Spotřebitelské vnímání umělé inteligence v marketingové komunikaci značek

Filip Joza

Bakalářská práce

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou spotřebitelského vnímání umělé inteligence v marketingové komunikaci značek. Cílem práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají spotřebitelé k využívání nástrojů umělé inteligence, jaký vliv má jejich implementace na důvěru ke značkám a jaké faktory ovlivňují ochotu spotřebitelů se značkami prostřednictvím těchto technologií interagovat. Empirická část práce byla realizována prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření. Získaná data byla vyhodnocena pomocí deskriptivní statistiky, zejména výpočtu absolutních a relativních četností, aritmetického průměru a směrodatné odchylky u položek využívajících Likertovu škálu. Výsledky výzkumu ukázaly, že umělá inteligence je respondenty převážně vnímána jako běžná součást digitálního prostředí a je spojována s praktickými přínosy, jako je rychlost a dostupnost komunikace. Současně však byla identifikována určitá míra ambivalence, zejména v oblasti autenticity sdělení a ochrany osobních údajů. Důvěra ke značce není automatickým důsledkem využívání AI, ale je podmíněna transparentností, odpovědným zacházením s daty a zachováním možnosti lidského zásahu. Práce tak poskytuje doporučení pro efektivní a eticky ukotvenou implementaci AI nástrojů v marketingové praxi. Omezením výzkumu je struktura výzkumného souboru, který byl tvořen převážně mladší generací respondentů, což může ovlivňovat míru technologické otevřenosti a celkovou interpretaci výsledků. Pro budoucí výzkum se nabízí rozšíření vzorku o širší věkové spektrum a využití kombinace kvantitativních a kvalitativních metod.

Abstract:

This bachelor thesis focuses on the analysis of consumer perception of artificial intelligence in brand marketing communication. The aim of the thesis was to examine consumers’ attitudes toward the use of AI tools, to determine the impact of AI implementation on brand trust, and to identify the factors influencing consumers’ willingness to interact with brands using these technologies. The empirical part of the thesis was conducted through a quantitative questionnaire survey. The collected data were analyzed using descriptive statistical methods, including absolute and relative frequencies, arithmetic mean, and standard deviation for items measured on a Likert scale. The findings indicate that artificial intelligence is generally perceived as a common and natural component of the contemporary digital environment and is associated with practical benefits such as speed and availability of communication. At the same time, a certain degree of ambivalence was identified, particularly in relation to authenticity of communication and personal data protection. Trust in a brand is not an automatic consequence of AI usage; rather, it depends on transparency, responsible data handling, and the preservation of human involvement in communication processes. The thesis therefore provides practical recommendations for the effective and ethically grounded implementation of AI tools in marketing practice. The main limitation of the research lies in the structure of the research sample, which consisted predominantly of younger respondents. This may influence the level of technological openness and the overall interpretation of the results. Future research could expand the sample to include a broader age spectrum and combine quantitative and qualitative research approaches.

Klíčová slova

umělá inteligence, marketingová komunikace, důvěra ke značce, transparentnost, ochota interagovat, spotřebitelské vnímání, artificial intelligence, marketing communication, brand trust, transparency, willingness to interact, consumer perception

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 7. 2026
• Vedoucí: doc. PhDr. František Pollák, PhD.
• Oponent: Ing. Zuzana Lerchová

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Bakalářský studijní program / obor:
Podniková ekonomika / Podniková ekonomika