Symbol jako stavební jednotka barokního kazání. Ondřej František de Waldt.

Mgr. Vladimíra Maroušková, Ph.D.

Doctoral thesis

Symbol as a construction Component of Baroque Sermons

Abstract:

Tato disertační práce se věnuje symbolice a celkově obraznosti v textech české barokní holimetiky. Vychází z předpokladu, že symbol svými funkcemi výrazně ovlivňuje, ba dokonce z velké části určuje způsob výstavby kazatelského textu a jeho celkový charakter. Dodává mu totiž jak myšlenkovou hloubku a argumentační hodnotu ve smyslu funkčním, tak i hodnoty literární ve smyslu uměleckém. Práce je rozdělena do dvou základních celků. První zpracovává teoretická východiska, a to z podhledu obecně teoretického i pohledu literárního baroka. Představuje symbol jako prostředek sdělení vyšších duchovních hodnot, které není možno obsáhnout pomocí běžného jazyka. Od počátku je ovšem pozornost věnována především pozici symbolu v barokní homletice s ohledem na funkčnost obrazu kazatelském textu a na pravidla, která dobová literární teorie poskytovala kazatelům pro jejich tvorbu. V této části práce jsou rovněž shrnuty základní trendy soudobých teoretických pojednání. Druhý oddíl se věnuje sledování symbolu na autentických kazatelských textech, především na latinském souboru Ondřeje Františka de Waldta Concionnes de Sancto Joanne Nepomuceno glorioso Christi Martyre… Postupně je probírána a na příkladech dokládána problematika symbolu jako takového v jeho základních tematických okruzích, dále pak ty literární prvky, které se ukázaly být z literárního a obrazného hlediska nosné, tedy především emblém a perikopa, exemplum, citáty, typicky barokní opozice a pro de Waldta charakteristické slovní hříčky. Disertace zpracovává syntézu podob a směrů, kterými se v barokních kázáních ubíralo používání symbolu, a porovnává dosažené výsledky s představami dosavadního literárněvědného bádání. Jedním ze závěrů může být zjištění, že kazatelé do značné míry respektují tradiční křesťanskou symboliku, ale přízpůsobují její konkrétní zpracování jak svým uměleckým i myšlenkovým preferencím, tak i potřebám a recepčním schopnostem posluchačů.

Abstract:

This dissertation thesis deals with symbolism and imagery as a whole in the texts of Czech baroque homiletics. It works on an assumption that a symbol is a very influential, if not one of the basic, component of the way a sermonic text is composed, as well as of the character of the text in general. The symbol provides the text not only with mental profundity and argument value in terms of function, but also with literary values in terms of art. The thesis is divided into two parts. The first part is dedicated to the theoretical background, including the abstract point of view as well as the one of literary art of the Baroque period. It introduces the symbol as a way of interpreting higher spiritual values which cannot be interpreted by any common language. However, since the very beginning, the main emphasis is put on the position of the symbol in baroque homiletics in relation to the potency of an image in a sermonic text and in relation to the rules of literary theory valid at that time. This part of the thesis includes also some contemporary basic approaches in theory. In the second part of the thesis, the symbol can be traced in authentic sermonic texts, in particular in the Latin anthology by Ondřej František de Waldt called Concions nes de Sancto Joanne Nepomuceno glorioso Christi Martyre, et thaumaturgo inclyti Regni Boemiae patrono. Progressively, the symbol is studied in examples taken from the basic themes; further on, the focus is aimed at literary elements which manifested themselves to be stimulating in literary and imagery points of view, primarily emblem and pericope, exemplum, quotation, opposition (so typical of baroque) and de Waldts specifics, equivoques. The dissertation treats the synthesis of images and tendencies of the usage of symbol in baroque sermons; it also makes a parallel of the achieved results to the existing literary research theory. One of the suggested conclusions can be the fact that preachers, to certain extent, respect the traditional perception of symbols, yet they adjust its processing according to their art and ideas preferences, as well as according to the requirements and perception skills of their listeners.

Keywords

symbol, symbolika, obraznost, homiletika, kázání, de Waldt

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 26. 3. 2007

Thesis defence

• Date of defence: 30. 3. 2007
• Supervisor: prof. PhDr. Michaela Soleiman pour Hashemi, CSc.

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / field:
Philology / Czech Literature