Dokazování v řízení o správních deliktech

Bc. Martina AUGUSTINOVÁ

Diplomová práce

Anotace:

V mé diplomové práci jsem si jako cíl stanovila vymezení institutu dokazování a důkazních prostředků ve správním řízení v porovnání s civilním soudnictvím. Celý proces dokazování je ve správním řízení stěžejním. Správní orgán je v těchto řízením (s výjimkou řízení sporného) zatížen důkazním břemenem v souladu se základní zásadou materiální pravdy, je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v souladu se zákony a ostatními právními předpisy je povinen volit důkazní prostředky a svou pravomoc uplatňovat pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Toto kritérium pak zásadně ovlivňuje i rozsah dokazování a oblast hledání důkazů. Při zajišťovacích úkonech vážících se právě k důkazním prostředkům je správní orgán povinen šetřit oprávněné zájmy dotčených osob nabytá v dobré víře. Ve své práci jsem vycházela především z právní úpravy dané správním řádem, rovněž jsem se zde zabývala analogií použití pravidel v civilním soudním řízení, zejména v oblasti uplatňování břemene tvrzení a důkazního břemene. Rovněž jsem se snažila zohlednit vliv judikatury Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu na dokazování a volbu a uplatňování důkazních prostředků v řízení. Správní řád jako takový upravuje dokazování a volbu důkazních prostředků a podkladů pro rozhodnutí velice obecně, proto musí nastoupit ve specifických případech judikatura a výklad soudů, aby následně v typově shodných případech byl výklad a uplatnění důkazních prostředků shodné. Na dokazování ve správním řízení lze často vztáhnout analogicky i doktrinální poznatky z oblasti občanského a trestního práva, přičemž spojovacím prvkem mezi těmito odlišnými oblastmi práva je právě uplatňování zásady materiální pravdy. Rozhodovací praxe správních soudů respektuje analogii mezi správním trestáním a trestáním trestním, často z něj čerpá poznatky ve věci použitelnosti, provádění a hodnocení některých důkazů.

Abstract:

In my thesis I have set as an objective definition of the institution of proof and evidence in administrative proceedings in comparison with the civilian judiciary. The whole process is proving pivotal in administrative proceedings. Administrative authority in these proceedings (except for proceedings at issue) loaded the burden of proof in accordance with the basic principle of material truth, it shall determine the state of things which are not reasonable doubt, in accordance with the law and other legislation is required to elect the evidence and its power to apply only for the purposes for which it was by law or under the law entrusted, and the extent to which he was entrusted. This criterion then significantly influences the extent to which evidence and the area for evidence. When hedging operations weighing just to the evidence the administration is obliged to conserve the legitimate interests of the persons concerned acquired in good faith. In my work, I relied primarily on the legislation of the Administrative Code, I also dealt with here analogous application of the rules of civil procedure, particularly in the application of the burden of the burden of proof. I also tried to take into account the impact of the case law of the Supreme Administrative Court and the Supreme Court on the evidence and the selection and application of evidence in the proceedings. Administrative Procedure regulates such evidence and the choice of evidence and data for decision very general and therefore must appear in specific cases, case law and interpretation of the courts, to then type in same cases the interpretation and application of the same evidence. On the evidence in administrative proceedings can often relate the analogy and doctrinal knowledge in the field of civil and criminal law, the connecting element between the different areas of law is just the application of the principle of material truth. The practice of administrative courts respect the analogy between the administrative punishment and criminal punishment often draws from his findings on the applicability, implementation and evaluation of certain evidence.

Klíčová slova

dokazování, důkazní prostředky, břemeno tvrzení a důkazní břemeno, podklady pro rozhodnutí, součinnost účastníků řízení, nový zákon o odpovědnosti za přestupky

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 3. 2017

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta právnická

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo