Algoritmické rozhodování orgánů veřejné moci

Mgr. Eva Fialová, Ph.D., LL.M.

Rigorózní práce

Algorithmic decision making of public authorities

Anotace:

Algoritmus nahrazuje činnosti, které byly dříve vykonávány člověkem. Jednou z těchto činností je i rozhodování na základě algoritmu. Algoritmické rozhodování je v současnosti využíváno i orgány veřejné moci. Důvodem využívání algoritmického rozhodování je nejen jeho rychlost, ale také důvěra v objektivitu. Domněnka, že algoritmické rozhodování je objektivní, se nezakládá na pravdě, neboť algoritmus rozhoduje je základě předem specifikovaných kritérií a hodnot. Tato kritéria a hodnoty jsou zvoleny člověkem, který může mezi předdefinovaná kritéria zařadit i kritéria, jež se shodují s jeho předsudky a předpojatostí. Neboť je však algoritmické rozhodování zdánlivě objektivní, nemusí být výše uvedená předpojatost zřejmá, jak orgánům veřejné moci, tak ani jednotlivcům, kteří jsou rozhodnutím dotčeni. Algoritmické rozhodování orgánů veřejné moci může zasáhnout do lidských práv, zejména do práva nebýt diskriminován, práva na spravedlivý proces, či do práva na ochranu soukromí.

Abstract:

Algorithms are replacing activities that have previously been performed by humans. One of these activities is decision making based on algorithms. Algorithmic decision making is nowadays being used by public authorities to increase speed and efficiency of decision making, and because of its presumed objectivity. However, the assumption of objectivity fails, since the algorithm decides according to pre-specified criteria and values. These criteria and values are selected by humans who may include among the predefined criteria the criteria that corresponds to their prejudices and preconceptions. Because of the presumed objectivity, the bias included in the algorithmic decision making may be apparent neither to the public authorities, nor to individuals concerned by the decision. The algorithmic decision by public authorities can therefore cause interference in human rights, mainly with the right not to be discriminated, the right to a fair trial and the right to privacy.

Klíčová slova

algoritmus, diskriminace, dohled, lidská práva, právo na ochranu soukromí, rozhodování, spravedlivý proces, trestní řízení

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 10. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 2. 2017
• Oponent: doc. JUDr. Tomáš Sobek, Ph.D., doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo