Podávání systémové trombolýzy v časovém okně a její vliv na outcome pacientů.

Bc. Jana VAŠKOVÁ

Diplomová práce

Application of systemic thrombolysis in the time window and its influence on the patients' outcomes.

Anotace:

Práce se zaměřuje na podávání intravenózní systémové trombolýzy v časovém okně a její vliv na outcome pacientů hodnocený prostřednictvím modifikované Rankinovy škály. Tato diplomová práce vznikla jako reakce na prodloužení časového okna ze 3 hodin na 4,5 hodiny. Snaží se zhodnotit, zda délka terapeutického okna v předtrombolytické fázi přímo ovlivňuje návrat pacienta do běžného života. Teoretická část se skládá ze základních informací o intravenózní systémové trombolýze jako takové. Zaměřuje se na její historii, definici, indikační a kontraindikační kritéria, komplikace, přednemocniční a nemocniční péči, také péči o pacienta před a po podání systémové trombolýzy, prognózou a rehabilitací. V neposlední řadě se zabývá také problematikou cévních mozkových příhod. Charakterizuje neurofyziologii, cévní zásobení mozku, etiopatogenezi, rizikové faktory, příčiny, prevenci, příznaky, diagnostiku, dělení a terapii. V praktické části jsou formou retrospektivní studie hodnoceny stanovené cíle. Jedná se o výzkum aplikovaný na 177 klientů Vítkovické nemocnice a.s. Ostrava, kteří byli v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 léčeni intravenózní systémovou trombolýzou. Výsledky studie u sledované skupiny pacientů neobjasnily přímou souvislost délky terapeutického okna na návrat pacientů do běžného života hodnocený prostřednictvím modifikované Rankinovy škály. Dalším cílem bylo zhodnotit, který trakt více zatěžuje předtrombolytickou fázi, zda se jedná o přednemocniční či nemocniční trakt. Zjistili jsme z mediánu časů, že přednemocniční péče do trombolytického okna zasahuje až o ? času více, než čas nemocniční (85 min./50 min.). Dále bylo hodnoceno, zda v nemocniční fázi předtrombolytické okno více zatěžují laboratorní vyšetřovací metody či metody zobrazovací. Ze středních hodnot času se zjistilo, že více časově zatěžující jsou vyšetřovací metody (30 minut) než laboratorní vyšetřovací techniky (16 minut). Zajímali jsme se o četnost prediktorů podílející se na vzniku ischemické cévní mozkové příhody. Nejvíce ze zkoumaných rizikových faktorů se vyskytovala hypertenze v 78,41 %, vysoký cholesterol ve 32,2 %, kouření ve 31,07 % a diabetes mellitus ve 29,38 %. Současně byl hodnocen vliv délky přednemocniční neodkladné péče na péči nemocniční a naopak. Zde se nachází přítomnost ovlivňování jednotlivých veličin, což znamená, že pacienti s kratším terapeutickým oknem v přednemocniční péči mají delší terapeutické okno nemocniční a naopak. Tato práce je zakončena návrhem na ošetřovatelský schématický algoritmus v předtrombolytické fázi pro Vítkovickou nemocnici Ostrava a.s.

Abstract:

The work focuses on the administration of intravenous systemic thrombolysis in the time window and its influence on the outcome of patients evaluated through the modified Rankin scale. This thesis arose in response to the extension of the time window from 3 hours to 4.5 hours. It seeks to assess whether the length of the therapeutic window in pre-thrombolytic stage directly affects the patient´s return to normal life. The theoretical part consists of basic information about the intravenous systemic thrombolysis as it is. It focuses on the history, definition, indication and contraindication criteria, complications, pre-hospital and hospital care, including care of the patient before and after administration of systemic thrombolysis, prognosis and rehabilitation. Finally, it also addresses the issues of cerebrovascular stroke. It characterizes neurophysiology, vascular supply to the brain, etiopathogenesis, risk factors, causes, prevention, symptoms, diagnosis, classification and therapy. In the practical part, in the form of a retrospective study are evaluated the targets. It is a research applied to 177 clients of Vítkovická nemocnice a.s. Ostrava, who were in the period from 1. 1. 2011 to 31. 12. 2013 treated with intravenous systemic thrombolysis. The results of a study in the monitored group of patients failed to clarify the direct relationship of the length of the therapeutic window to the patients return to normal life evaluated through the modified Rankin scale. Another objective was to evaluate which tract more burdens the pre-thrombolytic stage, whether it is a pre-hospital or a hospital tract. We have found out from the median time that prehospital care extends to the thrombolytic window about ? time more than the hospital time (85 min/50 min.). It was also assessed whether the pre-thrombolytic window in the hospital phase is more strained by the laboratory testing techniques or by the methods of imaging. From the average values of the time it was discovered that more time burdening are examination methods (30 minutes) than laboratory testing techniques (16 minutes). We we interested in the frequency of predictors involved in the onset of ischemic stroke. Most of the studied risk factors occured hypertension 78,41 %, high cholesterol 32,2 %, smoking 31,07 % and diabetes mellitus 29,38 %. At the same time it was also evaluated the effect of the length of pre-hospital emergency care to the hospital care and vice versa. Here there is a presence of influencing individual variables, which means that patients with a shorter therapeutic window in the pre-hospital care have a longer hospital therapeutic window and vice versa. This thesis concludes with a proposal for nursing schematic algorithm in a pre-thrombolytic phase for Vítkovická nemocnice Ostrava a.s.

Klíčová slova

Ischemická cévní mozková příhoda, iktus, intravenózní systémová trombolýza, modifikovaná Rankinova škála.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2014

Zveřejnit od: 30. 4. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 6. 2014
• Vedoucí: PhDr. Renáta Zoubková

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Lékařská fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Specializace ve zdravotnictví / Intenzivní péče