Pěstování podplodin v meziřadí chmelnic

Jiří Dreksler

Bakalářská práce

Cultivation of sub-crops in the interlayer of hop gardens

Anotace:

Cílem této bakalářské práce bylo sledování vybraných podplodin pěstovaných v meziřadí chmelnic a jejich vlivu na utužení půdy, tvorbu podzemní i nadzemní biomasy, vegetačního pokryvu půdy a ovlivnění mikroklimatu chmelového porostu. Bylo vyseto celkem 9 pokusných variant, kdy varianty dosahovaly délky 50 m. Byly vysety následující podplodiny: hořčice bílá (Sinapis alba), ředkev olejná (Raphanus sativus L. convar. oleiferus), bér italský (Setaria italica (L.) P.B.), hrách setý rolní (Pisum sativum L. convar. speciosum), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Bentham), oves setý (Avena sativa), směs svazenky a hrachu rolního, směs ovsa a hořčice a směs béru a hořčice. Vlivem extrémních teplot a nedostatku vody vzcházely podplodiny etapovitě a podplodiny z čeledě brukvovité (hořčice a ředkev) byly napadeny a zničeny dřepčíky z rodu Phyllotreta, kteří přelétávali z okolních porostů řepky olejné. Po zasetí byla instalována čidla, která kontinuálně zaznamenávala teplotu půdy a vodní potenciál půdy. Z naměřených hodnot, jež máme k dispozici, vyplývá, že první 3 týdny od zasetí se vodní potenciál půdy velmi těsně přibližoval k hodnotě -1,5 MPa. Po překročení této hranice rostliny nejsou schopny přijímat vodu a vadnou. V pravidelných intervalech docházelo k odběru podzemní a nadzemní biomasy podplodin, která byla usušena a získali jsme tak jasný přehled o vývoji tvorby sušiny. Utužení půdy bylo změřeno pomocí penetrometru v každé pokusné variantě ve 4 opakováních: 2 v porostu podplodiny a 2 v kolejových stopách. Z naměřených hodnot vyplývá enormní utužení v kolejových stopách po průjezdu mechanizačních prostředků. Toto má za následek špatnou infiltraci vody a také špatný rozvoj kořenového systému chmele. Ze získaných výsledků vývoje sušiny je patrné, že největšího množství podzemní a nadzemní hmoty dosáhla varianta peluška + svazenka, samostatné porosty těchto rostlin v průběhu vegetace silně etiolizovaly, což se projevilo polehnutím. Tyto polehlé porosty se následně špatně zapravovaly. Monokulturní porosty ovsa a béru nevytvořily takové množství nadzemní biomasy, za to však výborně prokořenily vrchní vrstvu půdy a narušovaly utuženou vrstvu. S utužením meziřadí bude nutno v příštích letech pracovat. Jako optimální se jeví použití hloubkového kypření s výsevem hluboko kořenících podplodin. Kombinace těchto dvou operací je ekonomicky výhodnější než samotné kypření do velkých hloubek. Neméně důležitou činností je také regulace porostů podplodin, použití řezacích válců je vhodné do porostů s křehkými, dobře lámavými stonky, naproti tomu energeticky náročnější způsob regulace mulčovačem, pomáhá regulovat porosty obrůstající (oves) nebo víceleté porosty podplodin. Nejoptimálnější je čelní agregace, neboť nedochází k položení porostu podplodin podvozkem traktoru a rostliny jsou pracovními orgány stroje lépe zpracovávány. Mulč plní funkci protierozního pokryvu půdy, zabraňuje vypařování vody a růstu plevelů. Porosty podplodin byly zaorány 11. listopadu 2019.

Abstract:

The aim of this bachelor thesis was to monitor selected sub-crops grown in the interlayer of hop gardens and their influence on soil compaction, formation of underground and aboveground biomass, vegetation cover of soil and influencing of microclimate of hop vegetation. A total of 9 experimental variants were sown. Variants reached a length of 50 meters. The following subcrops were sown: white mustard (Sinapis alba), oil radish (Raphanus sativus L. convar. oleiferus), millet (Setaria italica (L.) PB), field peas (Pisum sativum L. convar. speciosum), Phacelia tanacetifolia Bentham, oats (Avena sativa), a mixture of Phacelia and field peas, a mixture of oats and mustard and a mixture of millet and mustard. The sub-crops emerged in stages due to extreme temperatures and lack of water. Mustard and radish were infested by rape flee beetle. Sensors were installed after sowing, It recorded the soil temperature and the soil water potential. The measured values show a water potential of around -1.5 MPa for the first three weeks after sowing. Plants are unable to absorb water after exceeding this limit. Underground and above-ground biomass of sub-crops were collected. The biomass was dried and we gained a detailed overview of its development. Soil compaction was measured with a penetrometer in each experimental variant in 4 repeatings: 2 in the sub-crop and 2 in the tracks. The measured values show an enormous soil compaction in the tracks. There are problems with poor water infiltration and also poor development of the root system of hops. The phacelia and field peas variant provided the most underground and aboveground dry matter. The individual stands of these plants strongly etiolized during the vegetation, which manifested itself in lodging. The monocultural variants of oats and millet did not produce such an amount of aboveground biomass, but in return they uprooted the top layer of the soil and disrupted the compacted layer. It will be necessary to work with the soil compaction in the interlayeer of hop-gardens. The use of deep loosening with sowing of deep-rooting sub-crops seems to be optimal. The combination of these two operations is more economically advantageous than plowing itself to great depths. Regulation of subcrops is an equally important activity. We can use cutting rollers, it is suitable for stands with fragile, well-breaking stems. On the other hand, a more energy-intensive method of mulcher regulation, helps to regulate overgrown stands (oats) or perennial stands of subcrops. Frontal aggregation is most optimal. There is no sub-crop growth on the tractor chassis and the plants are better processed by the working bodies of the machine. The mulch serves as an anti-erosion soil cover, preventing water evaporation and weed growth. Subcrops were plowed on November 11, 2019.

Klíčová slova

chmel otáčivý, chmelnice, meziřadí, podplodina, utužení půdy

Keywords

hop, hop-garden, interlayer, sub-crop, soil compaction

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Pavel Procházka, Ph.D.
• Oponent: Václav Brant, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova / Pěstování rostlin