Pracovní schopnost učitelů středních škol

Mgr. et Mgr. Klára Harvánková, Ph.D.

Disertační práce

Work Ability of Upper-Secondary School Teachers

Anotace:

Disertační práce si klade za cíl komplexně a detailně analyzovat a popsat subjektivně vnímanou pracovní schopnost učitelů středních škol. Současná věková struktura učitelů indikuje do budoucna ve vyšším sekundárním školství vážné problémy. Stárnutí populace učitelů středních škol se může negativně projevit ve vyšší pracovní absenci nebo v celkovém nedostatku učitelů ve školách. Uvedené problémy mohou být zapříčiněny nejen individuálními faktory (snížená pracovní schopnost), ale rovněž faktory souvisejícími s vykonávanou prací (charakteristiky vykonávaného zaměstnání, pracovní podmínky) (Hlaďo et al., 2020). Stárnutí učitelské populace tak otevírá otázku udržení pracovní schopnosti učitelů. Pracovní schopnost lze jednoduše definovat jako schopnost člověka plnit požadavky svého zaměstnání (Cadiz et al., 2020). Pracovní schopnost stojí na rovnováze mezi osobními zdroji pracovníka a pracovními požadavky, které jsou na něj kladeny (Ilmarinen et al., 2005). Teoretická část práce podrobně představuje pracovní schopnost a její prediktory a seznamuje čtenáře s možnostmi jejího měření a zkoumání. Pozornost je věnována také reflexi současného poznání pracovní schopnosti učitelů. S ohledem na cíl práce byl zvolen smíšený výzkumný design, který určuje celou strukturu a koncepci předložené práce. Smíšený výzkumný design byl založen na dotazníkovém šetření mezi 531 učiteli středních škol v Jihomoravském kraji. Výsledky z kvantitativní fáze pak následně prohlubují a rozšiřují data získaná prostřednictvím 14 polostrukturovaných rozhovorů. Data byla sbírána v letech 2019 a 2020. Na základě analýzy dat byla zjištěna dvoufaktorová struktura nástroje WAI, kdy bylo následně při analýzách operováno pouze konstruktem subjektivně vnímané pracovní schopnosti. Výsledky analýz naznačují, že se subjektivně vnímaná pracovní schopnost učitelů středních škol příliš neodlišuje na základě věku ani pohlaví. Prostřednictvím regresní analýzy bylo dále zjištěno, že vnímanou pracovní schopnost predikují kvalitní profesní vztahy, vnímaná pracovní zátěž, pracovní a životní rovnováha. Podrobnější analýzy dále identifikovaly věk jako moderátor vztahu mezi výše uvedenými proměnnými a subjektivně vnímanou pracovní schopností. Realizované rozhovory rovněž poukázaly na fakt, že je subjektivně vnímaná pracovní schopnost viděna skrze rizikové či podporující aspekty (např. pracovní nároky a pracovní zdroje), které vnímanou pracovní schopnost samy o sobě nedefinují, nýbrž do ní různým způsobem vstupují a mohou tak ovlivňovat její úroveň. Za zatěžující pracovní nároky učitelé považují třídnictví, organizaci pracovní doby, dozor nad žáky, zvládání nevhodného chování žáků, práci v hlučném prostředí. Výpovědi učitelů zapojených do mého výzkumu rovněž potvrdily negativní dopad pracovních nároků na jejich osobní život a rodinný život. Jako podporující aspekty pak následně učitelé vnímají konstruktivní a pozitivní zpětnou vazbu, kvalitní profesní vztahy a ocenění ze strany vedení, kolegů, ale i širší veřejnosti. Výsledky výzkumu rovněž pomohly odhalit jednotlivé strategie vedoucí k podpoře pracovní schopnosti, a to na individuální, organizační, ale i národní úrovni. Kromě výše uvedených zjištění disertační práce přináší další empirické důkazy na podporu některých částí revidovaného JD-R modelu (Bakker & Demerouti, 2007).

Abstract:

The dissertation thesis aims to comprehensively analyse and describe the subjectively perceived work ability of upper-secondary school teachers. The current age structure of teachers indicates several problems in higher secondary education that can occure in the future. The ageing of the teachers may be linked with higher absenteeism or a general shortage of teachers in schools. These problems may be caused not only by individual factors (reduced working ability) but also by factors related to the work performed (characteristics of the job performed, working conditions) (Hlaďo et al., 2020). Thus, the ageing of the teaching population raises the question of maintaining teachers' working ability. Work ability can be defined as a person's ability to meet the demands of his or her job (Cadiz et al., 2020). Work ability is based on the balance between the worker's resources and the job demands placed on him or her (Ilmarinen et al., 2005). The theoretical part of the thesis presents work ability and its predictors in detail and introduces the possibilities of work ability measuring and investigating. Attention is also given to reflection of the current understanding of teachers' work ability. Considering the aim of the thesis, a mixed research design was chosen, which determines the whole structure and design of the presented thesis. The mixed research design was based on a questionnaire survey among 531 secondary school teachers in the South Moravian Region. The results from the quantitative phase then deepen and extend the data obtained through 14 semi-structured interviews. Data were collected in 2019 and 2020. Based on the data analysis, a two-factor structure of the WAI instrument was identified, whereby only the construct of subjectively perceived work ability was subsequently used in the analyses. The results of the analyses suggest that the subjectively perceived work ability of upper-secondary school teachers does not differ much based on age or gender. Further, it was found through regression analysis that perceived quality of professional relationships, perceived workload, and work-life balance predict work ability. More detailed analyses identified age as a moderator of the relationship between the above variables and subjectively perceived work ability. The interviews highlighted subjectively perceived work ability as a risk or enabling aspects (e.g. work demands or resources), which do not define perceived work ability per se but enter it in different ways and can thus influence its level. Teachers consider classroom management, organisation of working hours, supervision of pupils, managing inappropriate behaviour of pupils, and working in noisy environments burden some work demands. The teachers' statements also confirmed the negative impact of work demands on their personal and family life. Consequently, teachers perceived constructive and positive feedback, quality professional relationships and appreciation from management, colleagues, and the broader community as supportive aspects. The research results also helped to reveal the different strategies leading to the promotion of work ability at the individual, organisational and national levels. In addition to the above findings, the dissertation provides further empirical evidence to support some parts of the revised JD-R model (Bakker & Demerouti, 2007).

Klíčová slova

učitel, subjektivně vnímaná pracovní schopnost, index pracovní schopnosti, age management, JD-R model, teacher, subjectively perceived work ability, work ability index

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 6. 2023
• Vedoucí: doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Bohumíra Lazarová, Ph.D., Mgr. Jiří Mudrák, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Pedagogické vědy / Pedagogické vědy