Etnosociální procesy v českém pohraničí Nejdecko

Petra MÄRZOVÁ BLAŽKOVÁ

Bakalářská práce

Ethnographic and social processes in the Czech border region - Nejdecko

Anotace:

Práce se zabývá tématem česko-německých vztahů v českém pohraničí a jejím cílem je interpretace lokálních etnosociálních procesů a vývoje demografického složení obyvatelstva v západní části Krušných hor, v oblasti Nejdecka. Jedná se o region, ve kterém došlo po druhé světové válce k zásadní změně etnické skladby obyvatelstva. Německy mluvící obyvatelé byli nuceni odejít a oblast byla postupně znovu obydlena lidmi z vnitrozemí Čech, ze Slovenska, Maďarska nebo Slezska. Práce se snaží interpretovat postoj místních obyvatel k jmenované lokalitě, dále pak vzájemný postoj, který vůči sobě zaujímali Češi a Němci v průběhu času. Na základě historických pramenů popisuje místní meziválečné zvyky a tradice. Pozornost je věnována dnešnímu společenskému a kulturnímu životu v Nejdku. Data byla získána z historických pramenů (dobová periodika, místní kroniky), z již zaznamenaných promluv pamětníků meziválečného období, z autobiografických knih a v jednom případě bylo provedeno narativní interview. Materiál vztahující se k současnosti byl získán zúčastněným a nezúčastněným pozorováním a z lokálních periodik. Analýzou bylo zjištěno, že do roku 1918 byla pro zdejší obyvatele důležitější vlastní příslušnost k místní komunitě, náboženské vyznání, sociální vazby a hospodářská situace než-li jejich národní příslušnost. Specifickým znakem jejich identity bylo nejdecké nářečí. Svou německou národnost začali intenzivněji vnímat až po nezdařeném pokusu o zřízení Rakousko Německého státu a vzniku Československa, jehož součástí se nedobrovolně stali. První Češi začali přicházet do oblasti po roce 1918. Jejich výchozí postavení národnostní menšiny v jinak německém regionu nebylo snadné. Česká komunita vynaložila veškeré úsilí, aby se stala platnými nejdeckými občany. Vztahy mezi Čechy a Němci byly v letech 1939-1945 poznamenány válkou. Němci, kteří byli nuceni po roce 1945 opustit Československo a odejít do Bavorska, se již záhy spojili a začali aktivně spolupracovat na tom, aby byla zachována jejich nejdecká historie. Němci, kteří zůstali v poválečném Československu, volili strategii stažení se do sebe a asimilovali se do majoritní české společnosti. Doosídlené obyvatelstvo si do oblasti přineslo vlastní zvyky a tradice, které byly postupem času a vlivem socialistické výchovy ve školách transformovány do podoby, kterou můžeme nalézt nyní. Po roce 1989 vznikaly občanská sdružení a spolky, které navazovaly na meziválečnou tradici.

Abstract:

This thesis describes Czech-German relationships in the Czech borderlands and aims at interpreting the local ethno-social processes and the development of the demographic composition in the west Ore Mountains, Nejdek region. This region underwent a major change of the ethnic composition of its population after the Second World War. The German speaking inhabitants were forced to leave, and the region was gradually populated by people from the Czech midland, Slovakia, Hungary or Silesia. This thesis aims at interpreting the attitude of local inhabitants towards the said region, and the mutual attitude of the Czechs and Germans towards each other over time. Based on historical sources, it describes local customs and traditions between the wars. Furthermore, the current social and cultural life in Nejdek is included. Data was obtained from historical sources (press and the local chronicle), from previously recorded speeches by contemporaries of the interwar period, autobiographic books, and one narrative interview. Material relating to the present day was obtained by participant and non-participant observation, and from local press. The analysis showed that till 1918, the local inhabitants called themselves "the Nejdek people" or "the Ore Mountain people", and the local dialect was a specific feature of their Nejdek identity. They started to realize their German nationality more keenly after the unsuccessful attempt at establishing a German-Austrian country and the formation of Czechoslovakia, in which they were included involuntarily. The first Czechs started to come after 1918 and found themselves in a difficult starting position as they had to build their community "from scratch". Between 1939 and 1945, the Czech-German relationship was affected by the war. The Germans who were forced to leave Czechoslovakia for Bavaria after 1945 united early and commenced joined activities to keep their Nejdek history. Those who stayed in the post-war Czechoslovakia chose to keep to themselves and were assimilated by the majority Czech population. Later inhabitants brought with them their own customs and traditions, which were later transformed to their current shape with time and the impact of the socialist school education. After 1989, citizens' associations and clubs appeared that follow the interwar tradition.

Klíčová slova

etnosociální procesy, česko-německé vztahy, nacionalismus, Nejdek, Krušné hory, perzekuce německého obyvatelstva, demografické složení obyvatelstva, odsun, biografické vyprávění, lokální tradice, Sudety

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2019

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Doc. Petr Lozoviuk, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Antropologie / Sociální a kulturní antropologie