Produkce biomasy ozimých meziplodin ve chmelnici

Jan Matějka

Diplomová práce

Biomass production of winter catch crops in the hop garden

Anotace:

Cílem této práce bylo sledovat produkci nadzemní biomasy u ozimých meziplodin pěstovaných ve chmelnicích a dále také jejich vliv na plevelná společenstva. Práce je založena na polních pokusech na čtyřech lokalitách Žatecké chmelařské oblasti. Na lokalitě Běsno byl sledován rozdíl v produkci biomasy u žita ozimého (Secale cereale), pšenice ozimé (Triticum aestivum) a ovsa nahého (Avena sativa). Na lokalitě Běsno byly tyto plodiny vysety na vybranou část chmelnice s výsevkem 80 kg/ha. Výsev probíhal z důvodu dlouhotrvající sklizně chmele v roce 2021 až v druhé polovině měsíce listopadu za pomoci rotačních bran. Porosty vzcházely dobře a při první kontrole byl zjišťován počet rostlin. Největšího počtu rostlin dosáhlo žito ozimé, kdy průměrný počet rostlin žita ozimého dosahoval 180 ks/m2. Pšenice ozimá dosahovala počtu 66 ks/m2 a oves setý počtu 44 ks/m2. Při dalších kontrolách proběhl odběr nadzemní biomasy. Při těchto odběrech byla zjištěna skutečnost, že žito ozimé vyprodukovalo nejvíce nadzemní biomasy. Do druhého odběru žito vyprodukovalo 1,56 t/ha sušiny nadzemní biomasy. Žito ozimé mělo také nejrychlejší vývoj, a proto při mulčování porostů bylo mulčováno v pozdnější fázi než zbylé plodiny a regenerace žita nebyla tak silná jako u zbylých plodin. Po mulčování žito ozimé vyprodukovalo 0,633 t/ha suché nadzemní biomasy a pšenice ozimá 1,329 t/ha suché nadzemní biomasy. Na lokalitách Nesuchyně, Mšec a Běsno byl posuzován vliv lokality a způsobu setí na produkci nadzemní biomasy u pšenice ozimé. Vliv lokality na produkci byl potvrzen, jelikož pšenice ozimá vyprodukovala na každé lokalitě odlišné množství nadzemní biomasy. Stejně tak byl potvrzen i vliv způsobu setí – poloprovozním pokusem bylo zjištěno, že porosty zaseté pomocí rotačních bran vytváří více biomasy (0,851 t/ha) než porosty seté dlátkovým kypřičem (0,376 t/ha). Polní pokus na lokalitě Kozojedy zjišťoval vliv ozimých meziplodin na vývoj plevelů v meziřadí chmele. Na pokusném stanovišti bylo založeno celkem šest variant včetně neoseté kontroly. Setí porostů probíhalo pomocí rotačních bran s výsevním ústrojím. Polní pokus potvrdil, že meziplodiny mají vliv na vývoj plevelů v meziřadí. Na neoseté kontrole bylo při prvním odběru zjištěno množství 3,063 t/ha suché hmoty plevelů, oseté varianty vykazovaly množství suché nadzemní biomasy plevelů menší. Například varianta ovsa nahého se svazenkou vratičolistou dosahovala 0,070 t/ha suché nadzemní biomasy plevelů. Všechny stanovené hypotézy v této práci byly díky polním pokusům na lokalitách Běsno, Nesuchyně, Mšec a Kozojedy potvrzeny.

Abstract:

The aim of this thesis was to monitor the production of aboveground biomass in winter catch crops grown in hop fields and also their influence on weed communities. The work is based on field trials at four locations in the Žatec hop region. At the Běsno locality, the difference in biomass production was observed for Secale cereale, Triticum aestivum and Avena sativa. At the Běsno locality, these crops were sown on a selected part of the hop with a seeding rate of 80 kg/ha. Due to the long-lasting hop harvest in 2021, sowing took place in the second half of November with the help of rotary harrows. The stands were emerging well and the number of plants was determined at the first inspection. Secale cereale reached the largest number of plants. The average number of Secale cereale plants was 180 plants per square meter. Triticum aestivum reached the number of 66 plants per square meter and Avena sativa the number of 44 units/m2. During further checks, aboveground biomass was collected. During these samplings, it was found that Secale cereale produced the most aboveground biomass. By the second sampling, Secale cereale had produced 1.56 t/ha of aboveground biomass dry matter. Secale cereale also had the fastest development and was therefore mulched at a later stage than the other crops when the stands were mulched, and rye regeneration was not as strong as in the other crops. After mulching, Secale cereale produced 0.633 t/ha of dry aboveground biomass, Triticum aestivum then produced 1.329 t/ha of dry aboveground biomass. At the Nesuchině, Mšec and Běsno localities, the influence of location and sowing method on the production of aboveground biomass in Triticum aestivum was assessed. The influence of location on production was confirmed, Triticum aestivum produced a different amount of aboveground biomass at each location. The influence of the sowing method was also confirmed. A semi-operational trial found that stands sown with rotary harrows produced more biomass (0.851 t/ha) than stands sown with a chisel cultivator (0.376 t/ha). A field experiment at the Kozojedy locality investigated the influence of winter catch crops on the development of weeds in the interrow of hops. A total of six variants, including the unsown control, were established on the experimental site. Sowing was carried out using rotary harrows with a seeding device. A field experiment confirmed that intercropping has an effect on the development of weeds in the interrow. On the unsown control, an amount of 3.063 t/ha of dry weed mass was detected at the first sampling, the sown variants showed a smaller amount of dry aboveground biomass of weeds. For example, the Avena sativa variant with a Phacelia tanacetifolia reached 0.070 t/ha of dry aboveground weed biomass. All the established hypotheses in this thesis were confirmed thanks to field experiments at the locations of Běsno, Nesuchině, Mšec and Kozojedy.

Klíčová slova

meziplodiny, plevele, produkce nadzemní biomasy, obilniny, chmel

Keywords

catch crops, weeds, aboveground biomass production, cereals, hop

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 5. 2023
• Vedoucí: doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.
• Oponent: Karel Krofta, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Pěstování rostlin / Rostlinná produkce