Přírodovědné vzdělávání mimo třídu ve studijních programech Učitelství pro 1. stupeň

Mgr. Iva Frýzová, Ph.D.

Disertační práce

Science education outside the classroom in initial teacher training study programs for primary education

Anotace:

Disertační práce se věnuje problematice přírodovědného vzdělávání mimo třídu v kontextu přípravného studia ve studijních programech Učitelství pro 1. stupeň. K realizaci přírodovědné výuky může docházet v různých typech prostředí od přírodovědných muzeí, botanických a zoologických za-hrad, scince-center, center environmetální výchovy, školních zahrad až po běžné či unikátní přírodní lokality. Tedy v prostředí více či méně obsahově nasycených a různou měrou vnitřně strukturované. Tato prostředí pak mohou být využívána pouze jako aréna, tedy prostor alternativní školní třídě, do které učitel přináší obsah výuky. Samo pro-středí však může být zdrojem informací, které je možné pomocí adekvátních postupů zjišťovat a následně analyzovat s cílem formulovat vlastní závěry. V neposlední řadě se jedná o vzdělávání, na kterém se častěji, než při výuce ve třídě podílí externí lektoři a které mohou významně ovlivňovat nepřímí aktéři jako jsou managment školy, rodiče, případně i společnost jako taková. Jedná se tedy o velmi rozmanitou paletu příležitostí pro učení žáků přírodovědným tématům s rozdílný-mi dopady na jejich učení. Cílem předkládané disertační práce bylo zjistit, jakým způsobem je implementována problematika přírodovědného vzdělávání mimo třídu do prezenční formy studijních programů Učitelství pro 1. stupeň v České republice. Dále pak odhalit příčiny odlišností v podobách implementace napříč jednotlivými studijními programy a popsat dopady této implementace na studenty studijních programů Učitelství pro 1. stupeň. Výzkumná část disertační práce má podobu deskriptivní vícepřípadové studie, která podrobně zkoumá šest studijních programů Učitelství pro 1. stupeň v České republice. Zdrojem dat pro jednotlivé případy byly veřejně dostupné kurikulární dokumenty, transkripty rozhovorů s pedagogy přírodovědných předmětů těchto studijních pro-gramů a závěrečné práce studentů věnované problematice přírodo-vědného vzdělávání v prostředí mimo třídu zkoumaných studijních programů. Získaná data byla zpracována pomocí tematické analýzy s využitím analytického softwaru MAXQDA 2020. Tematická analýza odhalila výrazné rozdíly v implementaci problematiky přírodovědného vzdělávání v prostředí mimo třídu napříč analyzovanými studijními programy, a to jak na úrovni struktury studijního programu, tak v obsahu dílčích předmětů a typu prostředí, ve kterém je výuka realizována. Především však přinesla zjištění, že příležitosti k přírodovědné výuce v jiném prostředí než učebně či laboratoři jsou dominantně realizovány v rámci předmětů povinně volitelných. Příležitost seznámit se blíže s danou problematikou má tedy jen část studentů studijních programů. Rozdíly mezi studijními programy na úrovni struktury studijního programu jsou dle analýzy dány především ustálenou tradicí a možnostmi garantů přírodovědných předmětů obhájit jejich význam v kontextu široce pojatého kurikula studijního programu Učitelství pro 1. stupeň. Oproti tomu rozsah a podoba příležitostí v rámci dílčích předmětů je podmíněna zkušenostmi pedagogů s danou podobou přírodo-vědného vzdělávání a jejich osobními kontakty s lektory mimoškolních vzdělávacích institucí. Nepřímo je pak ovlivňují další podmínky jako jsou časové možnosti studentů, počet studentů v seminárních skupinách a materiální podpora této výuky ze strany univerzity. Z analýzy vyplývá, že příležitosti nabízené v rámci předmětů realizovaných univerzitou, ať již z pozice žáků či v roli učitelů, jsou často jedinou možností k seznámení se s problematikou přírodo

Anotace:

vědného vzdělávání mimo třídu, neboť praktická část přípravy tyto příležitosti nabízí studentům jen sporadicky. Dále analýza odhalila, že realizace přírodovědné výuky ve více či méně unikátních přírodních lokalitách a vedená pedagogy studijních programů cílí především k osvojení si oborových konceptů a oborově specifických dovedností. Oproti tomu výuka realizovaná v prostředí mimoškolních vzdělávacích institucí vede především na seznámení se se vzdělávací nabídkou a uvědomění si potenciálu těchto institucí pro přírodovědné vzdělávání. Analýza současně poukazuje na nedostateč-né teoretické ukotvení problematiky přírodovědného vzdělávání v prostředí mimo třídu. K reflexi přírodovědné výuky mimo třídu a její-mu propojení s pedagogickými a psychologickými koncepty dochází nesystematicky. Odvíjí se spíše od zkušeností a intuice pedagogů než z aktuálního vědeckého poznání dané problematiky. V neposlední řadě analýza prokázala, že za jeden z významných přínosů realizace přírodovědné výuky v autentickém prostředí pedagogové považují možnost ovlivňovat postoje studentů. V realizaci výuky v autentickém prostředí vidí pedagogové příležitost pro studenty utvářet si pozitivní vztah k přírodě i k přírodovědnému vzdělávání. Tedy dopady, které lze považovat za součást skrytého kurikula studijních programů.

Abstract:

This dissertation is committed to the topic of science education outside the classroom in the context of initial teacher study programs of primary education. Science education can occur in various environments, from natural history museums, botanical and zoological gardens, science centres, environmental education centres, and school gardens to common or unique natural locations. That is, in an environment more or less saturated with content and internally structured to varying degrees. These environments can then only be used as an arena, i.e. a space for an alternative school classroom, into which the teacher brings the teaching content. However, the environment can be a source of information that can be depicted with adequate procedures and subsequently analysed to formulate one's own conclusions. Last but not least, it is an education in which external lecturers participate more often than in classroom teaching. They can be significantly influenced by indirect actors such as school management, parents, or even society. It is, therefore, a very diverse range of opportunities for pupils to learn science topics with different impacts on their learning. The presented dissertation aimed to determine how science education outside the classroom is implemented in the initial teacher study programs for primary education in the Czech Republic. Furthermore, to find out the cause of the differences in the forms of implementation across individual study programs and to describe the effects of this implementation on students of study programs. The research part of the dissertation takes the form of a descriptive multi-case study, which examines in detail six initial teacher study programs for primary education in the Czech Republic. The source of data for individual cases were publicly available curricular documents, transcripts of interviews with pedagogues of the science subjects of these study programs and final theses of students dedicated to the issue of science education in the environment outside the classroom of the studied study programs. The obtained data were processed using thematic analysis using the MAXQDA 2020 analytical software. The thematic analysis revealed significant differences in the imlementation of science education outside the classroom across the analysed study programs, both at the level of the structure of the study program and in the content of subjects and the type of environment in which the teaching is carried out. Above all, however, it brought the finding that opportunities for science teaching in an envi-ronment other than the classroom or laboratory are dominantly real-ized within the compulsory elective subjects. Therefore, only some of the students in the study programs have the opportunity to become more familiar with the given issue. According to the analysis, the differences between the study programs at the level of the study program structure are primarily due to the established tradition and the possibilities of the guarantors of the science subjects to defend their importance in the context of the broadly conceived curriculum of initial teacher study programs for primary education. On the other hand, the scope and form of opportunities within sub-subjects are conditioned by the experience of pedagogues with a given form of science education and their contacts with lecturers of extracurricular educational institutions. They are then indirectly influenced by other conditions, such as students' time schedules, the number of students in seminar groups, and the material support given by the university. The analysis shows that the opportunities offered within the subjects implemented by the university, whether from the position of students or in the role of teachers, are often the only possibility to become familiar with the issues of science education outside the classroom, as the school-based preparation offers these opportunities to students only sporadically. Furthermore, the analysis revealed

Abstract:

that the implementation of science teaching in more or less unique natural locations and led by pedagogues of study programs aims primarily at acquiring field con-cepts and field-specific skills. In contrast, teaching conducted in the environment of out-of-school educational institutions leads primarily to getting to know the educational offer and realizing the potential of these institutions for science education. At the same time, the analysis points to insufficient theoretical anchoring of science education outside the classroom. The reflection of science teaching outside the classroom and its connection with pedagogical and psychological concepts occurs unsystematically. It depends more on the experience and intuition of pedagogues than on current scientific knowledge of the given issue. Last but not least, the analysis showed that one of the significant benefits of implementing science education outside the classroom is the possibility of influencing students' attitudes. In implementing teaching in an authentic environment, pedagogues see an opportunity for students to form a positive relationship with nature and science education. That may be considered part of the hidden curriculum of study programs.

Klíčová slova

přírodovědné vzdělávání mimo třídu, studijní program Učitelství pro 1. stupeň, vícepřípadová studie, tematická analýza

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 9. 2024
• Vedoucí: doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.
• Oponent: doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D., prof. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Školní pedagogika / Školní pedagogika