Pocit profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči.

Bc. Jiří BENEŠ

Master's thesis

The Sense of Professional Failure and Helplessness of Nurses Working in Palliative Care.

Abstract:

Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem pocitu profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči. Cílem naší práce bylo zjistit, zda mají sestry vykonávající paliativní péči často pocity profesionálního selhání a bezmoci. Zjistit, jak práce v oblasti paliativní péče ovlivňuje osobní život sester. Zjistit, zda by si dotazované sestry znovu vybraly stejné povolání a zaměření. Zjistit s jakými problémy se nejčastěji setkávají sestry v rámci vykonávání paliativní péče. V souvislosti s výše zmíněnými cíli jsme si stanovili tyto výzkumné otázky. Jak ovlivňuje prostředí paliativní péče osobnost sestry a její život? Jaké faktory ovlivňují výkon práce sestry v paliativní péči? Jaké okolnosti vedly probandy k tomu, aby si zvolili povolání sestry a zaměření na paliativní péči? Jaké jsou sestrami nejčastěji uváděné zátěžové situace? Jak souvisí pracovní zátěž s pocitem bezmoci u dotazovaných sester? Jaké metody pomohly dotazovaným sestrám při vyrovnávaní se s zátěžovými situacemi souvisejícími s vykonáváním paliativní péče? K provedení výzkumného šetření jsme si vybrali kvalitativní přístup s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 15 probandů, z čehož 8 z nich byly sestry setkávající se s paliativní péčí mimo hospicová zařízení, a dalších 7 byly sestry z hospiců. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že vykonávání paliativní péče má velký vliv na život sester. Tento vliv však není vždy jenom negativní. Dotazované obvykle vnímají práci jako velmi psychicky náročnou a těžko oddělitelnou od osobního života. I přes to by si sestry svoje povolání vybraly znovu. Při vykonávání paliativní péče mají často pocity bezmoci. Pocity selhání však přichází pouze za určitých situací a spíše výjimečně. Beznaděj sestry obvykle nepociťují. Za nejhorší a nejčastější zátěž ve své práci považují konflikty na pracovišti, emocionální zátěž, zhoršení zdravotního stavu klientů, úmrtí klientů, komunikaci s rodinou zemřelého, velkou zodpovědnost, nepochopení se s klientem nebo jeho rodinou, psychické vypětí, péči o zmatené klienty, péči o agresivně se chovající klienty, péči o klienty, u kterých se nedaří utišit bolesti, úmrtí mladých klientů, nesmíření klienta nebo jeho rodiny s nevyléčitelnou nemocí a neinformovanost klienta v souvislosti s vážností jeho zdravotního stavu. Naše práce poukazuje na vnímání náročnosti práce v paliativní péči, která úzce souvisí se syndromem vyhoření. Otevírá tak prostor pro další výzkumy zaměřující se na syndrom vyhoření a psychosociální zátěž u sester pracujících v paliativní péči. Získané informace slouží také jako analýza stavu, pocitů a spokojenosti sester vykonávajících paliativní péčí. Na podkladě získaných informací obeznámíme vedení daných oddělení a zařízení s problémy, které jejich zaměstnanci řeší v souvislosti s pracovní zátěží při vykonávání paliativní péče. Dalším výstupem bude případně přednáška na vhodné konferenci.

Abstract:

The thesis deals with the effects of professional failure and helplessness experienced by nurses working in palliative care. The objectives of this thesis were to find out whether nurses often suffer from the negative feelings, to examine the influence of the job on their personal lives, to identify the most common problems related to their jobs and to find out if they regret choosing this type of job. To achieve these objectives, the following questions were asked: What is the influence of palliative care environment on nurses' lives and personalities? What factors influence nurses' professional performance? Why did they choose this type of job? What are the most stressful situations they experience? Does the workload make them feel helpless? What helps the nurses cope with stressful situations? We used qualitative research methods and conducted half structured interviews with fifteen research participants; eight of them work in non-hospice palliative care and seven participants work in hospices. The research results showed that palliative care has an influence on nurses' personal lives to a large extent; however, not only in negative ways. The research participants find their jobs mentally demanding and hard to separate from personal lives but they do not regret choosing the job. The participants responded that they often feel helpless but not hopeless. The feeling of failure is rather rare and occurs only under specific conditions. The most common and serious problems the participants encounter were characterized as conflicts at work, work stress, patient´s worsening state of health or patient's death, communication with family of a patient who passed away, big responsibility, misunderstandings with patients or their families, taking care of confused or aggressive patients and of patients with persisting pain, death of a young patient, patient's inability to find reconciliation with their condition or patient's unawareness of their state of health. This thesis also outlines a close relationship between high demands of palliative care and burnout syndrome and could be used for further research on this topic. Simultaneously, the data received from the research participants provides an analysis of palliative care nurses' feelings and work satisfaction and will be communicated to the management of given facilities. The findings of this work could be also presented at a conference in the future.

Keywords

Paliativní péče, pocit bezmoci, psychická zátěž, sestra, stres

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 5. 2019

Thesis defence

• Supervisor: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Sciences

Master programme / field:
Nursing / Nursing in Selected Clinical Disciplines