Bariéry v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění

Bc. Simona IMRAMOVSKÁ

Diplomová práce

Barriers in communication between nurse and terminally ill peadiatric patient

Anotace:

V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzd

Anotace:

ělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.

Abstract:

Nursing care for paediatric terminally ill patients in the Czech Republic is continuously evolving and developing. It is important for the nurses to learn to use suitable communication. Theoretical part of this work includes information on terminal stages of illnesses in children and the corresponding care that should be provided. It further focuses on communication with the child and his/her parents. The theoretical background for this work is the conceptual Callista Roy Adaptation model for nursing applied on a paediatric terminally ill patient. The main aim of this work was to focus on revealing features in nurse communication with a child patient with regard to his/her medical diagnosis. We have focused on mapping medical diagnosis for paediatric patients in terminal stage of their illness that evoke communication barriers in nurses involved with the patients. Further step of this research was obtaining the information about the type of barriers the nurses evolve. Another aim was to create educational material for nurses based on information obtained from the research that would lead to improved communication between the nurse and the terminally ill child. A personal aim was also set in this work to gain necessary information and experience for the starting carrier as a paediatric nurse. Five research questions were posed to reach the aims of this work aimed at identifying communication barriers with regard to medical diagnosis child patient in the terminal stage of the disease, barriers in communication with a child patient in the terminal stage of the disease, evaluation of the quality of nurse communication with terminally ill child patients, use of communication aids in nursing care for these patients and we also wanted to know what changes in the communication with the terminally ill children the nurses experienced since the beginning of their working practice. The practical part is divided into two qualitative research investigations. In the first phase of this research eleven nurses working at paediatric oncology wards and eight nurses from hospice care aimed at child patients participated. Half-structured interview technique was used for the research. Based on the practical aim, second phase of the research consisted of evaluation of the impact educational material created as a result of the first phase of the research had on the nurses. The first phase of the research showed that the communication barriers are evoked in nurses by the following diagnoses: bone tumours, brain tumours and multiple sclerosis. Further barriers found in nurses regarding communication with terminally ill patients included: children above 12 years of age, lack of knowledge about suitable communication and about the patient, unsolved issues with own mortality, fear and embarrassment of possible mistakes and the patient personality. Nurses use many means of communication. Nurses noticed changes in communication that happened during their carrier; they mentioned more reassurance, more knowledge, better assessment of the children and suitable timing. They also feel better during the time of mourning, understanding the role of the parents; they feel more humble and respectful towards life itself. Nurses evaluate their level of communication with child patients very positively and have a will to educate themselves further. The nurses showed signs of psychological load. It was also revealed that a psychologist is not functional or altogether missing in their place of work. The second phase of the research showed that nurses welcomed and appreciated the educational material created for them, they found it useful in their nursing practice, they evaluated it as useful for beginner nurses. Based on this material a children book was purchased for the ward. The recommendation for practice is the use of the Callista Roy Adaptation model for nursing. I have personally gained both wide theoretical knowledge and experience from the interviewed nurses.

Klíčová slova

dětský pacient, terminální stadium, bariéry v komunikaci, komunikace, sestra

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 5. 2016

Zveřejnit od: 16. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Radka Šulistová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul pediatrie