Vybrané aspekty podnikatelského prostředí, kulturní specifika a formování mezinárodní institucionální komparativní výhody Jižní Koreje - vzájemné souvislosti

Martina Šípková

Disertační práce

Selected Aspects of Business Environment, Cultural Specifics and the Formation of International Institutional Comparative Advantage of South Korea – Mutual Relationships

Anotace:

Jako základními zkoumanými problémy se práce zabývá historicko-socio-kulturním kontextem korejské politické ekonomie a jeho formujícím vlivem a dopady na podstatné aspekty korejského podnikatelského prostředí. Práce věnuje značný prostor specifickým korejským podnikatelským organizačním strukturám -- čäbolům - a uplatnění paradigmatu korejské formy racionality při reinterpretaci reformy korejské ekonomiky následující po Asijské měnové krizi v roce 1997. Stěžejní část práce představuje rozbor korejské politické ekonomie z pohledu formování její mezinárodní institucionální komparativní výhody, prostřednictvím níž jsou kulturní vlivy dovedeny až do způsobu, jímž se spolupodílejí na formování komoditní struktury korejského mezinárodního obchodu a korejského patentového specializačního profilu. Těžiště a rovněž významný přínos práce spočívá zejména v hledání vzájemných vazeb a souvislostí mezi zmiňovanými jevy. Výsledky práce dokumentují, že korejská socio-kulturní specifika stále významně ovlivňují podobu korejského podnikatelského prostředí a místní formy kapitalismu. Přetrvávající existence a úspěšnost čäbolů v současné korejské ekonomice dokazuje, že socio-ekonomicko-kulturní zdroje jejich existence se dosud nevyčerpaly, přestože od postkrizové reformy se v korejském prostředí jako novodobý fenomén stále více prosazují velké organizace podobného typu, jejichž firemní řízení je však založeno na obvyklých západních principech. Aplikace východní formy racionality na postkrizovou reformu ukazuje, že tato reforma byla založena na západním paradigmatu zohledňujícím ideální liberální formu anglo-amerického kapitalismu a řízení krize tak bylo etnocentrické. Z pohledu institucionální komparativní výhody práce konstatuje, že Jižní Koreu lze charakterizoval jako skupinově koordinovanou tržní ekonomiku, v níž hrají zásadní úlohu vazby mezi jednotlivými aktéry politické ekonomie, s prvky liberálně koordinovaných tržních ekonomik, přičemž hlavní koordinační mechanismus korejské politické ekonomie představují husté sítě socio-ekonomických vztahů vysoce partikularistické povahy vycházející z korejských socio-kulturních specifik. Toto uspořádání vybavuje korejské firmy lépe pro inkrementálně-inovační produkční strategie, avšak tzv. korejská "mobilizační kultura" a další specifické organizační principy a rysy firemní kultury rovněž dávají korejským firmám výhodu v některých radikálně-inovativních oborech.

Abstract:

This thesis deals with historical and socio-cultural context of Korean political economy and its relationships with important aspects of Korean business environment. The work dedicates significant space to chaebols as specific business organizational structures and the application of Korean paradigm of rationality to the reform following 1997 International Monetary and Financial Crisis. The main part of the thesis focuses on the analysis of Korean political economy from the viewpoint of its institutional comparative advantage, through which Korean cultural characteristics influence commodity structure of Korean international trade and Korea's patent specialisation profile. The main contribution of the thesis lies in its effort to document mutual relationships and links among various aspects of Korean political economy. The findings of the thesis show that Korea's socio-cultural characteristics still represent an important factor influencing Korean business environment and local form of capitalism. The continuing existence and success of chaebols in current economy implies that the socio-cultural and economic sources of their existence still prevail despite the increasing number of conglomerates of non-chaebol types operating in Korea since post-crisis reform. The application of "Eastern paradigm" to the post-crisis reform reveals that the reform was based on "Western paradigm" of highly liberal Anglo-American form of capitalism and crisis management was thus ethnocentrically biased. Regarding the institutional comparative advantage, the thesis concludes Korea can be regarded as a group coordinated market economy where mutual links among various agents of its political economy are of outmost importance, with some aspects of liberal market economies. The main coordination mechanism of Korean political economy can be characterised as thick networks of highly particularistic socio-economic relationships based on Korean socio-cultural characteristics. This institutional and socio-cultural set up provides Korean companies with capacities that favour companies'preference of incremental innovation production strategies. However, Korean "mobilizational culture" along with other specific organizational principles and socio-cultural features of Korean corporate culture also provide Korean firms with advantages in some radical innovation fields.

Klíčová slova

politická ekonomie, čäboly, socio-kulturní rysy, Jižní Korea, institucionální komparativní výhoda

Keywords

institutional comparative advantage, political economy, Socio-cultural aspects, South Korea, chaebols

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 9. 2004

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 9. 2011
• Vedoucí: Miroslava Zamykalová
• Oponent: Emílie Kalínská, Zuzana Lehmannová, Tomáš Horák

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doktorský studijní program / obor:
Mezinárodní ekonomické vztahy / Mezinárodní ekonomické vztahy