Hmyz v různých typech zahrad

Bc. Veronika Skořepová

Diplomová práce

Insect in various types of gardens

Anotace:

Ještě nedávno byla hlavním cílem zahrad reprezentativnost. V současné době, kdy se začalo dbát na ekologii a životní prostředí, odborníci přicházejí s rozumnými a logickými argumenty, proč by měli dát majitelé zahrad přednost spíše přirozenějšímu rázu. Hmyzu celosvětově ubývá, a tak zejména v zastavěných oblastech představují právě zahrady ono životní útočiště, takovou oázu života v nehostinném prostředí lidského působení. Cílem práce je poukázat na fakt, že zahrady tvoříme nejen pro sebe, ale i pro ostatní živé tvory, z nichž hmyz zaujímá velmi významné místo. Teoretická část pojednává o ekologickém přístupu k tvorbě zahrad, jehož výstupem jsou přírodě blízké zahrady. Základem je nepoužívat chemické přípravky, preferovat přírodě blízké a lokální materiály a zařadit prvky, díky kterým se zahrada stane rozmanitým ekosystémem, podobným volné přírodě. Takovými prvky jsou například vzrostlé stromy a keře, živý plot, louka, mrtvé dřevo a vodní prvky. Důvody, proč realizovat právě přírodě blízkou zahradu, jsou zcela zřejmé. Majitelům usnadní práci, ušetří peníze za chemické přípravky, poskytne životní prostor mnoha organismům a pomůže životnímu prostředí. Hmyz tvoří nepostradatelnou součást našich zahrad. Rozeznáváme druhy s negativním vlivem (škůdci), pozitivním významem (např. opylovači, přirození predátoři škůdců) a druhy s neutrálním významem (indiferentní druhy). Cíle jsou naplněny prostřednictvím experimentální části, která srovnává diverzitu 2 typů zahrad – přírodě blízké a umělé (viz Příloha 23). Stanovenou hypotézou je, že v přírodě blízkém typu zahrad je větší diverzita hmyzu než v zahradách umělých. V období od června do srpna byly, metodou smýkání, provedeny sběry hmyzu z obou typů zahrad. Hmyz byl určen do úrovně řádů a v rámci nich do morfodruhů. Lokality byly vzájemně porovnány metodami synekologické analýzy. Celkem bylo v obou zahradách odchyceno 10 619 jedinců z 8 různých řádů hmyzu. V přírodě blízké zahradě to bylo konkrétně 5 993 jedinců, v zahradě umělé 4 626 jedinců. Nutno dodat, že všech 8 řádů bylo přítomno na obou zkoumaných lokalitách, nicméně se jejich poměr i druhová skladba lišily. V přírodě blízké zahradě bylo určeno 106 morfodruhů, v zahradě umělé pouze 73. Nejpočetnější byl řád dvoukřídlí, pak blanokřídlí, polokřídlí, brouci a další. Nejvíce rozmanitým řádem byly blanokřídlí, pak dvoukřídlí, polokřídlí a brouci. V přírodě blízké zahradě bylo odchyceno více jedinců, více morfodruhů a zastoupené řády byly též pestřejší. Z výše uvedených čísel je na první pohled patrná větší pestrost přírodě blízké zahrady, což potvrdily i statistické výsledky (Margalefův a Shannonův index). Stanovená hypotéza byla potvrzena – v přírodě blízkém typu zahrad je větší diverzita hmyzu než v zahradách umělých.

Abstract:

Until recently representativeness has been the main goal for most gardens. Currently the focus on ecology and environmental aspects is prominent and the experts come up with sensible and logical arguments why more natural design of the gardens should be preferred. On a worldwide scale there is a significant decrease of the number of insects and that is why especially in built-up areas people should provide life refuge which could be considered an oasis of life for different species of insect. The goal of the thesis is to point out the fact that gardens are not only created for ourselves but also for the other living creatures of which the insects are the one with the greatest importance. The theoretical part discusses the ecological approach in garden architecture and design, especially the one which is naturel gardens. The main principle is the absence of chemicals for maintenance, preference of natural and local materials and the use of features for creating diverse ecosystems similar to the wild – such as full-grown trees and bushes, hedges, meadow, dead wood and water features. The reasons for building a naturel garden are obvious. The main benefits of natural gardens are easy maintenance, low cost for chemicals, provision of life space to various creatures and helping the environment. The insects are an indispensable part of our gardens. We recognize the species with the negative effect (pests), positive effect (e.g. pollinators, natural pest predators) and also the species which can be considered neutral (indifferent ones). The goals of the thesis are met by an experimental part which compares the diversity of two types of gardens – naturel and designed gardens. The established hypothesis is, that naturel gardens will provide greater biodiversity compared to designed gardens. In the time from June to August sliding net collection methods were executed in both types of gardens. Insect was determined by orders and by morphological orders within. The locations were compared to each other using the method of synecological analysis. In both gardens 10 619 insect individuals were captured involving 8 different orders of insects. In the naturel garden it was specifically 5 993 individuals, in the designed garden only 4626 individuals. It should be noted that all 8 orders were present in both examined locations however their ratio and species composition were different. There were 106 morphospecies in the naturel garden in comparison to only 73 in the designed garden. The most numerous was the order of Diptera, then Hymenoptera, Hemiptera, Coleoptera and the others. The most diverse orders were Hymenoptera, Diptera, Hemiptera and Coleoptera. In the naturel garden the captured species were more variable, there were also more morphospecies and the order representation was more multifarious. The greater variability was apparent from the very first outcomes in the case of naturel gardens and it was also confirmed by statistical analysis (Margalef and Shannon index). The hypothesis was confirmed. Naturel gardens will provide greater biodiversity compared to designed gardens.

Klíčová slova

přírodě blízká zahrada, umělá zahrada, biodiverzita, hmyz, synekologická analýza

Keywords

naturel garden, designed garden, biodiversity, insect, synecological analysis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Zemědělství a rozvoj venkova / Rozvoj venkovského prostoru