Potenciál pěstování douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) na území jižních Čech

Ing. Jan Mondek

Disertační práce

Potential of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) cultivation on the territory of South Bohemia

Anotace:

Předkládaná práce se zabývá problematikou pěstování douglasky tisolisté v České republice, jejím produkčním potenciálem, působením na přízemní vegetaci a porovnáním reakcí růstu na historické klimatické extrémy se smrkem ztepilým, který v poslední době v důsledku klimatické změny přestává být vitální a pomalu mizí z lesů nižších a středních poloh. Z Datového skladu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů byly pořízeny numerické údaje o porostních skupinách, v nichž se douglaska tisolistá vyskytuje. Pro douglasku tisolistou a některé hlavní hospodářské dřeviny České republiky byla vypočítána upravenou Korfovou funkcí (Korf 1939) jejich hektarová zásoba v závislosti na věku na různých stanovištích a tyto dřeviny byly rovněž porovnány mezi sebou. Postupně bylo zjištěno, že douglaska tisolistá dosahuje nejvyšší produkce na stanovištích živných a kyselých v 5. LVS. Nezanedbatelná je však její produkce i v ostatních LVS (3., 4. a 6.) a rovněž na stanovištích vlhkých. Vybrané 4 lokality (Sedlice, Vodňany, Vráž a Kamýk) v jižních Čechách v porostech s různou směsí douglasky tisolisté a smrku ztepilého (v několika případech i jiných dřevin) byly podrobně analyzovány, počínaje přízemní vegetací, dále se práce zabývá průchodem světla zápojem, základními taxačními veličinami včetně radiálních přírůstů. Ve sledovaných porostech, které měly obecně uzavřenou strukturu, bylo zjištěno, že douglaska tisolistá ovlivňuje složení společenstev přízemní vegetace méně negativně než smrk ztepilý. Rovněž v tomto případě byla vypočítána a porovnána produkce douglasky tisolisté a smrku ztepilého, kdy douglaska tisolistá ukázala jasnou produkční převahu. Na základě analýzy radiálních přírůstů obou dřevin lze konstatovat, že douglaska tisolistá lépe snáší suchá období během letní sezóny.

Abstract:

Presented dissertation thesis is focused on Douglas-fir silviculture in the Czechia, its production potential, effects on understorey vegetation and comparing growth responses to historical climate extremes with Norway spruce, which has recently ceased to be vital due to climate change and is slowly disappearing from forest of lower and middle vegetation altitudinal zones. Data on stand groups in which Douglas-fir is present were obtained from the Data Bank of the Forest Management Institute. Their hectare stock was calculated according to the age at different habitats by modified Korf’s function (Korf 1939) for the Douglas-fir and some of the main commercial tree species of the Czechia and these tree species were also compared to each other. It was gradually found that Douglas-fir reaches the highest production on nutrient rich and acid habitats in the 5th FVZ. However, its production is also not negligible in other FVZs (3rd, 4th and 6th) and on wet habitats as well. Selected 4 localities (Sedlice, Vodňany, Vráž and Kamýk) in southern Bohemia on stands with various mixtures of Douglas-fir and Norway spruce (in several cases also with other tree species) were analyzed in detail, starting by understorey vegetation, the canopy light transmission, basic taxonomy data including radial increments. Douglas-fir affects the composition of ground vegetation communities less negatively than Norway spruce in the monitored stands, which had a generally closed structure. The production of Douglas-fir and Norway spruce was calculated and compared here too, when Douglas-fir showed a clear production advantage. Based on the analysis of radial growths of both tree species, Douglas-fir better tolerates dry periods during the summer vegetation season.

Klíčová slova

Picea abies, produkce porostů, LVS, Pseudotsuga menziesii, SLT, klimatická změna, rostlinná společenstva, světelné poměry, přírůst, Písecko

Keywords

Pseudotsuga menziesii, Picea abies, stands production, Forest Vegetation Zone, Group of Forest (Site) Type, climate change, plant communities, light properties, increment, Písek region

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 7. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Doktorský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Pěstování lesa