Kvalita života u pacientů s kardiologickými implantáty sledovaných systémy dálkové monitorace

Bc. Iva ŠAFAŘÍKOVÁ

Diplomová práce

Quality of life of patients with cardiac implants followed by remote monitoring systems.

Anotace:

Abstrakt Úvod: Problematika kvality života (QoL) u pacientů s kardiologickými implantáty včetně implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) sledovaných systémy dálkové monitorace (Home Monitoring HM) se v posledních letech stává velmi aktuální. Stále totiž narůstá počet pacientů s těmito přístroji a způsobem sledování, což vyvolává potřebu bezpečné, rychlé a efektivnější následné ambulantní péče. Metodika: Výzkum probíhal od prosince 2016 do března 2017. Z informačního systému Nemocnice České Budějovice, a. s. byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM-). Všem pacientům byly zaslány dotazníky, kterými byla zkoumána QoL (EQ5D), míra anxiety, deprese (HADS) a vlastním dotazníkem byl také specificky zkoumán vztah pacientů k systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Ke konečnému statistickému zpracování bylo použito 91 (60,7 %) dotazníků z kontrolní skupiny a 104 (69,3 %) dotazníků z intervenované skupiny. Z výsledků hodnocení QoL vyplývá, že způsob sledování ICD nikterak přímo neovlivnil QoL, jelikož statistické výsledky nevykazovaly signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů ze skupiny HM- a HM+. Na základě celkového skóre dotazníku EQ5D byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM- (68,6 ? 19 vs. 64,6 ? 16,5, p = 0,09). Ve zkoumané problematice anxiety a deprese výsledky neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM- a HM+. V obou skupinách pacientů více než polovina z každé skupiny spadala do škály označující normu, a to jak u anxiety, tak i u deprese. Z hlediska percepce systému HM byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM- by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo osobní kontrolu u lékaře namísto dálkového sledování. Ochota připlatit si za dálkové sledování se mezi skupinami pacientů nelišila. Skupina HM+ byla nakloněnější k využívání dálkového systému sledování (p = 0,007), stejně tak měla pozitivnější názor na dálkově prováděnou lékařské péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL pacientů s ICD. Způsob sledování neovlivňuje ani výskyt anxiety a deprese. Celkově však lze říci, že pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli. Ochota připlatit si za takový způsob péče z vlastních zdrojů je však omezená a porovnatelná s pacienty, kteří jsou sledováni konvenčně.

Abstract:

Abstract Introduction: The perception of quality of life (QoL) in patients with implantable cardiac devices including implantable cardioverter-defibrillators (ICD), followed by telemonitoring care (Home Monitoring HM), has recently become an extremely hot topic due to constantly increasing number of patients wearing these devices. This increase has resulted in an increased demand for safe, prompt, and more effective out-patient care. Methods: Our research was carried out between December 2016 and March 2017. A cohort of 150 consecutive patients with ICD, followed using the Home Monitoring system (HM+), and 150 consecutive patients with ICD, followed using conventional in-office check-ups (HM-), was retrospectively drawn from the Ceske Budejovice Hospital Patient Information System. A questionnaire, which specifically addressed QoL (EQ5D), level of anxiety and depression (HADS), and a custom questionnaire examining the relationship between patients and the HM system and telecare workflow, was sent out to all patients. Results: For the final statistical analysis, 91 (60.7%) and 104 (69.3%) of the questionnaires were used from the HM+ and HM- groups, respectively. Our results showed that the method of ICD device follow-up did not directly influence QoL. Our statistical comparison of the data did not show any difference between HM+ and HM- patients. A non-significant trend towards better QoL in HM+ compared to HM- patients was noted based on total QoL scores from the EQ5D questionnaire (68.6 ? 19 vs. 64.6 ? 16.5, p = 0.09). Regarding anxiety and depression, statistical testing also failed to find any difference between HM+ and HM- patients. However, more than half of the patients in both groups were in the "normal" population range with respect to anxiety and depression. The most striking difference between HM+ and HM- patients was noted in the preference for the type of follow-up: while 54.9% of HM- patients expressed an interest in remote follow-up and 45.1% said they preferred in-office check-ups, only 6.7% (p < 0.0001) of HM+ patients expressed an interest in switching to in-office check-ups with personal contact instead of remote monitoring. Willingness to partially cover the financial costs of telecare was similar in both groups. HM+ patients were more inclined to use remote ICD monitoring (p = 0.007) and had a more positive attitude toward the telecare approach overall, compared to HM- patients (p = 0.034). Conclusion: The method of device follow-up does not significantly affect QoL in patients with ICD devices, nor does it affect levels of anxiety and depression. Generally, patients with ICDs followed using the HM system were very satisfied with telecare and would prefer not to lose remote ICD monitoring. Although, the willingness to, at least partially, cover the costs of the HM system was limited and comparable to that of patients receiving conventional follow-up.

Klíčová slova

Klíčová slova, telemedicína, implantabilní kardiovertery-defibrilátory, dotazníkové šetření, home monitoring, kvalita života

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MUDr. Alan Bulava, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul vnitřní lékařství