Jména osob v německých pohádkách a jejich české ekvivalenty

Arabella KALIS

Bakalářská práce

Personal names in German fairy tales and their Czech equivalents

Abstract:

This undergraduate thesis examines the translation of proper names, especially the speaking names found in the Grimm's Fairy Tales. It deals not only with the distinction between proper and common Names but also with the way of their translation. The main purpose of this thesis is then to explain what is important in translations and how it overlaps with linguistic theory. The research was then based on comparisons of the proper Names used in german originals and those found in contemporary Czech translation. The motivation and word formation was investigated in each proper name and in some cases also the etymology was implemented. Part of analysis of both translations consisted of researching the meaning, connotations and the functions of individual proper Names. One of the greatest challenges in translations is the difference in the use of individual word-forming elements in Czech and German. However, these difficulties also open options for new and creative ways of translation, which may often result in the translation being even better than the original.

Abstract:

Práce zkoumá překlady vlastních, zejména tzv. mluvících jmen v pohádkách bratří Grimmů. Řeší nejen problematiku rozlišení jmen obecných a vlastních, ale také - a zejména - způsob jejich překladu. Je vůbec možné a vhodné vlastní jména překládat? A dají se přitom nějak využít teoretické znalosti z onomastiky, lexikologie a morfologie? Obecným cílem práce je tudíž přiblížit na konkrétním příkladě vlastních jmen komplexnost překladatelské praxe, neboli - jinými slovy - ukázat, na co vše je třeba při překladu dbát a jakým způsobem se překladatelství prolíná s lingvistickou teorií. Vlastní výzkum spočíval ve vzájemném srovnání použitých vlastních jmen v německém originálu a ve stávajících českých překladech. Není přitom bez zajímavosti, že za celou dobu existence tohoto klasického díla německé literatury vznikly pouze dva překlady do češtiny - první do Heleny Helceletové z roku 1961, druhý pak od Jitky Fučíkové z roku 1988. U každého vlastního jména byla zjišťována jeho motivace a slovotvorba. V odůvodněných případech byla ještě doplněna etymologie, aby byly zřejmé i dnes již neznámé či nepoužívané významy těchto slov. Všechna tato zjištění mohou a mají nacházet svůj odraz v překladu jména. Součástí analýzy obou překladů bylo též sledování významu, motivace, konotace a funkce jednotlivých vlastních jmen. V neposlední řadě byly oba překlady posuzovány a vzájemně porovnány z hlediska druhu a míry ekvivalence. Jedním z největších problémů pro překladatele představuje diference v použití jednotlivých slovotvorných prvků v češtině a němčině. Právě slovotvorba tak bývá pro překlad novotvarů nejčastější překážkou (např. vypouštění některých sémantických prvků při překladu německého kompozita pomocí českého derivátu). Tento problém však zároveň nabízí šanci pro nová tvůrčí řešení, díky nimž se nakonec může stát překlad lepším než samotný originál. Vzájemné srovnání postupu obou překladatelek odkazuje jak na dobu, v níž svůj překlad vytvořily, tak i na odlišné vnímání původního německého textu. Oba překlady tak názorně dokládají, že každý překladatel může vytvořit de facto nové dílo. Proto je také důležité uchovávat jednotlivé varianty děl cizí literatury od různých překladatelů.

Klíčová slova

lexikologie, onomastika, translatologie, pohádky bratří Grimmů

Jazyk práce: němčina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2019

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Hana Menclová, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta pedagogická

Bakalářský studijní program / obor:
Specializace v pedagogice / Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání