Preventivní vyšetření a poradenství pro veřejnost: Centrum preventivní medicíny

MUDr. Šárka Kunzová, Ph.D.

Disertační práce

Preventive examination and counseling for public: The centre of preventive medicine

Anotace:

Přehledová část mapuje poznání o faktorech životního stylu (ŽS), mechanismech jejich účinku a možnostech behaviorální změny v kontextu chronických neinfekčních onemocnění (CHNO) Vědecký zájem o faktory behaviorální (výživa, pohyb, kouření, alkohol, slazené nápoje, sedavé chování, spánek), psychosociální (duševní zdraví, všímavost) a mikrobiom je dokumentován četnostmi publikací na tato témata v databázi Web of Science. Poznatky jsou zpracovány formou odborných článků a edukační brožury za účelem podpory integrace relevantních témat do primární prevence. Cílem empirické části je vyhodnotit program primární prevence CHNO realizovaný na LF MU v Brně v letech 2009-2013. Metodika. Analyzován je soubor 250 osob (60 % žen, věk 18-65 let). Jsou hodnoceny důvody/motivace a očekávání účastníků, zdravotní a antropometrické parametry, kardiorespirační zdatnost (KRZ) a ŽS, po šesti měsících pak efekt a subjektivní přínos prostřednictvím dotazníku (ZVD) Jsou srovnány podskupiny respondentů dle reportované změny pohybové aktivnosti (PA). Statistické metody: χ2 test, párový t-test. Výsledky. Průměrný věk souboru 34,4 ±11,0 let (72.8 % <40 let). 45,6 % mělo nízkou úroveň pohybové aktivnosti (PAL); 47,0 % bylo vytrvalostně trénovaných. Vyšetření bylo vnímáno jako zdroj informací o zdravotním stavu, KRZ a ŽS. Testování KRZ a snaha zvýšit KRZ motivovalo k účasti 40,0 % mužů a 30,7 % žen. 84,1 % respondentů ZVD realizovalo změnu ŽS; 60,9 % zvýšilo PA, ale pouze 38,1 % dlouhodobě – častěji osoby s nadváhou/ obezitou a nízkou KRZ. Nízká PAL a vyšší behaviorální riziko byly asociovány s dočasným zvýšením PA. U respondentů došlo po šesti měsících ke zvýšení subjektivně vnímané úrovně pohybové aktivnosti (p=0,001). Reportované zvýšení PA bylo asociováno se zlepšením subjektivního pocitu zdraví. Závěry. Interakce behaviorálních, environmentálních, psychosociálních a genetických faktorů je zprostředkována epigeneticky. ŽS má komplexní vliv; je utvářen a působí v čase a prostoru; je pojímán kompozičně. Jednotlivé faktory jsou nahlíženy v nových souvislostech. Z hlediska četnosti publikací jsou nejrobustněji zkoumány výživa a PA. Lidský organismus funguje jako biopsychosociální systém, jenž interaguje s prostředím na psychické i fyzické rovině; součástí této interakce je mikrobiom. Rozvoj všímavosti, sebeuvědomování, sebemonitorování, práce s emocemi a kognitivními vzorci jsou faktory významné pro duševní zdraví, podporují přijetí zodpovědnosti a vnitřní motivaci pro změnu chování. Hodnocený preventivní program byl efektivní na individuální úrovni ve smyslu poskytování informací, zvyšování motivace a částečně také v iniciaci behaviorální změny. Nicméně, tento typ intervence je málo atraktivní a méně efektivní pro jedince s vyšším behaviorálním rizikem. Testování KRZ se jeví být slibným motivačním faktorem pro absolvování preventivního vyšetření, zejména pro mladší osoby a muže.

Abstract:

The theoretical part of the dissertation thesis surveys the knowledge about lifestyle factors, their mechanism of action and ways to change behavior in the context of chronic non-communicable diseases (CHND). Scientific interest in behavioral factors (diet, exercise, smoking, alcohol, sweetened beverages, sedentary behavior, sleep), psychosocial factors (mental health, mindfulness) and the microbiome is documented by frequencies of publications on these topics in the Web of Science database. The findings are published as papers and an educational brochure to promote the integration of relevant topics in primary prevention. The empirical part aims to evaluate the primary prevention program conducted at the Masaryk University in Brno in 2009-2013. Methods. A sample of 250 adult persons 18-65 years old (60% of women) was analyzed. The following parameters were evaluated: the reasons and expectations of participants, health and anthropometric parameters, cardiorespiratory fitness (CRF) and lifestyle. The perceived effects and subjective benefits were evaluated after 6 months, through a feedback questionnaire (FQ). Subgroups of respondents according to the reported changes in physical activity (PA) were compared. The statistical methods: χ2 test, paired t-test. Results. The mean age was 34.4 ± 11.0 years (72.8% aged < 40 years). 45.6% of the examined had a low level of physical activity (PAL); 47.0% were endurance trained. The examination was perceived as a source of information about health, CRF and lifestyle. 40.0% of men and 30.7% of women were motivated to participate by focusing on testing and improving their CRF. 84.1% of respondents of FQ implemented behavioral change; 60.9% of respondents increased their PA, but only 38.1% of them have kept it in the long term – often people with overweight/obesity and low CRF. Low PAL and a higher behavioral risk were associated with a temporary increase in PA. The group of respondents raised a subjectively perceived level of physical activity after 6 months (p=0.001). Reported increase in physical activity was associated with improvements in subjective well-being. Conclusions. Interactions of behavioral, environmental, psychosocial and genetic factors are epigenetically mediated. Lifestyle has a complex effect on health, it is shaped and acts in time and space, it is perceived from compositional perspective. Individual factors are viewed in new contexts. In terms of frequency of publications, the greatest attention is devoted to the study of nutrition and physical activity. Human body works as a biopsychosocial system that interacts with the environment on both the mental and physical level. Microbiome participates in this interaction. Developing mindfulness, self-awareness, self-monitoring, working with emotions and cognitive patterns – these factors are important for mental health support, acceptance of responsibility and finding inner motivation for behavioral change. Evaluated preventive program was effective at the individual level in terms of providing information, increasing motivation and to some extent also in initiating behavioral change. However, this type of intervention is not very attractive and less effective for individuals with a higher behavioral risk. CRF testing appears to be a promising incentive for completing preventive examinations, especially for younger people and men.

Klíčová slova

primární prevence, životní styl, chronická neinfekční onemocnění, epigenetika, psychosociální faktory, pohybová aktivnost, kardiorespirační zdatnost, mladí dospělí, behaviorální změna, primary prevention, lifestyle, non-communicable diseases, epigenetics, psychosocial factors, physical activity, cardiorespiratory fitness, young adults, behavioral change

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 2. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 6. 2017
• Vedoucí: doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie (čtyřleté) / Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie