Obyvatelstvo a sídla

Moravskoslezský kraj patří k nejlidnatějším krajům ČR. Jestli jej budeme srovnávat s ostatními kraji pomocí jednotlivých ukazatelů –hustoty zalidnění, nezaměstnanosti, přijdeme na to, že se číselné hodnoty pro Moravskoslezský kraj vymykají běžnému, průměrnému stavu celé ČR.

Moravskoslezský kraj s počtem 1,2 miliónů obyvatel se řadí jako třetí nejlidnatější kraj ČR. Má nadprůměrnou hustotu zalidnění 223 obyvatel na km2. Většina obyvatel (60 %) žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Nejhustěji zalidněnou oblastní je jádrová oblast kraje. Nejvyšší míru hustoty zalidnění má pak město Havířov – 2 284 obyvatel/km2. Nejnižší hustotou zalidnění můžeme pozorovat naopak v méně rozvinutých oblastech na severu, na Bruntálsku. Tato oblast byla také poznamenaná odlivem sudetských Němců a Poláků. Ti právě v na Jesenicku, tehdejších Sudetech, do konce druhé světové války tvořili většinu obyvatel. Absolutně nejmenší hustotu zalidnění dosahuje obec Bílá v okrese Frýdek-Místek.

Zaměřme se ještě jednou na hustotu zalidnění v rámci kraje. Ta souvisí i se strukturou osídlení. V Moravskoslezském kraji nalezneme dva odlišné typy sídel. Nejhustěji osídlené oblasti se soustředí kolem průmyslových center na územís ostravsko-karvinské pánve. Řídce osídlené oblasti se pak nachází v horách a podhůří - v severozápadních a jihovýchodních částích kraje. Je zde častá vesnická zástavba kolem hlavních cest. Tyto obce se mnohdy rozrostly tak, že na sebe přímo navazují.

Podle statistické ročenky za rok 2016 vyplynulo, že na struktuře obyvatelstva Moravskoslezského kraje se podílí 2 % jiné než české národnosti. K zvláštností kraje patří pak nejvyšší zastoupení slezské národnosti, která se koncentruje hlavně v okrese Opava. Největší menšinové zastoupení ve struktuře obyvatelstva mají Slováci. Ti se soustředí jednak u slovenských hranic, tak v Ostravě. Nejvyšší podíl slovenské menšiny na obyvatelstvu patří okresu Karviná. Druhou nejpočetnější menšinou jsou Poláci, dále následují Vietnamci a Ukrajinci. Oproti ostatním oblastem ČR zde žije i početná jihokorejská menšina. Ta souvisí se zprovoznění továrny automobilky Hyundai.

Druhou nejpočetnější menšinou v kraji jsou Poláci. Největší podíl na obyvatelstvu má polská menšina ve Frýdku-Místku. Dále se s ní můžeme setkat hlavně v pohraničních oblastech. Příkladem česko-polského soužití je Těšín. Tím protéká řeka Olše, která rozděluje město na dvě části. Na pravém břehu to je polský Cieszyn a na levém „náš“ Český Těšín. Obec byla rozdělena 1920. Ale následné spory ohledně nároků na území byly ukončeny až roku 1958. Rozdělením ztratila polská strana průmyslové zázemí a přístup k železnici, česká strana naopak historické centrum města.

Jedním z problémů kraje je klesající počet obyvatel. Po strmém nárůstu, který byl způsoben migrací lidí do vzkvétajícího průmyslového centra, nastal v 90. letech postupný propad. Ten je způsoben kromě celostátně nízké porodnosti i vystěhováváním lidí z regionu. Mezi důvody patří dlouhodobá nezaměstnanost, špatný stav životního prostředí v metropolích nebo malá nabídka práce v okrajových oblastech.

Nezaměstnanost je dalším tíživým problémem Moravskoslezského kraje. Patří k nejvyšším v celé ČR. Pramení z jednostranného zaměření kraje na těžbu černého uhlí a těžký průmysl. V rámci regionu ale narazíme i na rozdílně velkou míru nezaměstnanosti. Malou hodnotu míry nezaměstnaných vykazují okres Frýdek-Místek a Nový Jičín. Naopak nejvíce problémovými oblastmi jsou okresy Bruntál a Karviná. Ty zaujímají i přední příčky v míře nezaměstnanosti pro celou ČR.