Akira: adaptace mangy v japonském animovaném filmu

Bc. Kateřina Horčicová

Bakalářská práce

Akira: manga adaptation in Japanese anime

Anotace:

Práce je založena na analýze filmové animované adaptaci významné japonské mangy Akira od Kacušira Otomy. Akira znamenala průlom jednak pro japonský komiks, ale také pro japonské anime. Po její premiéře ve Spojených státech vzrostl ve světě zájem o obě formy. Samotná Akira je výjimečná svým realistickým a autentickým zpracováním, které se rozkládá přes 2000 stran. Analýzu založená na metodologickém základu o stavbě komiksu a teorii adaptace je rozdělená na dvě části: obsahovou a formální. Úkolem bylo zjistit, jak lze mangu převést na filmový pás za pomoci klasické animace. Výsledkem práce je, jak se předloha liší od adaptace jednak ve svém obsahu, tedy co je zobrazeno, ale také svou formou, tedy jak je to zobrazeno. Z výsledků obsahové analýzy vyplývá, že mezi mangou i filmem jsou markantní rozdíly. Ve filmu se nepodařilo obsáhnout širokou a propracovanou dějovou strukturu mangy, tvořenou mnoha příběhovými liniemi. Z tohoto důvodu bylo ve filmu vypuštěno také mnoho postav, prostředí, zápletek. Jako největší problém ale shledávám nedostatečné vysvětlení filmového ukončení příběhu – snímek tím ochuzuje diváky o hlavní poselství. V manze je tomuto vysvětlení celého příběhu v závěru věnováno několik set stran, film tuto sekci eliminoval na několik minut a záběrů. Přesto si příběh zachovává svou logiku, jen divák zůstává po jeho shlédnutí zmatenější a v hlavě mu přežívá mnoho nezodpovězených otázek. Shrneme-li formální analýzu, dojdeme k pozitivnějšímu závěru. Anime prakticky zcela přesně přebírá manga postupy a ty aplikuje do vlastního formátu média. Ve filmu tedy můžeme nalézt shodné záběry, úhly pohledů i střihy a skladbu záběrů jako v manze. Vzhledem k tomu, že Akira je mainstreamové anime, vyhýbá se zpracováním prvků charakteristických pro komiks i mangu, jakými jsou například bublina, mezera nebo rám. Ve většině ohledů je ale předloha snímku respektována a reflektována.

Abstract:

In my bachelors work I attempted to compare the animated movie adaptation and its origin - manga Akira. Manga is the expression for the Japanese analogy of euroamerican comics. Manga is a real phenomenon in Japan, its production makes about 60% of all printed material there. This kind of comics is characterized by the mise-en-scene described at length, using of cinematographic methods (editing, zooming, composition etc.), and visually extreme expressions of characters feelings (huge eyes, abnormally big mouth, superdeformed body). Katsushiro Otomo, who created during many years of 80ties 2000 pages long manga, is also a director of the anime movie Akira from 1988. Akira is an utopia sci-fi about a group of young motor bikers, friendship, a children with telekinetical superpowers, about a desire for control and power and about the threat of the destruction of the world. This movie is one of the first to be screened in the USA, where it reached an enormous success. Thanks to this event lots of anime and manga were imported to the western world and it found many fans there. As a methodological base I have chosen the system of the structure of comics created by French expert Thierry Groensteen, but I also reflected and respected the regularities of manga. I also needed some theoretical background about the adaptation. For that I chose the categories formed by Timothy Corrigan, Dudley Andrew and Geoffrey Wagner. Unfortunately these analytical structures were created for the relation between film and literature but there exists many reasons why I could use them for my work too. The analytical categories of adaptation served me mainly to make an analysis of the contents of the origin and its alteration. Thanks to it I compared the characters, the plot, the setting, the story lines and so on. I also answered some general questions laid by Corrigan and the others. In the chapter called formal analysis I used the characteristic of comics described by Groensteen. In this part of work I was trying to find parallels and differences between the two media versions of the same topic. The main problem was to discover if the movie also adapts the technique and specific aspects of manga. Finally I found out that the movie wasn’t able to contain the whole concept of so many story lines the manga had, many characters disappeared and these who rest weren’t psychologically so deeply described. Also the conclusion of the movie was a bit changed than in origin and because of this the viewers maybe do not understand the main idea of the story completely. From formal viewpoint there were also some differences but they weren’t so noticeable. Because the manga frequently uses the cinematographical methods of structuring the narrative it was possible to find many similarities between it and the movie. Of course there are some elements of the manga like the bubble or the gap that weren’t transferred, but this is because the movie is made in mainstream style. As the conclusion I could say that, even there are many things different in the manga and movie, we can consider the movie as a very faithful and accurate adaptation.

Klíčová slova

anime, manga, adaptace, film, animovaný film, komiks, Kacuširo Otomo, Japonsko, Akira, formální analýza, obsahová analýza

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 9. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 9. 2007
• Vedoucí: Mgr. Luděk Janda

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury