Role jedlého hmyzu v jídelníčku lidí trpících dnou

Bc. Kateřina Veselá

Diplomová práce

The role of edible insects in the diet of people suffering from gout

Anotace:

Dna neboli nemoc králů byla poprvé identifikovaná 2640 let př. n. l. Jedná se o nemoc kloubů, ve kterých se ukládá kyselina močová, jejíž hladina je u pacientů s touto nemocí v organismu dlouhodobě zvýšená. Kyselina močová je odpadním produktem metabolismu purinů, a nepříznivé příznaky dny lze snadno omezit konzumací potravin s nízkým obsahem purinů. Mezi tyto potraviny patří zelenina, ovoce, vejce a mléčné výrobky. Naopak mezi potraviny s vysokým obsahem purinů patří maso, vnitřnosti, ale hladinu kyseliny močové také zvyšuje alkohol či slazené nápoje. Jedlý hmyz představuje jednu z možností, jak zabezpečit adekvátní výživu lidí, jelikož každým rokem vzrůstá počet obyvatel, ale zároveň je omezená kapacita produkce kvalitních zdrojů bílkovin, jako je maso. Kromě bílkovin je jedlý hmyz dobrým zdrojem tuků a také některých minerálních látek. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, kolik purinových látek se nachází v jedlém hmyzu a jak se obsah purinů liší u různých stádií hmyzu. Pro analýzu bylo vybráno 6 druhů jedlého hmyzu, přičemž byl sledován obsah purinů, kyseliny močové a dusíkatých látek u raných a pozdních stádií. Obsah purinů a kyseliny močové byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a obsah dusíkatých látek byl stanoven metodou podle Kjeldahla. Pomocí laboratorních analýz bylo zjištěno, že nejvíce purinů obsahoval dospělec cvrčka domácího, poté larva potemníka stájového a nejméně purinů obsahoval potemník moučný a šváb Blaberus discoidalis. Celkový obsah purinů u pozdních stádií (6,02 g/kg) se významně nelišil (p = 0,9155) od raných stádií hmyzu (5,82 g/kg). Dusíkaté látky se u všech druhů jedlého hmyzu pohybovaly v průměru okolo 68 %. Ani jeden druh hmyzu nevyhovoval hodnotě nižší než 200 mg purinů/100 g porce, která se používá jako mezní pro pacienty trpící dnou.

Abstract:

Gout, also known as „disease of kings“, was first identified 2640 B.C. It is a joint disease in which is imposed uric acid, whose level has long been raised in patients body for a long time. Uric acid is a waste product of purine metabolism, and adverse gout symptoms can be easily reduced by eating low purine foods. These foods include vegetables, fruits, eggs and dairy products. On the contrary, high purine foods include meat, offal, but uric acid levels could increase alcohol or sugared drinks too.Edible insects are one of the ways to ensure adequate human nutrition, as the population is growing every year, but at the same time the capacity to produce quality protein sources such as meat is limited. Except proteins, edible insects is also a good source of fats and some minerals.The aim of this thesis was to find out how many purine substances are found in edible insects and how is the purine content different from various stages of insects.Six species of edible insects were selected for analysis, whereas purines, uric acid and nitrogen contents were monitored in the early and late stages. The purine and uric acid content was determined by high performance liquid chromatography and the nitrogen content was determined by the Kjeldahl method.By laboratory analyzes was found that most of the purines were contained in the cricket, then the lesser mealworm and the least of the purines contained the mealworm and the cockroach Blaberus discoidalis. Total purine content in late stages (6,02 g/kg) was not significantly different (p = 0,9155) from early stage insects (5,82 g/kg). Nitrogenous substances in all edible insect species averaged around 68 %. Unfortunately, none of the insects was less than 200 mg of purine/100 g of portion, which is used as a limit for gout patients.

Klíčová slova

purinové látky, močová kyselina, kapalinová chromatografie, cvrček, potemník

Keywords

purine compounds, uric acid, liquid chromatography, cricket, mealworm

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Monika Sabolová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Výživa a potraviny / Výživa a potraviny