Přínos kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči

Ladislav BENEDIKT

Bakalářská práce

Contribution capnometrics in pre-hospital emergency care

Anotace:

V přednemocniční neodkladné péči (PNP) se zdravotničtí záchranáři setkávají s pacienty, kteří mají v souvislosti se svým zdravotním stavem dýchací potíže. Jelikož dýchání tvoří společně se stavem vědomí a krevním oběhem mezi hodnocené základní životní funkce, je nutné zaměřit se na přesné zhodnocení jeho kvality. Mimo hodnocení pohledem, využíváme s výhodou i přístrojového monitorování dýchání, přesněji kvality výměny krevních plynů. V PNP můžeme monitorovat saturaci krve kyslíkem (pulzní oxymetrie) a oxidem uhličitým (kapnometrie). V naší bakalářské práci, jsme se zaměřili ohledně k tématu na kapnometrii. Samotný princip měření kapnometrie je založen na základní fyzikální metodě a to absorpce infračerveného světla. Při bližším zaměření na kapnometrii zjistíme, že má uplatnění ve stavech, kdy nám např. pulzní oxymetrie nemusí poskytovat objektivní výsledky o momentálním stavu nemocného, nebo je při některých typech náhlého postižení zdraví nevyužitelná. Největší výhoda kapnometrie, je téměř okamžitá odpověď přístroje na metabolické změny v dýchacím ústrojí pacienta. Mezi další výhody řadíme hlavně to, že použití této metody při zajišťování dýchacích cest intubací, použitím kombitubusu i laryngeální masky dostáváme přesný přehled o poloze kanyly. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku kapnometreie. Počátek práce nabízí, co kapnometrií rozumí a objasňuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči jako takovou. Je zde i pohled na monitorace celkově. Kapnometrii jako taková je dále rozdělena do typů podle způsobu použití. Teoretickou část uzavírá kapitola, o které zde v bakalářské práci také nesmí nic chybět a tou je kapnografie. Praktická část se zaměřovala na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti o využití kapnometrie a na zmapování využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníku, který se zaměřoval na teoretické znalosti. Objem dat byl nasbírán v březnu 2015. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Strakonice, Prachatice, Písek, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 63 respondentů. Zpětná celková návratnost z počtu 100 kusů (100%) dotazníku byla 63 %. Dotazník celkem obsahoval 24 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační a zbylé otázky byly uzavřené a zabývaly se znalostmi respondentů v problematice o kapnometrii. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných grafů a tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Stanovené hypotézy H1 a H2 byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu a za pomocí dotazníkového šetření. Výsledná hladina významnosti hypotézy H1 zamítla stanovenou hypotézu H1 a potvrdila nulovou hypotézu, která říká, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje mají dostatek znalostí o využití kapnometrie. Naproti tomu výsledná hladina významnosti hypotézy H2,nepotvrdila nulovou hypotézu a přijala stanovenou hypotézu H2, která říká, že kapnometrie se nevyužívá u každého pacienta se zajištěním dýchacích cest. Tudíž hypotéza H2 byla potvrzena. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti s využitím kapnometrie, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči a i tento cíl

Anotace:

byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají dostatek znalostí o využití kapnometrie a jsou schopni ji používat, avšak na základě zjištěných skutečností jsem vypracoval průvodce použitím kapnometru pro zdravotnické záchranáře, který jsem přiložil k bakalářské práci. (Příloha č. 11)

Abstract:

In terms of prehospital emergency care (PEC), the rescuers get into contact with patients, who have breathing difficulties in connection with their health condition. As breathing, together with consciousness and bloodstream, is included in the observed vital signs, it is necessary to focus on the precise monitoring of its quality. Except evaluation by sight, we can also beneficially use device monitoring of breathing, more precisely the quality of blood gases exchange. During PEC we can monitor oxygen or carbon dioxide saturation in blood (pulse oximetry or capnometry, respectively). In this bachelor thesis we focused on capnometry. The principle of capnometry measurement is based on infrared light absorption. In comparison with pulse oximetry, the capnometry is useful in situations when we are not able to get objective results by using pulse oximetry. The greatest advantage of capnometry is the almost immediate reaction of a device to metabolic changes in respiratory system of a patient. Using this method is also beneficially during intubation, using combitube and laryngeal mask, because we can get precise overview about cannula position. Theoretical part of this bachelor thesis is focused on capnometry problematics. At the beginning is explained what capnometry and PEC are and they both are described. Also view on monitoring in general is present. The capnometry itself is divided into types according to way of use. Theoretical part is ended by chapter about capnography. The aims of practical part are monitoring of South Bohemian rescuers' knowledge about using of capnometry and using of capnometry during PEC. Data collection were realised quantitatively by using questionnaire focused on theoretical knowledge. Data were collected in March 2015. 100 pieces of anonymous questionnaires were given for filling across the South Bohemian Region (regional centre in České Budějovice and local centres in Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice and Tábor). 63 respondents answered the questionnaire (rate of return was 63 %). Questionnaire consisted of 24 questions targeted on knowledge of respondents about capnometry problematics. Results were analysed in statistical software SPSS into graphs and charts and hypotheses were statistically analysed by using of chi-square test method. Statistical analysis shows to us that South Bohemian rescuers have enough information about capnometry and that capnometry is not used for every patient with controlled air passages. The aim of this bachelor thesis is to get information about South Bohemian rescuers' knowledge about using of capnometry. Another aim is to monitor the using of capnometry in prehospital emergency care. Statistical analysis proves that knowledge about capnometry is sufficient among South Bohemian rescuers and they are able to use this method. Furthermore the guide for using of capnometr for rescuers was created on the basis of obtained information. This guide is included in this thesis as an appendix (app. 11).

Klíčová slova

Dýchací cesty, Kapnografie, Kapnometr, Kapnometrie, Monitorace, Oxid uhličitý, Přednemocniční neodkladná péče, Zdravotnický záchranář

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 5. 2015

Zveřejnit od: 11. 5. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Pavlína Picková

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Specializace ve zdravotnictví / Zdravotnický záchranář