Zkušenost péče o sourozence s mentálním postižením

Bc. Jitka Mejstříková

Bakalářská práce

Care of the Sibling with Intellectual Disability

Anotace:

Výzkum je zaměřený na dospělé sourozence osob s mentálním postižením, kteří přijali primární péči o svého sourozence. Cílem výzkumu bylo popsat proces přijetí péče i vliv péče na život zdravého sourozence. Výzkumu se zúčastnilo 5 žen ve věku 31 - 63 let, se kterými bylo vedeno polostrukturované interview. Se-braná data byla analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy a následně kategorizována. Z výsledků vyplývá, že na proces přijetí péče o sourozence má významný vliv přání rodičů a také rodičovský vzor, dále pocit zodpovědnosti za sourozence s mentálním postižením, jeho přání a vztah mezi oběma sourozenci. Sourozenci uvádějí některá omezení a problémy spjaté s péčí, například vysoké časové a finanční nároky, negativní reakce okolí či pocity bezvýchodnosti a izolace. Někteří však uvádějí i přínosy péče – sociální ocenění, sebe-ocenění, osobnostní růst i fyzický odpočinek. Sourozenci jmenují také některé negativní důsledky péče pro život partnerů, zatímco život jejich vlastních dětí péče nijak významně neovlivnila. Vzhledem k tomu, že péče o sourozence s mentálním postižením byla dosud zkoumána spíše v hypotetické rovině budoucí péče, nikoliv však z pohledu sourozenců, kteří tuto péči již přijali, přinesl výzkum některé nové poznatky, které je možné aplikovat především v oblasti práce s rodinami osob s mentálním postižením.

Abstract:

The present study focuses on adult individuals whose siblings are intellectually disabled, and who have become primary care-givers of their siblings. The aim of the research was to describe the process with which care is accepted, as well as the influence of care-giving on the life of the healthy siblings. 5 women, between 31 and 63 years old, participated in the study and answered questions in a semi-structured interview. Obtained data were subsequently analysed using the interpretive phenomenological analysis, and categorized. Results indicate that the significant influences on acceptance of care-giving are parental de-mands (nebo wishes, ale to se mi nepozdává) as well as parental role models, also feeling of personal re-sponsibility for a disabled sibling, their demands/wishes, and nature of the relationship between siblings. Siblings present some of the difficulties and limitations linked to care-giving, such as high financial and time investment, negative response from others, or feelings of hopelessness and isolation. Some, however, also mention benefits – social appraisal, self-appraisal, personal growth, and physical relaxation. Siblings also mention some of the negative consequences of care-giving on their partner’s lives, while lives of their own children are not substantially affected. Considering that taking care of an intellectually disabled sibling has so far been examined on a largely hypothetical level of future care-giving, rather than from a perspective of the siblings who have already accepted such care, this research provides new findings which may be applied first and foremost when working with families of intellectually disabled individuals.

Klíčová slova

mentální postižení, dospělý sourozenec, péče, intellectual disability, adult sibling, care-giving

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 6. 2014
• Vedoucí: PhDr. Jan Vančura, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Aleš Neusar

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Bakalářský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie