Interpretace genderových vztahů ve feministických pohádkách u předškolních dětí

Bc. Karolina Horynová

Bakalářská práce

Pre-school children interpretations of gender relations in feminist fairy-tales

Anotace:

Cílem předkládané práce je přispět k diskusím v rámci sociální psychologie genderu a snaha porozumět genderově odlišné socializaci předškolních dětí prostřednictvím pohádek. Pohádky představují hlavní narativní struktury, které jsou imanentně včleňovány do ostatních socializačních praktik, a tím se stávají jedním z hlavních fenoménů dětského prožívání světa, i skrze ně děti svůj svět re-konstituují a interpretují. Otázkami, na které se snaží tato práce odpovědět, jsou, jak děti interpretují genderově netradiční příběhy, jak chápou a přijímají takovýto text a do jaké míry jsou schopny se identifikovat s postavami příběhu. Genderově netradiční pohádku chápe tato práce jako příběh měnící obvyklý obraz aktivních mužských hrdinů. Hlavní hrdinkou je žena, která se vymyká klasickým ženským rolím (čekání na prince, vysvobození, péče o vzhled, pasivita, domácí práce), a zásadně je také měněna obvyklá struktura děje, zejména zakončení, místo svatby je zvolena jiná alternativa. Na základě tohoto vymezení byla vybrána pohádka The Paper Bag Princess (O princezně Elizabeth), kterou také pro své výzkumy využívala B. Davies, jež byla jednou z inspirací této práce. Teoretickým východiskem práce je teorie sociálního konstrukcionismu, který nahlíží svět jako realitu vytvářenou a udržovanou neustálými sociálními interakcemi. Jazyk slouží jako nástroj objektivizace dané sociální reality. V rámci této teorie je gender vymezen jako sociální konstrukt, který v sobě obsahuje možnost odmítnutí dichotomie maskulinity a femininity. Tyto dvě modality jsou v naší historicko-kulturní tradici pevně zakotveny a jsou chápány jako pojmy vzájemně protikladné. Vytváření těchto kategorií se odehrává v rámci procesu socializace. Od narození se učíme genderově specifickým vlastnostem a dovednostem a učíme se také rozeznávat, co je pro danou genderově specifickou roli vhodné a společností přijímané, a jak tyto role vnímat a zaujímat. Konkrétními zdroji gender rolové socializace jsou v první řadě rodiče nebo osoby zastupující jejich místo, vedle nich je to dětská literatura, televize a média obecně, hračky. Jsou to zejména pohádky, které rozvíjejí fantazijní svět dítěte a pomáhají mu utvářet obecné kategorie i pro orientaci ve světě reálném. Pohádka jako literární fenomén se vymezuje nejen jako fantazijní příběh, ale jako příběh, který je příčinou dětské tvořivé činnosti, volné hry představivosti, učí, jak nalézat vlastní tvořivá řešení. Zvolenou metodou pro tuto práci byl semi-strukturovaný rozhovor, který dává prostor různorodým interpretacím. Tato metoda vychází obecně z kvalitativního přístupu k výzkumu, zaměření na sociálně konstruovanou realitu, významy a procesy. Určení cílů a formulace výzkumných otázek strukturovaly samotný rozhovor, který byl vystavěn na principu rozvíjení dětských interpretací. Rozhovor byl proveden v jedné z pražských mateřských škol se dvěma chlapci a dvěma holčičkami ve věku 3-5 let. Z interpretace jejich výpovědí vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky pochopení a akceptace příběhu a identifikace s postavami příběhu. Přestože bylo zřetelné rozdělení gender rolí chlapců a děvčat a jejich genderově rozlišené vnímání, děti pohádku i s netradičními strukturami akceptovaly a kladně přijímaly i hlavní ženskou postavu, která se vymykala tradičním obrazům.

Abstract:

The essay aims to conduce to discussion about gender in the frame of social psychology. The theoretical basise of this essay lies in social constructivism with its ideas of the world constructed by our social interactions. The language is the instrument of making our world complete and acceptable for us. Through our communication we (re)construct our everyday world and thus we believe in its reality and objectivity. Gender is social construct as well and so there is possibility to refuse dichotomy of masculinity and femininity. We construct and maintain these categories through the process of socialization. One of the main sources of socialization is literature and especially stories and fairy-tales for children. They help children to develop not only their world of fantasy but also "real" world and its categories. In this research I take a non-traditional feminist fairy-tale (in the meaning of changing traditional structure of characters in tales - the active main character is female, and changing the traditional ending, instead of wedding there is something else) and read it to preschool children of age 3-5. I have chosen a fairy-tale The Paper Bag Princess which has been already used in the couple of researches by B. Davies. The aim was to explore children's interpretation in the categories of understanding and acceptance of the story and identification with main characters (princess Elizabeth, prince Ronald). Methodology lies in the area of qualitative research and the chosen technique was semi-structured interview which affords opportunity for children to elaborate many different concepts.

Klíčová slova

gender, feminismus, socializace, sociální psychologie, sociální konstrukcionismus, pohádky, kvalitativní výzkum, semi-strukturovaný rozhovor, femininita, maskulinita

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 1. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 1. 2007
• Vedoucí: Mgr. Kateřina Zábrodská, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Bakalářský studijní program / obor:
Psychologie (kombinované) / Psychologie