Citová vazba k rodičům u adolescentů s poruchami chování

Bc. Michala Chatrná

Diplomová práce

Attachement to parents in adolescents with conduct disorder

Anotace:

Diplomová práce se věnuje problematice citové vazby k rodičům v časné adolescenci. Teoretický rámec práce tvoří teorie citové vazby neboli attachmentu, která zdůrazňuje klíčový význam vztahů v životě jedince a předpokládá vliv organizace citové vazby na budoucí vývoj osobnosti, její případné poruchy, emocionální stabilitu a schopnost úspěšné adaptace. Podle modelu vývojové psychopatologie představuje jistá organizace citové vazby protektivní faktor a je asociována se zdravým vývojem jedince. Nejistá citová vazba znamená pro další vývoj dítěte naopak určitou vulnerabilitu a vykazuje souvislost s nižší sociální kompetencí, méně efektivní emocionální regulací a sociální adaptací a s psychickými poruchami (Greenberg, 1999; Štefánková, 2005a). Realizovaný výzkum se zaměřoval na citovou vazbu adolescentů k rodičům v souvislosti s poruchami chování. Vedle popisu jednotlivých aspektů citové vazby a rozdílů mezi skupinou adolescentů s poruchami chování (ze středisek výchovné péče) a adolescentů bez poruchy (z běžných tříd základních škol) bylo jedním z cílů výzkumu také získání zkušeností s aplikací německé metody BISK (Das Bindungsinterview für späte Kindheit Interview o citové vazbě v pozdním dětství) v českém prostředí. Rozdíly v organizaci citové vazby byly mezi uvedenými skupinami sledovány na třech úrovních popsaných v použité metodice, a sice na úrovni aktuální reprezentace podpory a přístupnosti primárních osob pro dítě, strategií chování dítěte při emocionální zátěži a míry zátěže dítěte způsobované primárními osobami. Výsledky získané kvantitativní i kvalitativní analýzou 38 rozhovorů potvrdily existenci rozdílů ve všech těchto aspektech. Dospívající s diagnostikovanou poruchou chování vypovídali v průměru o méně podporující reprezentaci obou rodičů, ve větší míře používali vyhýbavé strategie chování v situacích zátěže a jejich rodiče v nich ve srovnání se skupinou adolescentů bez poruchy častěji indukovali emocionální zátěž. Zkušenosti s metodou BISK použitou ve výzkumné části práce daly podnět k diskuzi s jejími autory o možné úpravě některých škál, mimo jiné naznačily také možnosti jejího využití v diagnostice i terapii. Provedený výzkum celkově přispěl k rozšíření poznatků v oblasti citové vazby a k porozumění vztahu mezi organizací citové vazby a poruchami chování. Jeho závěry poskytují také cenné informace pro další směřování rozsáhlejšího výzkumného projektu, který zkoumá citovou vazbu k rodičům ve vztahu ke struktuře osobnosti, emocionální regulaci a strategiím zvládání zátěže v rané adolescenci, a jehož cílem je posouzení vhodnosti BISK na zjišťování citové vazby k rodičům v časné adolescenci v českém kontextu.

Abstract:

The thesis focuses on the relation between attachment to parents and conduct disorder in early adolescence. Theoretical framework is therefore represented by attachment theory, which stresses the importance of relationships and suggests the role of attachment in the development of personality as well as successful adaptation and emotional stability. The secure attachment is considered a protective factor and is thus positively associated with healthy development. Conversely, the insecure attachment represents vulnerability and is related to lower social competence, less effective emotion regulation and psychopathology (Greenberg, 1999; Štefánková, 2005a). The study examined parental attachment in adolescents and its relation to conduct disorder. To explore the differences in attachment to parents between adolescents with conduct disorder and a normal sample, a relatively new research method BISK (Das Bindungsinterview für späte Kindheit Late Childhood Attachment Interview) was employed. Using this method, representations of attachment figures (parents), attachment behavioral strategies and emotional stress caused by parents were assessed. Results of both quantitative and qualitative analysis of 38 interviews confirmed the predicted differences between the two groups. Adolescents with conduct disorder showed less supportive parental representation, more avoidant behavioral strategies, and their parents were more likely to induce emotional stress in them. Modifications of the method, particularly further improvements of some scales are currently discussed based on the results and experience acquired within the study. This experience also implies future possibilites of using BISK in both diagnostics and psychotherapy. Overall, the study has contributed to further understanding of the mutual relationship between attachment organization and conduct disorder. Additionally, the findings of the study proved to be helpful in adjusting design of a larger research project aimed at evaluation and validization of BISK in the czech cultural environment.

Klíčová slova

citová vazba, reprezentace primární osoby, vazbové chování, emocionální regulace, poruchy chování, attachment, representation of attachment relationship/figure, attachment behaviour, emotion regulation, conduct disorder

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 6. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2006
• Vedoucí: prof. PhDr. Petr Macek, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie