Mezinárodní úprava práva na informace o stavu životního prostedí

Bc. David Liškutin

Diplomová práce

International amendment of law to information about environmental condition

Anotace:

Tuto práci jsem věnoval problematice svobodného přístupu k informacím o životním prostředí. Toto téma jsem si zvolil z důvodu současného značného rozvoje a budoucí potenciální důležitosti této problematiky. V úvodní části jsem zakotvil samotné právo na informace v obecné podobě, tak jak je obsaženo ve dvou základních dokumentech mezinárodního práva: v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, zmiňuje ji i Deklarace z Ria de Janeira z roku 1992. Poté jsem se již soustavně zabýval právem na informace o životním prostředí. Východiskem pro mezinárodní postižení této tématiky mi byla tzv. Aarhuská úmluva, tj. Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí. Jak je vidno již z názvu úmluvy, šíře jejího tématického záběru je větší než pouze svobodný přístup k informacím, neboť se zabývá rovněž účastí veřejnosti na rozhodování a právní ochraně týkající se otázek životního prostředí. Mým původním záměrem bylo zpracovat a rozebrat všechny tyto tři pilíře AÚ a věnovat se těmto tématům i při následném studii jednotlivých národních právních řádů. Avšak vzhledem k rozsahu, který pokryl rozbor tématu práva na informace o ŽP, jsem již vzhledem k možnostem práce neměl prostor pro analýzu zbývajících dvou pilířů. Při práci s AÚ jsem se snažil postihnout základní práva a povinnosti z ní pro smluvní státy vyplývající a také smluvní instituty k tomu se vážící. Návazně na to jsem se pokusil o pochopení postavení a důležitosti tohoto pramene mezinárodního práva jak v mezinárodním prostoru, tak vůči životnímu prostředí a jeho vlivu na vztah veřejnosti a státní moci. Po rozboru úmluvy následuje část věnující se již konkrétním národním právním řádům a jejich zakotvení tématu svobodného přístupu k informacím o ŽP. V jednotlivých právních řádech jsem se pokusil o zachycení stěžejních bodů, na kterých je vystavěna daná právní úprava. V každé zemi jsem se snažil odhalit specifika a odlišnosti, které se k tématu váží. Tato část vážící se k jednotlivým právním řádům je víceméně popisná, bez snahy o vzájemnou syntézu a propojení poznatků takto získaných. Této problematice se totiž věnuje poslední část, ve které se pokouším shrnout a komparovat poznatky dosažené analýzou jednotlivých úprav. Vyzvednutím určitých, z mého pohledu pozitivních, stejně jako negativích specifických prvků, vyskytujících se v tom kterém státě, se snažím vytvořit prostor pro úvahy o případném budoucím směřování rozvoje tématu práva na informace nejen v České republice. V posledních pasážích závěrečné části poté bilancuji na podkladě konkrétních případů praktické fungování současné právní úpravy v České republice. Samotným záměrem a cílem práce mělo být právě komparací právních úprav vybraných evropských zemí utvoření prostoru pro úvahy de lege ferenda.

Abstract:

The work is concerning to the topic of free access to environmental information in international area with a try to make an elementary comparison of concrete legal orders of the states in European region.

Klíčová slova

Právo na informace o životním prostředí, mezinárodní komparace, Aarhuská úmluva

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 5. 2006
• Vedoucí: JUDr. Jana Dudová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo