Principy ochrany kulturní památky ve spoluvlastnictví

Mgr. Soňa Žižková

Bakalářská práce

The Principles of Cultural Monuments Protections in the case of ownerships

Anotace:

Kulturní památky, státem chráněná, nedílná součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství státu . Péče státu o kulturní památku zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné uplatnění kulturních památek. Nakládání s kulturní památkou je de lege lata upraveno na základě mezinárodních smluv a vnitrostátních zákonů, především zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, na který navazují, případně z něho vycházejí další zákony, vyhlášky, prováděcí nařízení. Cílem práce je zhodnotit pomocí analýzy současnou praxi a na praktických ukázkách demonstrovat zákonné postupy, kterými jsou vlastníci (spoluvlastníci) vázáni při užívání a obnově kulturních památek. Rozebrat tuto problematiku z hlediska občanského práva hmotného, s ohledem na výklad vlastnictví x spoluvlastnictví, a z hlediska správního práva, tedy z hlediska přímého působení orgánů státní správy, kterým jsou tyto vázány při dodržování principů ochrany kulturních památek. Dále se zaměřit na možnosti financování obnovy kulturních památek, které nabízí čerpání fondů EU, státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků, případně uvést další možnosti financování přímého a nepřímého. Analyzovat jednotlivé druhy dotací a grantů z hlediska dostupnosti pro jednotlivé vlastníky nebo spoluvlastníky kulturních památek, včetně možností, které má stát, který v tomto případě (jako vlastník nebo spoluvlastník kulturní památky) vystupuje jako právnická osoba, a to se všemi právy a povinnostmi. Na závěr pak zhodnotit, zda je možné na základě současné právní úpravy úspěšně realizovat nejen výkon vlastnického a spoluvlastnického práva u kulturních památek, včetně udržení kulturní památky v ekonomicky udržitelném stavu, ale též zhodnotit, zda i jednotlivé právní normy, regulující a upravující tuto problematiku, na sebe bez problémů navazují, případně zda jsou využívány. A to opět z pohledu práva občanského versus práva správního. Na dvou případech z praxe zhodnotit přístup jednotlivých vlastníků, možnosti, které současná právní úprava umožňuje při nakládání s kulturními památkami. Na závěr pak poznatky z praxe shrnout a pokusit se vyvodit návrhy optimálního řešení, formulovat návrhy pozitivní motivace vlastníků a spoluvlastníků památek, které povedou k praktickému využití a bezchybně prováděné údržbě a obnově kulturních památek, bez ohledu zda je vlastník jediný, nebo se jedná o spoluvlastnictví fyzických osob, právnických osob, nebo státu.

Abstract:

This study investigates the principle issues involved protecting cultural heritage sites that are co-owned by physical or legal persons. The objective of this work is to evaluate current practices by analysing case examples, which illustrate the legal procedures that bind owners (co-owners) operating and revitalising cultural heritage sites, examining the issue from the standpoint of civil property law with regard to the definition of ownership and co-ownership and from the standpoint of administrative law. In particular, the direct activities of the governing bodies bound by these laws while acting according to the required standards of cultural heritage site protection. Further, to focus on the possibilities of cultural heritage site revitalisation funding through the use of EU funds, state and regional self administrative territory budgets and other direct and indirect possibilities of financing. Analysing individual types of subsidies and grants on the basis of their accessibility by individual owners or co-owners of cultural heritage sites, including the possibilities available to the state, which in this case (as the owner or co-owner of a cultural heritage site) functions as a corporate body subject to all applicable rights and responsibilities. In conclusion, this work assesses the feasibility of not only the successful application of ownership and co-ownership law with regard to cultural heritage sites including their economic viability under current legislation but also examines if the individual legal norms regulating and defining this issue are not in conflict with one another and applied where relevant. Again, viewed from the standpoint of civil law versus administrative law and based on two case examples evaluating the approach of individual owners and the possibilities available to them in the course of managing cultural heritage sites. Finally, to summarise the findings of this practical experience and attempt to derive proposals for optimal solutions, to formulate the positive motivational suggestions by owners and co-owners of cultural heritage sites that could lead to their practical application and result in unerring cultural heritage site maintenance and revitalisation performance regardless if the site is owned by single or multiple physical persons or corporate bodies or the state. This study is divided into three chapters, the first chapter describes the current legal norms pertaining to cultural heritage sites based on national cultural heritage site management legislation, defines what categorises a site as a cultural heritage monument and briefly summarises the history of cultural heritage management in Czech territories. Further described are both the structural and technical conditions of cultural heritage sites as well as their status of ownership and additional uses with descriptions of actions taken by their management for their repair and renewal. The second chapter investigates in detail the question of cultural heritage site ownership and co-ownership from the viewpoint of civil property law and administrative law. The issues involved in project preparation procedure and independent cultural heritage site renewal are examined in detail. The third chapter identifies the subsidies and grants available for cultural heritage site renewal, the subsidies available at the municipal, regional, national (Ministry of Culture) and EU levels. A case example from each level is cited with an evaluation of accessibility by owners of cultural heritage sites. The conclusion is dedicated to an assessment of current legal norms, the interoperability of civil and administrative law. It also provides suggestions for legislative amendments to cultural heritage management legislation and recommendations for owners of cultural heritage sites on how to manage them in accordance with both of these branches of legislation.

Klíčová slova

Kulturní památky, vlastnictví, spoluvlastnictví, Národní památkový ústav, zákon o státní památkové péči, granty, dotace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 6. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 9. 2012
• Vedoucí: JUDr. Jana Jurníková, Ph.D.
• Oponent: JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Veřejná správa