Za vše může uhlí!

Ostravská pánev byla původně bažinatou oblastí, na které rostly kapradiny a přesličky. Opakované záplavy na sebe postupně vrstvily organické látky. Ty se v průběhu miliónu let přeměnily na černé uhlí. Jeho objev a následná těžba pak zásadně změnila tento region ve všech směrech.

Objev černého uhlí v 70. letech 18. století zapříčinil postupnou transformaci Moravskoslezského kraje na jednu z předních průmyslových oblastí České republiky. Zahájení těžby ovlivnilo nejen rozvoj těžkého průmyslu a vývoj osídlení a následně také rozvoj dopravní infrastruktury, ale především i ráz krajiny a přírodu. Tato změna se hlavně dotkla dnešních jádrových oblastí – Ostravska, Karvinska. Naopak hornatý sever a jih si udržely svůj původní ráz krajiny a nebyly tolik zasaženy změnami. Například – Jesenicko do dnes patří k méně rozvinutým oblastem ČR.

Nejstarším dolem na Ostravsku je Důl Anselm. Byl vybudován na úpatí kopce Landek. Ten se nachází nedaleko soutoku Odry a Ostravice. Landek je významnou nejen geologickou, ale i historickou oblastí. Byly zde objeveny zkameněliny karbonské flory a fauny, pozůstatky osídlení lovců mamutů a taky první důkazy o pravěkém použití černého uhlí jako paliva.

Asi vás napadne, jak se mohl pravěký člověk dostat k černému uhlí, které je těženo především hlubinou těžbou. A v tom tkví právě zvláštnost Landeku. Je to jedno z mála míst na světě, kde sloje černého uhlí vychází přímo až na povrch. To umožnilo snadný přístup k uhlí a následně i jeho brzkou těžbu.

Dnes jsou tyto výchozy z velké části vytěženy, zničeny, porostlé vegetací nebo podlehly dalšímu působení vody a větru. Pozůstatky jsou dnes chráněny jako Národní přírodní památka. Z uzavřeného dolu Anselm vzniklo Hornické muzeum. Dalším významným objevem je soška Petřkovická Venuše vyřezaná z krevele. Je to jeden z artefaktů z dob lovců mamutů.

Na území Jeseníků a Beskyd se od středověku těžily železité rudy. Původně se zpracovávaly v hutích pomocí dřevěného uhlí. Objevem černého uhlí a možnosti zpracovat jej na kvalitní koks, pak hutě přechází právě na toto efektivnější palivo pro výrobu surového železa. To zapříčinilo další rozvoj hutí. Kromě místní železné rudy se v nich zpracovává i ruda ze Slovenska a Polska. Zvyšuje se potřeba černého uhlí a dochází k rozšíření těžby.

Zásoby černého uhlí se v kraji nachází na území ostravsko-karvinské uhelné pánve. Ta se rozděluje na dvě menší území – podbeskydskou oblast, ve které se aktivně netěží, a ostravsko-karvinskou oblast, kde probíhala a v současnosti stále probíhá aktivní těžba. To se také odrazilo na podobě krajiny, ale taky i v socioekonomické charakteristice, především v hustotě zalidnění, v počtu zaměstnaných v průmyslu.

Černé uhlí nenachází pouze uplatnění v metalurgii, ale také se využívá jako palivo v tepelných elektrárnách. Ty patří v ČR stále k nejrozšířenějším. Nejvýkonnější tepelnou elektrárnou Moravskoslezského kraje, ale také celé ČR, je elektrárna Dětmarovice (okres Karviná). Její instalovaný výkon činí 800 MW. Kromě výroby elektřiny produkuje i teplo, které dodává do okolních obcí (např. Orlová).

Jediným dnešním producentem černého uhlí v ČR je společnost OKD (Ostravsko-karvinské doly). Zároveň je i největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Momentálně má v provozu 2 doly a 2 v konzervačním režimu.

Jak můžeme vidět z grafu produkce uhlí OKD, objem těžby se zmenšuje. V březnu 2017 byl ztrátový důl Paskov uzavřen. Dnes aktivní těžba probíhá ve dvou dolech, další dva jsou v konzervačním režimu. Úplné zavření dolů by ale znamenalo spoustu problémů pro celý kraj. Jako možnost záchrany těžby uhlí se jeví otevření dolu Frenštát. Ta ale naráží na odpor místních obyvatel, ale taky na skutečnost, že se důl nachází v CHKO Beskydy, jehož správci odmítají zdejší těžbu.