Vliv struktury porostů kukuřice seté na distribuci srážek

Josef Modráček

Bakalářská práce

The effect of maize crop structure on the distribution of precipitation

Anotace:

Cílem práce bylo určit vliv rozdílné struktury porostů kukuřice seté na distribuci srážek. Základem bylo hodnocení řádků vyseté kukuřice o šířce 0,75 m a 0,45 m. Úkolem bylo stanovení vlivu rozdílné šířky řádků kukuřice na změny podílu hodnot porostní srážky na nadporostní srážce. Dále se jednalo o stanovení vlivu struktury porostu na rozmístění propadlé vody v meziřádku a také o určení vlivu narůstající hodnoty indexu listové plochy a délky rostlin ve vztahu k růstové fázi na hodnoty porostní srážky. Pokusné varianty s kukuřicí byly založeny v lokalitě Budihostice. Porosty byly založeny 15. dubna 2014 přesným secím strojem Kverneland Accord Optima HD. Měření porostní srážky probíhalo pomocí trychtýřů o průměru 125 mm se záchytnou láhví. Láhev společně s trychtýřem byla umístěna v plastové trubce, která byla svým okrajem 0,2 m nad povrchem půdy, kvůli eliminaci vniknutí odstřikující vody a půdních částic od povrchu půdy. Záchytné trychtýře pro měření porostní srážky a její rozložení v meziřádku byly umístěny v meziřádku kukuřice ve třech zónách. Jeden záchytný trychtýř byl umístěn uprostřed meziřádku, druhý ve středu poloviny meziřádku a třetí u řádku s rostlinami. V obou pokusných variantách byla současně měřena nadporostní srážka pomocí záchytného trychtýře umístěného 3,5 m nad porostem. Každý týden byla zaznamenávána délka rostlin a ve čtrnáctidenních intervalech index listové plochy. Průměrná naměřená hodnota množství propadlé vody do porostu byla nižší v porostech s řádky širokými 0,45 m oproti řádkům 0,75 m. Důvodem bylo pravděpodobně odlišné zapojení porostu, kdy v meziřádku s kukuřicí o šířce řádků 0,75 m je více prostoru. V řádcích 0,45 m je porost pravděpodobně hustší a dochází zde k většímu překrývání listů přes sebe. To má také pravděpodobně vliv na rozmístění porostní srážky v meziřádku. V řádcích 0,75 m bylo nejvíce vody soustředěno ve středu meziřádku, což bylo způsobeno jednak volným prostorem mezi řádky a také odkapáváním vody z konců listů. Množství naměřené vody propadlé porostem ve třech hodnocených zónách klesalo sestupně od středu meziřádku k řádku rostlin. V řádcích o rozteči 0,45 m bylo rozmístění porostní srážky v meziřádku ve třech zónách zcela obdobné. Z výsledků je patrné, že v řádcích o šířce 0,45 m měl index listové plochy výraznější vliv na hodnoty podílu porostní srážky na nadporostní srážce. Vliv indexu listové plochy byl zaznamenán především během intenzivního nárůstu biomasy od růstové fáze BBCH 30. Podíl porostní srážky na nadporostní srážce byl také ovlivněn ke konci vegetace rostlin, kdy po odkvětu docházelo k odumírání spodních listů rostlin a k ohýbání listů koncem k povrchu půdy. Oproti tomu v řádcích o šířce 0,75 m byla zjištěna výraznější závislost mezi délkou rostlin a poměrem mezi porostní srážkou a nadporostní srážkou.

Abstract:

The aim of this work was to determine the effect of maize crop structure on the distribution of precipitation. The basis was evaluation of lines of sown maize with a width of 0.75 m and 0,45 m. The task was to determine the effect of different width of maize rows to changes in share values of throughfall on precipitation. Furthermore, it was the determination of the effect of crop structure on througfall in interrow and also determining the influence of increasing leaf area index values and length in relation to plant growth phase to values of throughfall. Experimental variants with maize were established in Budihostice. Vegetation was founded April 15, 2014 by the precision seeder Kverneland Accord Optima HD. The measurement of throughfall was carried out using a funnel with a diameter of 125 mm with collecting bottle. Bottle together with the funnel was placed in a plastic tube, which was its edge 0.2 m above the soil surface, in order to eliminate penetration of splashes of water and soil particles from the soil surface. The capture of the funnel to measure the throughfall and its distribution in the interrow were placed in the interrow of maize in three zones. One retaining funnel was placed in the middle of the interrow, the second in the middle of the half of interrow and the third in row with plants. In both experimental variants, the precipitation was measured simultaneously by retaining funnel placed 3.5 m above the growth. Every week the length of plants was recorded and at fortnightly intervals, leaf area index. The average measured value of throughall was lower in the stands with 0.45 m wide rows compared to 0.75 m rows. The reason was different vegetation engagement, when in the interrow with the maize rows with a width of 0.75 m is more space. In the rows of 0.45 m is probably denser vegetation and here there is greater overlap of leaves over each other. It is also likely to affect the deployment of throughfall in the interrow. In the rows of 0.75 m the most of water was concentrated in the middle of interrow, which was caused by the free space between lines and dripping from the ends of the leaves. Amounts of throughfall in the tree evaluated areas declined descending from the middle of interrow to a row of plants. In row with a width of 0.45 m, the deployment of throughfall in the interrow in the three zones was completely alike. The results show that in rows with a width of 0.45 m leaf area index had a significant impact on the share value of throughfall on the precipitation. Influence of leaf area index was recorded primarily during vigorous growth in biomass from growth phase BBCH 30. The share of throughfall on precipitation was also affected by the end of the growing plants, when after flowering there is necrosis of the lower leaves of plants and bending of the leaves by the end of the soil surface. In contrast, in the rows with a width of 0.75 m significant correlation between plant length and the ratio between the throughfall and the precipitation was found.

Klíčová slova

intercepce, stok vody po stéble, struktura porostu, porostní srážka, kukuřice

Keywords

throughfall, interception, stemflow, maize, crop structure

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Václav Brant, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Fytotechnika / Rostlinná produkce