Vliv stability a volatility systému měnového kurzu na ekonomiky vybraných severských zemí v období 1999-2024

Matěj Miřejovský

Bakalářská práce

The Impact of Exchange Rate System Stability and Volatility on the Economies of Selected Nordic Countries in the Period 1999–2024

Anotace:

Práce analyzuje vztah měnového kurzu a jeho systémů s vybranými makroekonomickými veličinami – HDP, HICP, běžným účtem platební bilance a cenou ropy Brent. Pohledy ekonomů na problematiku systémů měnových kurzů jsou velmi rozdílné a nepanuje tedy široká shoda na tom, který systém zajišťuje největší ekonomickou prosperitu. Neexistuje jednotný názor na to, jaký systém měnového kurzu je pro stabilní hospodářský růst nejvhodnější. Někteří ekonomové se domnívají, že volba systému měnového kurzu nemá na dlouhodobý hospodářský růst žádný vliv, jiní se naopak domnívají, že se jedná o jednu ze zásadních otázek v rámci monetární politiky centrální banky. Práce tuto problematiku zkoumá na příkladu 4 severských zemí užívajících vlastní národní, respektive společnou, měnu v systému pevného či volně pohyblivého měnového kurzu v období 1999–2024. Hlavní přínosem práce jsou výsledky empirické analýzy vztahů systémů měnových kurzů s vybraných makroekonomických veličin. Ty naznačují, že volba systému měnového kurzu má významné dopady na ekonomický vývoj země, především pak na její konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Je totiž patrné, že země s měnami v systému volně pohyblivých měnových kurzů jsou konkurenceschopnější než země s měnami preferujícími systém pevných měnových kurzů. Zároveň jsou však měny v systému pevných měnových kurzů výrazně stabilnější. Dalším zjištěním je existence slabé negativní lineární závislosti mezi vývojem měnového páru NOK/EUR, respektive NOK/USD, a vývojem ceny ropy Brent.

Abstract:

This thesis analyzes the relationship between exchange rates, exchange rate regimes, and selected macroeconomic variables—specifically GDP, HICP, the current account balance, and the price of Brent crude oil. Economists' perspectives on exchange rate regimes vary significantly, and there is no broad consensus on which system ensures the greatest economic prosperity. Furthermore, there is no unified opinion on which exchange rate regime is most suitable for stable economic growth. While some economists believe that the choice of regime has no impact on long-term growth, others consider it one of the fundamental issues within a central bank's monetary policy. The study examines this issue using the example of four Nordic countries that utilize their own national currencies or a common currency under either fixed or floating exchange rate regimes between 1999 and 2024. The primary contribution of this work lies in the results of an empirical analysis of the relationships between exchange rate regimes and selected macroeconomic indicators. The findings suggest that the choice of exchange rate regime has significant impacts on a country's economic development, particularly its competitiveness in international markets. It is evident that countries with floating exchange rate regimes are more competitive than those preferring fixed exchange rate systems. At the same time, however, currencies within fixed exchange rate regimes are significantly more stable. Another finding is the existence of a weak negative linear correlation between the development of the NOK/EUR and NOK/USD exchange pairs and the price of Brent crude oil.

Klíčová slova

měnový kurz, macroeconomic variable, systém měnového kurzu

Keywords

exchange rate, exchange rate regime, macroeconomic variable

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 6. 2026
• Vedoucí: Zdeněk Chytil
• Oponent: Milan Bednář

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program:
Národní hospodářství