Perspektivy reintrodukce lipana podhorního (Thymallus thymallus) do volných vod

MSc. Mladen AVRAMOVIC

Disertační práce

Perspectives of reintroduction of European grayling (Thymallus thymallus) into open waters

Abstract:

This thesis presents work that explores how to reintroduce European grayling (Thymallus thymallus) into open waters and describes the main current challenges related to this process. The functional grayling populations that reproduce naturally are practically absent in the Czech Republic, and the main management activity to counter this situation is represented by restocking programmes. Their low effectiveness was described by several previous studies and addressed stocking failures mainly due to substantial fitness decline in long-reared grayling, a characteristic often observed in salmonids. However, studies in this thesis are inspired by the critical necessity to develop successful stocking practices, especially from the conservational biology and fisheries management aspects, as well as a reaction to the frequent requests perceived by angler associations for restocking this keystone management species. In accordance with findings of numerous reared-related traits in cultured graylings, our study on 2+-year-old graylings brought insights into these deficits through the eco-physiological background. Concerningly, their low lipid reserves were detected six months after stocking, further strengthening the findings of low adaptation of this age category. The study explained the connection of feeding divergence between reared and wild grayling and loss of adiposity under natural level, thus strongly doubts the suitability of stocking material of this age. Fish that were under a stable feeding regime with artificial food could not respond to the environmental challenges optimally, performing intensive migrations and exposing themselves to predators by risky feeding. However, the tested mass stocking with European grayling advanced fry was key research that significantly strengthened the weak population in experimental stretches. The same study brings valuable long-term evaluation of the E. grayling reintroduction program in the natural streams. It represents a promising rearing practice on natural food in open ponds with significant post-stocking success, where the fry exhibited great growth dynamics in the wild environment. Overall, it represents a promising rearing practice on natural food in open ponds with significant post-stocking success that fishery managers should consider. Along with the relatively easy marking with Alizarine Red S, the monitoring program is feasible for broad types of participants in evaluating stocking success. Such a possibility enables more precise monitoring and, at the same time, increases the source of significant information that has been scarce for the scientific community. Additionally, this thesis provided clear reasons for managers to dispute the stocking practice with long-reared brood fish before the spawning period because it failed to validate its appropriateness in terms of total recaptured fish and their ability to spawn naturally in the wild. These studies synthesize comprehensive knowledge of stocking success with various categories, which is discussed to cover aspects of fishery ecology and management and the conservational biology of E. grayling. Therefore, the knowledge described in this thesis can be an important base for the reintroduction management of European grayling that would sustain an appropriate grayling population size and contribute to overall fisheries management knowledge.

Abstract:

Tato disertační práce se zabývá zkoumáním možností, jak úspěšně vysazovat lipana podhorního (Thymallus thymallus) do volných vod, a popisuje hlavní současné výzvy spojené s tímto procesem. V České republice již prakticky neexistují funkční populace lipanů podhorních, které se přirozeně rozmnožují. Hlavní současná opatření pro podporu tohoto druhu ve volných vodách spočívají v realizaci vysazovacích programů. V řadě studií však byla popsána nízká účinnost aktuálních zarybňovacích přístupů založených nejčastěji na vysazování násad odchovaných v umělých chovech, které po vysazení do přírodních toků vykazují, podobně jako je tomu obecně u uměle odchovaných jedinců různých druhů lososovitých ryb, velmi nízkou adaptabilitu. Cílem studií zařazených do této práce je poukázat na nevhodnost aktuálních zarybňovacích postupů a doporučit rybářské praxi potenciálně úspěšnější postupy pro podporu tohoto druhu ve volných vodách. V souladu se zjištěními týkající se problematické adaptability uměle odchovaných lipanů ve volných vodách přinesla naše studie dlouhodobý pohled do fyziologie vysazených ryb ? konkrétně dvouletých jedinců odchovaných v podmínkách umělého chovu. Šest měsíců po vysazení byly u zpětně odlovených jedinců zjištěny nízké lipidové zásoby a take významné rozdíly ve složení potravy vysazených a původních volně žijících jedinců. Vysazení jedinci nedokázali optimálně reagovat na environmentální výzvy, vykazovali intenzivní, zejména poproudové, migrace a vystavovali se predátorům rizikovým chováním při hledání potravy. Tato zjištění potvrdila předpoklady o nízké schopnosti dlouhodobě uměle chovaných násad lipana podhorního adaptovat se na podmínky přírodního toku a poukázala na nevhodnost zarybňování volných vod tímto typem násad. Velmi slibné výsledky týkající se podpory výskytu lipana ve volných vodách přinesl experiment testující efekt hromadného vysazení jeho rychleného (přibližně dva měsíce starého) plůdku odchovaného v rybničním prostředí pouze na přirozené potravě v letním období do tří různých toků. V experimentálních úsecích bylo pozorováno významné posílení zastoupení lipana v rybím společenstvu, intenzivní růst vysazených jedinců a také jejich relativně úspěšné přezimování. Pozornost byla věnována posuzování vhodnosti podmínek pro úspěšné přežití vysazených jedinců. Studie přináší doporučení vyhnout se vysazování do stanovišť s vysokými a proměnlivými průtokovými režimy a upřednostnit heterogenní stanoviště bohatá na proudné úseky I klidové zóny s úkryty, což má zajistit dlouhodobou přítomnost vysazených jedinců v zarybňovaných lokalitách. Vysazování extenzivně odchovaného rychleného plůdku lipana podhorního se jeví jako perspektivní přístup pro podporu výskytu tohoto druhu ve volných vodách. Pro hodnocení efektivity zarybňovacích postupů je nezbytné vysazované ryby označit. Velkým problémem je značení malých jedinců. Kapitola 4 se zabývá možností využití alizarinové červeně pro hromadné značení juvenilních jedinců lososovitých druhů ryb. Označení velkého množství jedinů pomocí koupele v roztoku této látky je jednoduchou a perspektivní metodou uplatnitelnou v rybářské praxi důležitou pro získávání zpětné vazby o úspěšnosti vysazování rychleného plůdku lososovitých ryb do volných vod. Dodatečně, tato disertační práce navíc poskytla manažerům jasné důvody ke zpochybnění praxe vysazování dlouhochovaných ryb před obdobím tření, protože nedokázala ověřit její vhodnost z hlediska celkového počtu znovu odlovených ryb a jejich schopnosti přirozeně se třít ve volné přírodě. Poznatky popsané v této disertačn

Abstract:

í práci mohou být důležitým zdrojem informací pro rozhodování v oblasti postupů reintrodukce lipana podhorního a jeho podpory ve volných vodách. Výsledky mohou zaujmout i širší vědeckou komunitu zaměřenou na problematiku ekologie, rybářství či ochranářské biologie.

Keywords

programy reintrodukce, efektivita vysazování, rybářské hospodaření, adaptace, chovné praktiky, ochrana

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 2. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Fakulta rybářství a ochrany vod

Doktorský studijní program / obor:
Protection of Aquatic Ecosystems / Protection of Aquatic Ecosystems