Rozvíjení sebehodnocení zaměřeného na mluvený projev u studentů učitelství němčiny jako cizího jazyka

Mgr. Jana Veličková, Ph.D.

Disertační práce

Developing of speaking focused self-assessment among prospective teachers of German as a foreign language

Anotace:

Předkládaná disertační práce se zabývá rozvíjením sebehodnocení zaměřeného na mluvený projev u studentů učitelství němčiny jako cizího jazyka, na které se ve výzkumném šetření nahlíží jako na učící se. Díky vlastní zkušenosti s rozvíjením sebehodnocení lze předpokládat, že budou učitelé ve své následné praxi schopní efektivněji rozvíjet sebehodnocení svých žáků. Sebehodnocení učícího se je v práci chápáno jako interdisciplinární koncept, který je v rámci teoretických východisek práce ukotven v psychologii, pedagogice a didaktice cizích jazyků. Pro disertační výzkum je stěžejní pojetí sebehodnocení jako procesu od práce s cíli a strategiemi, přes monitoring vlastního výkonu až k jeho vyhodnocení. Další kapitola pak představuje tematické zaměření výzkumů sebehodnocení učícího se i specificky učícího se cizím jazykům, čímž je téma disertace zasazeno do širšího vědecko-výzkumného pole. V závěru kapitoly jsou blíže představy vybrané výzkumy, které jsou pro zaměření disertační práce relevantní. Následuje empirická část, ve které je popsána metodologie výzkumu, tj. výzkumné cíle a otázky, výzkumný soubor, metody sběru dat vč. jednotlivých nástrojů sběru dat a kapitolu zakončuje popis metody analýzy dat. Disertační práce je založená na designu intervenční studie. Intervence, která tímto tvořila rámec výzkumu, se skládala ze šesti fází a jejím cílem bylo podpořit rozvoj učícího se od objektu hodnocení (other-regulated) k roli aktivního činitele v procesu hodnocení vlastního učení (self-regulated). Východisko intervence tvořily model rozvíjení sebehodnocení Rolheisera a Rosse (2013) a model rozvíjení autoregulace Zimmermana (2002) Cílem výzkumu bylo zjistit, (1) jaké obsahové charakteristiky vykazují sebehodnoticí výpovědi studentů učitelství němčiny v jednotlivých fázích intervence a (2) jak studenti učitelství němčiny vnímají sebehodnocení před intervencí a po ní. Zdrojem dat byly především písemné či ústní sebehodnoticí výpovědi participantů získané v jednotlivých fázích intervence. Druhý datový set tvořily výroky deklarující vnímání sebehodnocení z pohledu participantů před a po intervenci. Všechny zdroje dat byly následně podrobeny induktivně zaměřené kvalitativní obsahové analýze. Jednotkou analýzy byl výrok, který je nositelem myšlenkové jednotky (idea unit). V dalších kapitolách empirické části práce jsou představeny výsledky analýzy dat v logice výzkumných otázek, přičemž data z jednotlivých fází intervence byla prezentovaná zvlášť. Analýza ukázala, že budoucí učitelé němčiny se ve svém sebehodnocení zaměřují na různé dílčí aspekty svého výkonu. Zvolené aspekty byly většinou tematizovány poměrně obecně a často se omezovaly pouze na vymezování se vůči hodnoticím kritériím. Častěji se také vyskytovalo negativní hodnocení než pozitivní. V návaznosti na zaměření jednotlivých fází intervence analýza ukázala, že participanti realizovali (resp. verbalizovali) všechny vyžadované komponenty sebehodnocení, tj. uvědomění si chování či oblasti myšlení, na které se má hodnocení vztahovat (monitoring); vyhodnocení kvalit vybraného aspektu vůči požadovanému stavu (hodnocení) a formulaci návrhů, které by měly v budoucnu přispět ke zlepšení kvality konkrétně referátu či obecně jazykové kompetence (alterace). Doplňková analýza se zaměřovala na vnímání sebehodnocení před a po intervencí a přinesla zjištění, že účastníci intervence vnímají sebehodnocení primárně jako proces hodnocení vlastního výkonu, který konkrétně chápou jako způsob získání (1) přehledu o silných a slabých místech své jazykové kompetence či konkrétního výkonu a (2) informac

Anotace:

í o tom, zda byla daná úloha splněna úspěšně. Pro určení kvality vlastního výkonu participanti považují jako nejvýznamnější srovnání aktuálního výkonu s výkony předcházejícími. Empirická část práce je zakončena shrnutím a diskusí výsledků, dále jsou nastíněné limity výzkumu, pedagogické implikace pro rozvíjení sebehodnocení (nejen) u budoucích učitelů cizích jazyků a možná směřování pro další výzkum.

Abstract:

This dissertation is concerned with the development of speaking-focused self-assessment among prospective teachers of German as a foreign language. However, the research participants, i.e., the prospective teachers, are viewed as learners in the research. It can be assumed that because of their own experience with developing self-assessment, teachers will be able to promote their students’ self-assessment in their later teaching practice more effectively. In the dissertation, student self-assessment is understood as an interdisciplinary concept anchored in psychology, pedagogy, and foreign language didactics. Central to the dissertation research is the conceptualization of student self-assessment as a process that involves working with goals and strategies, monitoring one's own performance, evaluating it and formulating alterations for the improvement of the performance. After the introduction of the relevant concepts, research on student self-assessment in educational and foreign language learning settings. The chapter concludes with a detailed presentation of selected studies relevant to the focus of the dissertation. The next chapter describes the research methodology, i.e., the research aims and questions, the participants, the data collection methods including the data collection instruments, and the data analysis. The dissertation is based on an intervention study design. The intervention that framed the study consists of six phases and aims to support learners' development from being an object of assessment (other-regulated) to being an active agent in the process of assessing their own learning (self-regulated). Rolheiser and Ross's (2013) model of self-assessment development and Zimmerman's (2002) model of self-regulation development formed the basis for the intervention. The aim of the research is to find out (1) what are the content characteristics of self-assessment statements of prospective teachers of German as a foreign language at each stage of the intervention and (2) how the participants perceive self-assessment before and after the intervention. The first data set consists of written, and oral self-assessment comments collected at each phase of the intervention. The second data set consists of statements that reflected participants' perceptions of self-assessment before and after the intervention. All data sources were then subjected to inductive-oriented qualitative content analysis. The unit of analysis was an idea unit. The following chapters of the empirical part of the dissertation present the results of the analysis in the logic of the research questions, with data from each phase of the intervention presented separately. The analysis showed that prospective teachers of German focus on different sub-aspects of their performance in their self-assessments. The aspects chosen tended to be addressed in general terms and were often defined in terms of the evaluation criteria. Negative evaluations were more common than positive ones. In terms of the focus of the different phases of the intervention, the analysis showed that participants realized (or verbalized) all the required components of self-assessment, i.e., monitoring, evaluation, and formulation of alterations for improving the quality of presentations or language competence in general. A supplemental analysis focused on how the participants perceived student self-assessment before and after the intervention. The results showed that participants perceived self-assessment primarily as a process of evaluating their own performance, which they specifically understood as a way to (1) gain insight into the strengths and weaknesses of their performance and (2) obtain information about whether a particular task was successfully completed. To determine the quality of one's performance, participants consider the comparison of current performance with past performance to be most important. The empirical part of the dissertation concludes with a discussion of

Abstract:

the results, the limitations of the research and pedagogical implications for developing self-assessment skills (not only) among prospective foreign language teachers. Moreover, possible directions for further research are outlined.

Klíčová slova

sebehodnocení učícího se, sebehodnoticí výroky, učení a vyučování cizím jazykům, vzdělávání učitelů, student self-assessment, self-assessment comments, foreign language teaching and learning, teacher training

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 7. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 9. 2023
• Vedoucí: prof. PhDr. Věra Janíková, Ph.D.
• Oponent: doc. PaedDr. Hana Andrášová, Ph.D., doc. PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Didaktika cizího jazyka / Didaktika cizího jazyka