Covid-19 pandemic and it's impact on the state budget in Czechia

Solomon Kojo Miah

Diplomová práce

Pandemie Covid-19 a její dopad na státní rozpočet v České republice

Anotace:

Bezprecedentním hnacím motorem ekonomických událostí roku 2020 byl paradoxně neekonomický jev – virus COVID-19. K překonání tohoto nepříznivého období hledaly a stále hledají veřejné politiky na celém světě různé podpůrné programy. Na jedné straně taková schémata zahrnují omezení hospodářské činnosti, aby se zabránilo šíření viru; na druhé straně představují zátěž v podobě výpadku veřejných příjmů a zároveň zátěž v podobě zvýšení veřejných výdajů. Na základě dat o veřejných příjmech a výdajích se proto tento příspěvek snaží zachytit povahu a rozsah dopadu pandemií na veřejné příjmy, zejména daně, ve střednědobém období 2000-2022 ve Visegrádské čtyřce (V4). Zjištění z této studie odhalila, že COVID-19 negativně ovlivnil státní rozpočet České republiky a tříčlenných zemí Visegrádu. Různá administrativní a podpůrná opatření zavedená během vypuknutí pandemie podstatně zvýšila vládní výdaje v rámci Visegrádské čtyřky ve snaze vlády poskytnout podporu a pobídky občanům a podnikům. Jednotlivé vládní výdaje, jako jsou náhrady zaměstnancům, investiční granty, platby dotací a sociální dávky, zvýšily celkové vládní výdaje, což mělo za následek obrovské rozpočtové deficity v roce 2020. Tvorba příjmů pro většinu visegrádské skupiny byla během krizí značně ovlivněna různými daňovými pobídkami a úlevy poskytované během pandemie. Regresní zjištění panelu opět naznačovala, že rozpočtové deficity v zemích Visegrádské skupiny se během vypuknutí pandemie zvýšily o 3,335 % HDP. To lze přičíst různým fiskálním opatřením a ekonomické dynamice vyvolané pandemií. Vlády po celém světě zavedly bezprecedentní balíčky fiskálních stimulů v reakci na hospodářský pokles způsobený COVID-19. Tato opatření, včetně zvýšených výdajů na zdravotní péči, přímé finanční pomoci jednotlivcům a firmám a infrastrukturních projektů, mohla přispět ke zvýšení rozpočtového deficitu.

Abstract:

Bezprecedentním hnacím motorem ekonomických událostí roku 2020 byl paradoxně neekonomický jev – virus COVID-19. K překonání tohoto nepříznivého období hledaly a stále hledají veřejné politiky na celém světě různé podpůrné programy. Na jedné straně taková schémata zahrnují omezení hospodářské činnosti, aby se zabránilo šíření viru; na druhé straně představují zátěž v podobě výpadku veřejných příjmů a zároveň zátěž v podobě zvýšení veřejných výdajů. Na základě dat o veřejných příjmech a výdajích se proto tento příspěvek snaží zachytit povahu a rozsah dopadu pandemií na veřejné příjmy, zejména daně, ve střednědobém období 2000-2022 ve Visegrádské čtyřce (V4). Zjištění z této studie odhalila, že COVID-19 negativně ovlivnil státní rozpočet České republiky a tříčlenných zemí Visegrádu. Různá administrativní a podpůrná opatření zavedená během vypuknutí pandemie podstatně zvýšila vládní výdaje v rámci Visegrádské čtyřky ve snaze vlády poskytnout podporu a pobídky občanům a podnikům. Jednotlivé vládní výdaje, jako jsou náhrady zaměstnancům, investiční granty, platby dotací a sociální dávky, zvýšily celkové vládní výdaje, což mělo za následek obrovské rozpočtové deficity v roce 2020. Tvorba příjmů pro většinu visegrádské skupiny byla během krizí značně ovlivněna různými daňovými pobídkami a úlevy poskytované během pandemie. Regresní zjištění panelu opět naznačovala, že rozpočtové deficity v zemích Visegrádské skupiny se během vypuknutí pandemie zvýšily o 3,335 % HDP. To lze přičíst různým fiskálním opatřením a ekonomické dynamice vyvolané pandemií. Vlády po celém světě zavedly bezprecedentní balíčky fiskálních stimulů v reakci na hospodářský pokles způsobený COVID-19. Tato opatření, včetně zvýšených výdajů na zdravotní péči, přímé finanční pomoci jednotlivcům a firmám a infrastrukturních projektů, mohla přispět ke zvýšení rozpočtového deficitu.

Klíčová slova

daňové příjmy, nedaňové příjmy, rozpočtový schodek, služba Nejvyššího auditu, celkové vládní výdaje, COVID-19, daň z příjmu právnických osob, rozpočtový přebytek, Visegrádská čtyřka, daňová struktura, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty

Keywords

daňové příjmy, nedaňové příjmy, celkové vládní výdaje, rozpočtový schodek, rozpočtový přebytek, služba Nejvyššího auditu, daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty, Visegrádská čtyřka, daňová struktura, COVID-19

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 6. 2024
• Vedoucí: Mgr. Ing. Lucie Formanová, Ph.D.
• Oponent: Michal Mádr, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Magisterský studijní program / obor / specializace:
Economics and Management / Business Economics and Management / Evropská studia AJ