Ošetřovatelská péče o dětského pacienta se zrakovou vadou / strabismem

Tereza ŽLIČAŘOVÁ

Bakalářská práce

Nursing care for a child patient with visual ampairment - strabismus

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zrakovou vadou strabismem. Název této zrakové vady vznikl od slova strabidzein - šilhati, a to z řeckého původu. Český název pro tuto zrakovou vadu je šilhání. Pokud tato vada není v brzkém věku dítěte včas rozpoznána a diagnostikována, může v pozdějším věku dítěti způsobovat zdravotní komplikace. U opožděné léčby může zdravotní komplikace způsobovat i v dospělosti. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětského pacientka s touto diagnostikovanou vadou, a to především u hospitalizovaných dětí. Druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry vedukaci dětského pacienta s diagnostikovanou zrakovou vadou/ strabismem, a to především v rámci předoperační a pooperační péče u hospitalizovaných dětí. Třetím cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na psychické potřeby dětského pacienta se strabismem, a to tedy jednak u hospitalizovaných dětí v nemocnici a jednak u rodin s dětmi se strabismem. A posledním cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na sociální potřeby dětského pacienta se strabismem, a to také v případě hospitalizovaných dětí v nemocnici a zároveň vliv na sociální potřeby dítěte v rodinách. Výzkumná část byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, a to metodou dotazování v rodinách s dětmi se strabismem a s jejich rodiči a se sestrami pracujícími na oční klinice FN Brno na pracovišti Dětské nemocnice. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů. Sběr dat v rodinách byl proveden osobně nebo online a hloubkové rozhovory se sestrami proběhly osobně na oddělení v nemocnici. Výsledky byly zpracovány metodou tužka a papír do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v současné době je přístup v předoperační a pooperační péči velmi individuální a přizpůsoben potřebám dětských pacientů. Hospitalizace dětského pacienta se zákonným zástupcem nebo doprovodem se stává samozřejmostí dle možností oddělení. V rámci našeho setření bylo zjištěno, že specifika v rámci ošetřovatelské péče jsou nejvíce spojená s tím, že dítě po operaci nevidí, má zakryté jedno nebo obě oči. A zdravotnický personál se tak stává "očima" dítěte a veškerá péče se následně odvíjí od toho. Dále byly zmapovány úlohy sestry v edukaci dětského pacienta, kde bylo zjištěno, jak je důležité edukovat jednak dítě, dle jeho věku, ale podstatné je edukovat i rodiče. A díky tomu je celá hospitalizace zpravidla poklidnější, protože dostatek informací mají i rodiče a vzájemná spolupráce mezi nemocničním personálem a rodiči funguje. Dále bylo potvrzeno, že malé děti se strabismem nemají problém se začleněním do kolektivu, ani jim strabismus nedělá problém ve sportovních aktivitách. Žádné dítě v rozhovorech však nedělá sport na profesionální úrovni, zde možnost omezení nelze hodnotit. Dále bylo zjištěno, že mnohdy samotný strabismus a jeho diagnostiku snáší po psychické stránce hůře rodiče než samotné děti. A závěrem bylo zjištěno, že dětem z kompenzačních pomůcek dělá nejvíce obtíže používání okluzoru. Zde je potřeba další přizpůsobení této kompenzační pomůcky dětem tak, aby byla co nejvíce vyhovující a léčba byla účinná. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít k vytvoření edukačního letáku pro děti a jejich rodiče motivující je k nošení okluzoru, a i dalších kompenzačních pomůcek při strabismu. A to z důvodu, že právě v rodinách bylo zjištěno časté odmítání nošení okluzoru, anebo brýlí jako kompenzační pomůcky, popřípadě jejich sundávání.

Abstract:

This bachelor thesis deals with the nursing care of a pediatric patient with the visual impairment/ strabismus. The name of this visual defect is derived from the Greek word strabidzein - squint. The Czech name for this visual impairment is squint. If this defect is not detected and diagnosed early in a child's life, it can cause health complications later in his life. If treated late, it can cause health complications also in adulthood. The first aim of the bachelor thesis was to map the specifics of nursing care in a pediatric patient with this diagnosed defect, especially in hospitalized children. The second aim was to map the role of the nurse in the education of the pediatric patient with diagnosed visual impairment/ strabismus, especially in the preoperative and postoperative care of hospitalized children. The third aim was to map the impact of the disease on the psychological needs of pediatric patients with strabismus, both in hospitalised children and in families with children with strabismus. The final aim was to map the impact of the disease on the social needs of the pediatric patient with strabismus, also in the case of hospitalised children, as well as the impact on the social needs of the child's family. The research part of the study was created based on a qualitative investigation, using the method of interviewing families with children with strabismus and their parents and nurses working at the Eye Clinic of the Children's Hospital FN Brno. Data collection was carried out using in-depth interview technique. Data collection in families was conducted in person or online and in-depth interviews with nurses were conducted in person on the ward at the hospital. The results were processed using the pencil and paper method into categories and subcategories. The survey found that currently the approach in pre - and post-operative care is very individual and adapted to the needs of pediatric patients. Hospitalization of a pediatric patient with a legal representative or an attendant becomes a matter of course according to the possibilities of the department. In the course of our investigation, it was found that the specifics of nursing care are mostly related to the fact that the child cannot see, has one or both eyes covered after surgery. And medical staff becoming the "eyes" of the child and all care is then based on that. Furthermore, the roles of the nurse in the education of the pediatric patient were mapped, where it was found how important it is to educate the child according to his age, but it is also essential to educate the parents. And thanks to this, the whole hospitalization is usually calmer, because parents have enough information and the mutual cooperation between hospital staff and parents works. Furthermore, it was confirmed that young children with strabismus do not have problems with integration into the collective, neither does strabismus cause them problems in sports activities. However, no child in the interviews is doing the sport at a professional level, the possibility of restrictions cannot be assessed here. It has also been found that often the strabismus itself and its diagnosis are psychologically more difficult for parents to bear than for the children themselves. In the end, it was found that the children found it most difficult to use the occlusor among the compensatory aids. Here, further adaptation of this compensatory aid to the child is needed so that it is as suitable as possible and the treatment can be effective. The results obtained from the research can be used to create an educational leaflet for children and their parents motivating them to wear the occlusor and other compensatory aids for strabismus. The reason for this is that families were found to frequently refuse to wear an occlusor or glasses as a compensatory aid, or to take them off.

Klíčová slova

Dítě, zraková vada, strabismus, ošetřovatelský proces, edukace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 8. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Alena Machová

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Pediatrické ošetřovatelství / Pediatrické ošetřovatelství