěryhodnosti, ale empirická otázka, zda se poutě vyvinuly jako mechanismus zvyšující spolupráci, je ponechána pro budoucí zkoumání.

Abstract:

Pilgrimages are ubiquitous across secular and religious cultures. At the same time, substantial costs in terms of resources, time, and energy are associated with undertaking such journeys. The research question of the proposed thesis is why pilgrimages exist as a cultural institution. To answer this question, the thesis builds on the Costly signaling theory of religion, which suggests that religious people honestly signal their commitment to the system of beliefs and values by participating in costly rituals mandated by the specific religious tradition. Given that religious traditions prescribe norms and values which govern interpersonal conduct, costly signals provide (in the form of rituals) strategic information about the individual’s commitment to such norms and, as a consequence, to fair treatment of other coreligionists. The thesis examines whether pilgrimages may function as a costly signal of commitment to group norms. First, the concept of pilgrimage is defined in a way that allows treating pilgrimage as a cultural institution distinguishable from other forms of human traveling, such as long-distance trade or war. Then, the dissertation develops a theory of pilgrimage stemming from the previous models of costly signaling, focusing on the argument that pilgrimages are costly behaviors inherently linked to normative cultural systems. Finally, the dissertation tests the proximate hypotheses derived from such a model using a case study of the pilgrimage to Santiago de Compostela. The case study shows that costs such as effort and discomfort resonate among pilgrims and play a role in constructing pilgrims’ identities. Moreover, three online experiments with the Spanish population suggest that pilgrims are perceived as more trustworthy than non-pilgrims and long-distance pilgrims more than short-distance pilgrims. The results are interpreted as support for the Costly signaling theory of pilgrimage. However, the dissertation concludes with the notion that this support is initial, related to one pilgrimage, and provides only a proximate understanding of the pilgrimage function. In sum, the thesis shows that pilgrimage might be adaptive nowadays as a signal of trustworthiness but the question whether the pilgrimage evolved as a mechanism of increasing cooperation is left for the future investigation.

Keywords

Pouť, Santiago de Compostela, nákladná signalizace, evoluce, kulturní evoluce, upřímnost, důvěra, spolupráce, kulturní systémy, náboženství, Pilgrimage, costly signaling, evolution, cultural evolution, honesty, trust, cooperation, cultural systems, religion

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 11. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 3. 2023
• Vedoucí: Mgr. Martin Lang, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Michal Uhrin, Ph.D., Jordan Kiper, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Religionistika / Religionistika