Zátěžové situace, zvládání stresu a syndrom vyhoření v kontextu pedagogické práce ve výchovném ústavu

Mgr. et Mgr. Bc. Ondřej Alexandr KRONIKA

Disertační práce

STRESSFUL SITUATIONS, STRESS MANAGING AND BURNOUT SYNDROME IN THE CONTEXT OF PEDAGOGICAL WORK IN EDUCATIONAL INSTITUTION

Anotace:

Disertace sleduje zkušenosti vychovatelů a vychovatelek výchovných ústavů v kontextech stresu (až burnoutu) a jeho zvládání společně s emočním prožíváním a s profesní motivací. Data jsou pomocí kvalitativního designu získána od sedmi vychovatelů polostrukturovaným rozhovorem a interpretována v analytickém příběhu. Výzkumná zjištění nabízí i interpretace projektivních technik vyhotovených probandy (Warteggův kresebný test, Test dvaceti vět a profesní koláž). Zjištění se vztahují ke stěžejním sledovaným oblastem: profesní motivace a stres včetně symptomatiky burnoutu, emoční prožívání a odolnost včetně strategií zvládání zátěže vychovatelů. Z nich lze shrnout následující. Zátěžové situace popisují vychovatelé vůči klientům (ve vztahu k jejich minulosti i k jejich problematickému chování), vůči kolegům, nadřízeným a profesionálům mimo ústavní péči, s nimiž spolupracují. Palčivou oblastí je reflektovaný nepoměr pravomocí vychovatele a práv klientů. Zmiňované oblasti mohou vyústit v symptomatiku burnoutu. Výzkum mapuje konkrétní stresové situace doprovázené strachem, bezmocí, hněvem, smutkem, zklamáním, zhnusením, opovržením, vinou a hanbou. Odolnost, motivaci a kladný vztah k profesi posilují zejména pozitivní emoce jakými jsou úleva, soucit, radost, hrdost, dojetí, něha a vděk. Se zvládáním zátěže a s pozitivním vztahem k profesi souvisí emoční inteligence, empatie, stabilita, frustrační tolerance, optimismus, perfekcionismus a trpělivost vychovatele. Pro zvládání stresu je významná sebereflexe a vědomí vlastních schopností vychovatele, také profesní zkušenosti a osobní vývoj. Časem vychovatel může získat nadhled a vyšší frustrační toleranci. Rizikem jsou opačné trendy a další působení ústavní péče na změny vychovatelova chování například v jeho komunikaci a citlivosti na méně problematické projevy druhých a podobně. Vztahy s klienty podporuje autenticita, transparentnost vychovatele i schopnost držet si hranice. Užitečný se zdá humor, včetně černého (posiluje sounáležitost a bagatelizuje zátěž). Za určitých okolností se jako funkční jeví inklinace k cynismu a sarkasmu, který má potenciál umenšit problematické chování klientů. Konflikty s klienty lze zvládat ignorací, okřiknutím a asertivní výbavou vychovatele. Vulgarismy od vychovatele mohou sloužit jako varování. V případech pociťované nezbytnosti se lze uchýlit k fyzické intervenci za účelem ochrany zdraví. Ke zvládání stresu vychovatelům slouží coping (včetně malcopingu) a zásady psychohygieny. Sociální opora zahrnuje vztahy pracovní i mimopracovní. Kolegové nabízí podporu například intervizí a sounáležitostí budovanou obdobnými hodnotami a zkušenostmi. Významnou strategii zvládání představuje schopnost hledat a vytvářet smysluplné momenty v profesi. Smysl profese je spojený s transcendentními tématy (víra v Boha, v lidské dobro), s vědomím pozitivního vlivu na klienty a s inspirací klientů vlastní osobou. Smysl lze nalézat v pozitivních profesních zkušenostech i v optimistických představách o budoucnu spojených se schopností vidět v klientech potenciál. Je-li vychovatel přesvědčený o nenapravitelnosti klienta, lze smysluplnost nalézat ve funkcích ústavní péče, to jest v ochraně společnosti (před problematickým klientem) i klienta samotného (mírněním projevů rizikového chování). Vychovatelům se osvědčuje zvědomování drobných úspěchů a radost z maličkostí. Zdrojové jsou funkční vztahy s klienty. Patrné jsou průniky profesních salutorů a motivace. Významná se jeví vychovatelova motivace pracovat s mladistvými a orientace na pomáhající profese. Zásadní může být inklinace k prostředí etopedie a sociální patologie posilněná předchozími

Anotace:

profesními zkušenostmi a vzděláváním. Vliv na rozhodnutí vykonávat profesi může mít i vlastní nelehká životní epizoda. V motivaci i v oblasti zvládání stresu je nezanedbatelné množství přímé práce, dovolené a flexibilita pracovní doby. V ústavní péči je motivující i výše mzdy.

Abstract:

The dissertation traces the experiences of male and female educators in the context of stress (even burnout), its management together with emotional experience and professional motivation. Using a qualitative design, data are collected from seven educators through semi-structured interviews and interpreted in an analytic narrative. The research findings are also offered through the interpretation of projective techniques completed by the probands (Wartegg Drawing Test, Twenty Sentence Test and Professional Collage). The findings relate to the core areas of study: professional motivation and stress including symptoms of burnout, emotional experience and resilience including educators' coping strategies. These can be summarised as follows. Stressful situations are described by educators towards clients (in relation to their past and problematic behaviour), colleagues, supervisors and professionals outside of residential care with whom they work. A pressing area is the reflected disparity between the powers of the educator and the rights of the clients. These areas can result in symptoms of burnout. The research maps specific stressful situations accompanied by fear, helplessness, anger, sadness, disappointment, disgust, contempt, guilt and shame. Resilience, motivation and a positive attitude towards the profession are enhanced by positive emotions such as relief, compassion, joy, pride, emotion, tenderness and gratitude. Emotional intelligence, empathy, stability, frustration tolerance, optimism, perfectionism and patience of the educator are related to coping with stress and positive attitude towards the profession. Self-reflection and awareness of the educator's own abilities, as well as professional experience and personal development, are important for stress management. Over time, the educator can gain perspective and a higher frustration tolerance. There is a risk of reverse trends and other effects of institutional care on changes in the educator's behaviour, e.g. in his communication and sensitivity to less problematic expressions of others, etc. Relationships with clients are fostered by authenticity, transparency of the educator and the ability to keep boundaries. Humour, including black humour (reinforces belonging and downplays the burden) seems to be useful. In some circumstances, a tendency towards cynicism and sarcasm appears to be functional and has the potential to diminish problematic client behaviour. Conflicts with clients can be managed by ignoring, shouting down, and assertive educator´s equipment. Vulgarities from the educator can serve as a warning. In cases of perceived necessity, physical intervention may be resorted to in order to protect health. Coping (including malcoping) and the principles of psychological hygiene are used to manage stress. Social support includes both work and non-work relationships. Colleagues offer support e.g. through interviewing and belonging built by similar values and experiences. The ability to seek and create meaningful moments in the profession is an important coping strategy. The meaning of the profession is connected with transcendent themes (faith in God, in human goodness), with the awareness of the positive influence on clients and with the inspiration of clients by their own person. Meaning can be found in positive professional experiences as well as in optimistic ideas about the future connected with the ability to see the potential in clients. If the educator is convinced of the incorrigibility of the client, meaningfulness can be found in the functions of institutional care, i.e., protecting society (from the problematic client) and the client himself (by moderating the manifestations of risky behaviour). Educators are good at acknowledging small successes and enjoying the little things. Functional relationships with clients are a resource. Intersections of professional salutators and motivation are evident.

Klíčová slova

Pracovní zátěž vychovatele, náročné situace v ústavní péči, zvládací strategie, motivace vychovatele, emoce vychovatele, Warteggův kresebný test, Test dvaceti vět, tematická koláž

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 9. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Yvona Mazehóová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Pedagogická psychologie