Rozvoj diskurzivní kompetence v cizojazyčném akademickém psaní v anglickém jazyce v důsledku účasti v e-learningovém kurzu

Mgr. Gabriela Hublová, Ph.D.

Disertační práce

Discourse Competence Development in EFL Academic Writing as a Result of Participation in an E-learning Course

Anotace:

Disertační práce se zaměřuje na oblast využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v cizojazyčném vzdělávání. V centru pozornosti stojí posouzení vlivu čistě e-learningového kurzu akademického psaní CJV_AW Academic Writing ONLINE na rozvoj diskurzivní kompetence v cizojazyčném akademickém psaní v anglickém jazyce u 26 bakalářských a magisterských studentů Masarykovy univerzity, a to z hlediska dílčích aspektů přispívajících ke koherenci projevu, jimiž jsou kompetence výstavby textu, lexikální koheze (konkrétně schopnost vyjádření reiterativních vztahů) a gramatická koheze (konkrétně schopnost vyjádření konjunktivních vztahů). Realizace disertačního výzkumu byla motivována několika faktory, jimiž jsou aktuální požadavky na komunikační kompetenci vysokoškolských studentů a akademických pracovníků v oblasti akademického psaní odrážející postupnou internacionalizaci českého vysokého školství, přetrvávající nedostatečné zastoupení příležitostí k rozvíjení dovednosti (akademického) psaní v soudobé terciární cizojazyčné výuce, hledání možností pro aplikaci současných didaktických principů spojených s cizojazyčným vzděláváním ve výuce psaní a potenciál, který ICT skýtají z hlediska naplnění těchto principů. Hlavním cílem disertačního výzkumu je posoudit, zda v důsledku poskytnuté intervence došlo k rozvoji diskurzivní kompetence v cizojazyčném akademickém psaní v anglickém jazyce u participujících studentů, a pokud ano, potom v jakých aspektech a z jakých příčin; dílčím cílem je posoudit, zda v průběhu intervence došlo ke změně kvality poskytnuté elektronické vrstevnické zpětné vazby (tzv. peer-review) hodnotící vybrané charakteristiky textu přispívající ke koherenci, jakožto jednoho z možných ukazatelů případného rozvoje diskurzivní kompetence participujících studentů. V teoretické části práce jsou nejprve představeny vybrané modely komunikační kompetence, konceptualizace diskurzivní kompetence (DK) a klíčové složky DK, jimž jsou koherence a koheze projevu. Druhá část kapitoly se s ohledem na kvazi-experimentální design výzkumu věnuje teoretickému ukotvení poskytnuté intervence, a to z pohledu konstruktivistické teorie učení a z pohledu relevantní teorie osvojování jazyka – hypotézy outputu; dále je zde pojednáno o soudobých přístupech k výuce psaní a rovněž o využívání ICT v cizojazyčném vyučování-učení. Třetí kapitola disertační práce představuje domácí i zahraniční výzkum využívání ICT prostředků v cizojazyčné výuce v oblasti rozvíjení dovednosti (akademického) psaní v terciárním stupni vzdělávání, čtvrtá kapitola se potom věnuje intervenci poskytnuté v rámci disertačního výzkumu, a to z hlediska vzdělávacích cílů, učebního prostředí, požadavků na ukončení kurzu a dalších klíčových didaktických aspektů. Intervence trvala 13 týdnů a obsahovala tři hlavní součásti: autonomní interakci studentů s poskytnutým inputem, kompozici dvou průběžných písemných úloh v souladu s procesuálně-žánrovým přístupem k výuce psaní včetně fáze poskytování a využití elektronické zpětné vazby v podobě teacher-review a peer-review, a rovněž účast v asynchronních diskuzních fórech. Empirická část práce nejprve představuje metodologii disertačního výzkumu, a to z hlediska cílů výzkumu, výzkumných otázek, výzkumného souboru, zvoleného výzkumného designu, nástrojů sběru dat (pretestu/posttestu, dotazníků, formulářů pro poskytování řízené zpětné vazby), nástrojů pro hodnocení zvolených aspektů DK a uplatněných analytických postupů, a dále se věnuje prezentaci, diskusi a interpretaci výsledků výzkumu. V důsledku intervence došlo k rozvoji diskurzivní kompete

Anotace:

nce studentů participujících v předmětném čistě e-learningovém kurzu, a to v případě všech tří sledovaných aspektů DK, tedy v oblasti kompetence výstavby textu, vyjádření lexikálně-kohezních (specificky reiterativních) vztahů a vyjádření gramaticky-kohezních (specificky konjunktivních) vztahů. Na úrovni jednotlivců bylo prokázáno statisticky významné zvýšení úrovně kompetence výstavby textu, v oblasti lexikální koheze potom užití širší škály reiterativních prostředků a vyšší vhodnost/správnost jejich užití; rovněž bylo prokázáno statisticky významné zvýšení délky lexikálních řetězců, jež přispívají k tematické progresi textu. V případě gramatické koheze byla zjištěna statisticky vyšší rozmanitost konjunktivních prostředků a zlepšení z hlediska vhodnosti/správnosti užití v sedmi ze sledovaných deseti kategorií nevhodného/nesprávného užití. Z hlediska kvality poskytnutého elektronického peer-review byla prokázána vyšší relevance komentářů u peer-review poskytnutého v rámci druhé průběžné písemné úlohy; specifičnost komentářů byla u obou průběžných písemných úloh velmi vysoká a k její změně mezi oběma úlohami tak nedošlo; počet poskytnutých komentářů v peer-review byl v obou případech obdobný a byl v průměru o polovinu nižší než v případě teacher-review. Uvedené výsledky jsou interpretovány s ohledem na kontextové informace získané prostřednictvím dotazníků administrovaných před a po intervenci, i s ohledem na zvolenou teorii osvojování jazyka, jíž byla hypotéza outputu. Na základě prezentovaných výzkumných zjištění jsou formulována doporučení pro didaktickou praxi a je zhodnocen přínos poskytnuté intervence.

