Kvalita života žen v průběhu fyziologického těhotenství

Bc. Gabriela HADRABOVÁ

Master's thesis

Advanced maternal age

Abstract:

Úvod: Přehledová diplomová práce se zabývá problematikou kvality života žen v průběhu fyziologického těhotenství. Cíl: Zaměřit se na kvalitu života žen v průběhu fyziologického těhotenství a sumarizovat aktuální informace zabývající se touto problematikou Metoda: V práci byl zvolen kvantitativní výzkumný přístup. Sběr dat probíhal pomocí specifického dotzníku QOL - GRAV, který obsahuje 9 otázek. Do výzkumného šetření bylo zařazeno 54 těhotných žen. Předpokladem pro zařazení do výzkumu bylo fyziologické těhotenství a vyplňení dotazníku ve všech trimestrech, abychom zachytili připadné rozdíly mezi trimestry a nebylo to ovlivňováno dalšími faktory, které by plynuly v případě rozdílných skupin žen. Údaje byly analyzované pomocí statistických metod zvolených dle typu a vztahu jednotlivých proměnných. Hladina významnosti byla stanovena na 5 %. Výsledky: Kvalita života během fyziologického těhotenství našich respondentek se ukázala především jako velmi dobrá a výborná. Nejvyšší kvality života dosahovaly těhotné ženy během 2. trimestru, nejnižší naopak ve 3. trimestru, mezi těmito trimestry jsme zaznamenaly statisticky významný rozdíl v celkové kvalitě života (p < 0,001). Jako nejrizikovější oblasti kvality života se ukázaly tělesné změny způsobující omezení a omezení fyzické aktivity. Sociální oblast byla v našem souboru nejstabilnější oblastí. Signifikantní rozdíl (p < 0,001) v QOL jsme zaznamenali u skupiny žen s plánovaným těhotenstvím, které vykazovaly vyšší kvalitu oproti ženám s neplánovanou graviditou. U žen trpících nauzeou a zvracením v 1. trimestru jsme neprokázaly jasný vliv na celkovou QOL, avšak vliv na konkrétní položky omezení kvůli fyzický změnám v těhotenství a omezení fyzické aktivity se potvrdil. Rozdíly v kvalitě života ve vztahu k paritě či rodinnému stavu jsme na základě statistického testování neprokázaly. Závěr: Posuzování kvality života má především význam z hlediska včasných preventivních, které by měly napomáhat k zvyšování kvality péče o těhotné ženy, poskytování účinné podpory zdraví, pohody těhotných žen i celkové kvality života v průběhu těhotenství. Sociální podpora a informovanost jsou důležitými faktory ovlivňující kvalitu života žen během těhotenství.

Abstract:

Introduction: The thesis deals with the issue of quality of life of women during physiological pregnancy. Objective: The aim of this study was to focus on women's quality of life during physiological pregnancy and summarise current information regarding this issue. Method: A quantitative research approach was chosen for this work. Data collection was carried out by the standardised questionnaire QOL-GRAV, which contains 9 questions. 54 Czech pregnant women were included in the this research. The precondition for inclusion in the research was physiological pregnancy and completion of a questionnaire in all trimesters to capture a differences between trimesters and in the same time to not be influenced by other factors that could occur in different groups of pregnant women. The data were analyzed by using statistical methods selected according to the type and relationship of individual variables. The significance level was set at 5%. Results: The quality of life during the physiological pregnancy of our respondents proved to be very good and excellent. The highest quality of life was achieved by pregnant women during the 2nd trimester and the lowest in the 3rd trimester of pregnancy. Between these trimesters we recorded a statistically significant difference in the quality of life (p <0.001). The most risky areas of quality of life were physical changes and limitation of physical activity. The social area was the most stable area in our group. We also recorded a significant difference (p <0.001) in QOL within the group of women with planned pregnancies, which showed a higher quality compared to women with unplanned pregnancies. Statistical testing in this research did not find out a clear effect on the QOL by women with nausea and vomiting in the first trimester, but the effect on specific items of the QOL - GRAV due to physical changes in pregnancy and a restriction of physical activity was confirmed. Results of this research did not show differences in the quality of life in relation to parity or marital status based on statistical testing. Conclusion: Assessing the quality of life is especially important in terms of early prevention, to help improve the quality of care for pregnant women, provide effective support for their health, well-being and to support a good quality of life during pregnancy. Social support and awareness are important factors that can influence the quality of life for women during pregnancy.

Keywords

Kvalita života, QOL, HRQOL, těhotenství

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 26. 6. 2020

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Palacký University Olomouc

Faculty of Health Sciences

Master programme / field:
Specialization in Health Care / Intensive Care in Midwifery