Abstract:

The doctoral thesis investigates the use of information and communication technology (ICT) in foreign language teaching and learning. The main focus is placed on the evaluation of the effects of a 100% e-learning EFL academic writing course CJV_AW Academic Writing ONLINE on the development of discourse competence in 26 undergraduate and postgraduate students of Masaryk University, Brno, Czech Republic from the perspective of rhetorical organisation, lexical cohesion (namely the ability to express reiteration relations) and grammatical cohesion (namely the ability to express conjunctive relations). The research was motivated by several factors. These involve especially the increased demand on university students'/academics’ communicative competence in EFL academic writing reflecting the gradual internationalisation of Czech universities, persistent insufficient opportunities for developing learners’ (academic) writing skills in tertiary foreign language instruction, the search for ways of applying current foreign language teaching and learning principles in teaching writing in tertiary education, and the potential that is commonly associated with ICT in terms of fulfilling these principles. The main aim of the thesis is to determine whether the treatment provided as part of quasi-experimental research resulted in the development of discourse competence in participating students’ EFL academic writing, and if so, in what respects and for what reasons. The secondary aim is to decide whether there was a change in the quality of electronic peer-feedback evaluating selected aspects of a text contributing to its coherence, as a potential indicator of discourse competence development. The theoretical part of the thesis introduces recognized models of communicative competence and related conceptualisations of discourse competence (DC), together with its key components, coherence and cohesion. The second part of the theoretical chapter discusses the constructivist learning theory and foreign language acquisition theory (output hypothesis) from the perspective of the treatment conducted as part of the quasi-experiment. Next, theoretical approaches to teaching writing are introduced, followed by a discussion of the use of ICT in foreign language teaching and learning. The third chapter of the thesis addresses local and international research into the use of ICT in foreign language instruction, specifically for developing (academic) writing skills in tertiary education. Chapter four gives didactic details about the treatment carried out as part of this empirical study in terms of educational aims, learning environment, course requirements and other fundamental didactic aspects. The treatment lasted 13 weeks and comprised three main components: 1) autonomous interaction of learners with provided input, 2) composition of two in-term writing assignments (comparison/contrast essay and argumentative essay) produced in accordance with the process/genre based approach to teaching writing including the stage of providing electronic guided feedback in the form of teacher-review and peer-review and 3) participation in asynchronous online discussions. The empirical part of the thesis describes the research methodology, especially in terms of research aims and questions, research sample, research design, data collection instruments (pretests/posttests, questionnaires, feedback forms etc.) and selected analytical procedures. Chapters six and seven present the research findings, their discussion and interpretation. The treatment resulted in the development of participating students’ discourse competence in all three evaluated aspects, i.e. rhetorical organisation, lexical cohesion (namely reiteration) and grammatical cohesion (namely conjunction). At the level of individual students, a statistically significant increase in rhetorical organisation was observed, together with a greater variety in lexical cohesive devices and a statistically signifi

Abstract:

cant increase in perceived appropriateness/correctness of their use. In addition, the length of chains of cohesion comprising key lexical units contributing to thematic progression of a text also significantly increased. As regards grammatical cohesion, statistically significant increases in the variety of conjunctive devices and the appropriate/correct use were also proven, with improvements in seven out of ten categories of immature writing signs. As for the quality of electronic peer-review, more comments were rated as relevant in the case of the second in-term writing assignment, while the specificity of the comments provided was generally very high in both cases. The number of comments was also similar in both peer-reviews and was on average 50 percent lower than in the case of corresponding teacher-review. The above findings are interpreted from the perspective of the context information acquired from questionnaires administered before and after the treatment, and from the viewpoint of the output hypothesis as a principal language acquisition theory that serves as a theoretical basis for the treatment. Finally, implications of the research findings in the form of didactic recommendations for syllabus design in the area of 100% e-learning courses are presented.

Klíčová slova

vyučování a učení se cizímu jazyku, cizojazyčné akademické psaní v anglickém jazyce, diskurzivní kompetence, koherence, kompetence výstavby textu, lexikální koheze, reiterace, gramatická koheze, konjunkce, informační a komunikační technologie, e-learning, elektronická zpětná vazba, teacher-review, peer-review foreign language teaching and learning, EFL academic writing, discourse competence, coherence, rhetorical organisation, lexical cohesion, reiteration, grammatical cohesion, conjunction, information and communication technology, electronic feedback, peer-review

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 6. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 6. 10. 2016
• Vedoucí: doc. Mgr. Olga Dontcheva-Navrátilová, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Renata Povolná, Ph.D., doc. PhDr. Lucie Betáková, MA., Ph.D.

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Specializace v pedagogice (čtyřleté) / Didaktika cizího jazyka